INZERCE

Trading, obchodování na burze, kapitálové trhy. Foto: Pixabay

Akcie rostou, jen v Praze ne. ČEZ i banky oslabují po zprávě o ponechání daně z mimořádných zisků

Skoro všechny evropské burzy zahájily pondělní obchodování růstem, jen ta pražská je výjimkou. Táhne ji dolů pokles akcií ČEZ a Komerční banky. Čím to je? Stát si pro investory připravil dvě nepříjemná překvapení: úvahu o prodloužení daně z mimořádných zisků a konec úročení povinných minimálních rezerv bank u ČNB.

Podle nedělní zprávy České televize zůstane mimořádné zdanění energetických společností, bank a rafinerií v platnosti zřejmě až do konce roku 2025, a to navzdory ochotě ministerstva financí výběr daně od příštího roku ukončit. Jenže hned tři koaliční strany – Piráti, STAN a KDU-ČSL – chtějí ponechat takzvanou windfall tax v platnosti a použít ji ke snížení rozpočtových deficitů.

Akcie ČEZ na zprávu reagovaly poklesem o 1,1 procenta na 915 korun za kus. Od počátku září již celkem oslabily o 3,5 procenta. Podle odhadu analytiků České spořitelny by měl ČEZ na mimořádné dani v letech 2024 a 2025 zaplatit zhruba 48 miliard korun, což odpovídá 89 korunám na akcii.

Podobným případem jsou akcie Komerční banky, které dnes dopoledne oslabily o 1,25 procenta na 680 korun za kus. Ještě na počátku září se obchodovaly za 700 korun. O půl procenta oslabily také akcie Erste Bank. Tady se sešly hned dvě nepříznivé zprávy – delší platnost windfall tax a konec úročení rezerv povinně ukládaných u České národní banky (ČNB).

Banky, pobočky zahraničních bank a družstevní záložny mají povinnost na účtu u ČNB udržovat určitou část svých závazků jako rezervu, konkrétně se jedná o dvě procenta. Komerční banka dopad zrušení úročení těchto rezerv vyčíslila na 115 milionů korun měsíčně. Moneta Money Bank očekává snížení čistého úrokového výnosu o 450 milionů korun v roce 2024.

Podle analytiků České spořitelny bude dopad této změny, která nastane od 5. října, spíše omezený. V srpnu měly banky u ČNB uloženo celkem 2,73 bilionu korun, z toho ale „jen“ 122 miliard korun ve formě povinných minimálních rezerv. Pokud bude zbylá část nadále úročena repo sazbou, tedy 7 procenty, tak průměrný výnos z pohledu bank klesne o 0,3 procentního bodu na 6,7 procenta.

(dtr)