Evropská komise by v tomto čtvrtletí měla představit Strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen chce posílit mandát a kapacity Europolu (včetně zdvojnásobení personálu). Dále plánuje předložit evropský akční plán proti obchodu s drogami. S ohledem na trvající hrozbu terorismu nastal podle dle Ursuly von der Leyen čas přijmout novou protiteroristickou agendu, která bude reagovat na nové hrozby (online dimenze či vývoj z pohledu globální bezpečnosti), zajistí důslednější přístup k financování terorismu a k boji proti radikalizaci.
Cíle nové Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie nastínila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svých Politických směrech 2024-2029. Strategie má reagovat na rostoucí organizovanou kriminalitu a zajistit bezpečnější prostředí pro občany Evropské unie.
„Stavět má přitom na principu, dle kterého by bezpečnost měla být cíleně integrovaná do unijní legislativy a politik již ve fázi návrhu (security by design), což má v důsledku za cíl více hledět v unijní legislativě na bezpečnostní hlediska, nikoli změnu kompetencí směrem k větším pravomocím Unie v oblasti bezpečnosti,“ vysvětluje Ondřej Krátoška z ministerstva vnitra.
Prioritní pozornost bude věnována vybavení orgánů prosazujících právo odpovídajícími a moderními nástroji pro zákonný přístup k digitálním údajům či rozbíjení vysoce rizikových sítí, a to včetně revize stávajících pravidel.
Mohlo by vás zajímat
Ursula von der Leyen chce také posílit mandát a kapacity Europolu (včetně zdvojnásobení personálu).
Dále plánuje předložit evropský akční plán proti obchodu s drogami, jenž má za cíl uzavřít ve spolupráci s partnery cesty pro pašování drog a rozbít obchodní model v této oblasti, a tím podpořit širší Strategii Evropské unie pro přístavy.
S ohledem na trvající hrozbu terorismu nastal podle dle Ursuly von der Leyen čas přijmout novou protiteroristickou agendu, která bude reagovat na nové hrozby (online dimenze či vývoj z pohledu globální bezpečnosti), zajistí důslednější přístup k financování terorismu a k boji proti radikalizaci.
Společný přístup k bezpečnosti by měl být soustředěn kolem nového evropského systému pro kritickou komunikaci, který by byl využíván orgány veřejné moci odpovědnými za bezpečnost. V návaznosti na zprávu bývalého finského prezidenta Sauliho Niinista o civilní a vojenské připravenosti Evropské unie bude zahájena příprava již zmíněné Strategie připravenosti Unie. Niinistova zpráva je k dispozici ZDE.
V tomto kontextu bude podle Ondřeje Krátošky stěžejní prioritou České republiky pro nadcházející roky vnitřní bezpečnost a boj proti nelegální migraci s těžištěm ve vnější dimenzi.
„Důraz přitom bude klást na řádné využívání stávajících nástrojů a praktickou operativní spolupráci dotčených orgánů, a to včetně udržení podpory ze strany unijních agentur (zejména Europolu). Vzhledem ke stále většímu zneužívání online prostoru ze strany zločinců bude z hlediska České republiky stěžejní zajistit zákonný přístup orgánů prosazujících právo k digitálním datům tak, aby byla zachována jejich schopnost vyšetřovat a stíhat kriminalitu a zároveň zachována rovnováha mezi bezpečností a základními právy,“ informuje Ondřej Krátoška.
Současně s tím bude třeba zajistit, aby orgány prosazující právo držely krok s vývojem moderních technologií, včetně umělé inteligence. Česká republika bude spolupracovat na komplexním přístupu ke krizovému řízení na úrovni Evropské unie, ale současně hodlá plně zachovat výlučné pravomoci členských států v této oblasti. Z pohledu České republiky bude vítáno dostatečné finanční krytí z rozpočtu Evropské unie.
„Pokud jde o projednávání Strategie vnitřní bezpečnosti EU na parlamentní úrovni, lze obecně předpokládat velkou podporu úsilí o posilování vnitřní bezpečnosti. Jde o prioritu, na které panuje shoda jak na národní, tak i evropské úrovni. Pokud jde o budoucí diskuse o konkrétních iniciativách, jež budou s touto strategií souviset, nechceme předjímat jejich vývoj,“ uzavírá úředník ministerstva vnitra.
