INZERCE

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš seznamuje premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru s plány na elektrárnu Dukovany II. Foto: ČEZ

Akcie ČEZ skokově rostou díky spekulacím o rozdělení společnosti a vytěsnění minoritních akcionářů

Takový růst se jen tak nevidí. Za poslední týden akcie společnosti ČEZ na pražské burze zhodnotily o více než 10 procent, od počátku ledna o 19. Jen během dnešního obchodování vylétly nahoru o 4,5 procenta na 915 korun za kus. Příčinou tentokrát není růst cen elektřiny na burzách, ale spekulace o rozdělení Skupiny ČEZ a stoprocentním ovládnutí výrobní části státem.

Stát dlouhodobě vlastní zhruba 70 procent akcií společnosti ČEZ, zbývajících 30 procent akcií je v držení ostatních akcionářů. Jejich podíly nelze v právním státě jak tak „znárodnit.“ Stát je bude muset vykoupit, a to za férovou cenu podpořenou znaleckým odhadem. Lze si tipnout, že výkupní cena do 1000 korun za akcii by strhla lavinu soudních sporů a žalob.

Vztahy mezi vládou a minoritními akcionáři ČEZ se v posledních měsících výrazně zhoršily. Koaliční vláda Petra Fialy od červnového vrcholu (1220 korun) do prosince srazila kurz akcií ČEZ o 37 procent – zavedením odvodů z nadměrných tržeb a zdaněním mimořádných zisků (WFT). Původce těchto zásahů, ministr financí Zbyněk Stanjura, se stal – soudě dle vyjádření na sociálních sítích – úhlavním nepřítelem domácích investorů do akcií.

Vládní legislativní účelovka

Spekulace ve čtvrtek dále nabraly na intenzitě po zprávě, kterou na svém facebookovém profilu zveřejnil právník a člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška. Ten upozornil na chystanou změnu zákona, která by umožnila státu snadněji prosadit rozdělení Skupiny ČEZ. Podle novely by ke schválení rozdělení akciové společnosti strategického význami a s většinovou účastí státu stačilo 85 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, které se účastní držitelé alespoň dvou třetin akcií.

Vzhledem k výše zmíněným poměrům v ČEZ se jedná o evidentní „účelovku“ pro jeden konkrétní případ. Dnes totiž platí, že pro vytěsnění menšinových akcionářů nebo pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným rozdělením podílů je zapotřebí souhlas vlastníků 90 procent všech akcií. Je to v případě společnosti ČEZ problém, akcionářů jsou tisíce a většina z nich na valné hromady nechodí.

„Příběh, který musí akcionáři ČEZ sledovat s napětím. Jen naše ministerstvo financí chce porušit legislativu EU pro squeeze out, zneužít dočasného efektu WFT a odvodů a za bílého dne ´šmejdsky´ obrat soukromé akcionáře ČEZ,“ uvedl k vládnímu návrhu aktivistický investor Michal Šnobr, který společně s firmami napojenými na skupinu J&T vlastní přes jedno procento akcií ČEZ.

Rozdělení Skupiny ČEZ na státem kontrolovanou a soukromou neboli „burzovní“ část není triviální krok a nese s sebou mnohá rizika. Na některá loni v létě autor článku upozornil v textu Proč chtějí politici dělit ČEZ? Neuvážený řez způsobí víc škody než užitku.

David Tramba