Akcie společnosti ČEZ od počátku roku padaly a padaly. Až včera a dnes se trend obrátil a akcie ČEZ začaly opět nabývat na hodnotě. Co se změnilo? Obrat na energetických burzách za tím není. Růst je tažen spekulacemi o novém, dosud neznámém scénáři rozdělení Skupiny ČEZ na státní a soukromou část. Prodej jaderné části do rukou státu by mohl akcionářům přinést zajímavé zhodnocení.
Podle deníku E15 se vláda začíná přiklánět k názoru, že by měl nové jaderné bloky v Dukovanech a Temelíně stavět plně vlastněný podnik. Ten by mohl totiž získat potřebná povolení od Evropské komise snáze než ČEZ s 30 procenty akcií v majetku soukromých investorů. Novinkou je hlavně to, že by měl ČEZ do nové státní společnosti převést také starší jaderné bloky. Aby to prošlo, bude muset vláda ostatní akcionáře finančně kompenzovat.
Podle analytika České spořitelny Petra Bártka je tento nápad logický s ohledem na záměr stavět čtyři jaderné bloky místo původně avizovaného jednoho. Je to však hodně drahý nákup. „Existující jaderná část ČEZ je s výrobou 30 TWh bezemisní energie jeho nejhodnotnějším aktivem, které by letos mělo dělat přes polovinu provozního zisku EBITDA,“ upozornil Bártek.
Podle Bártka by stát by musel za plnou kontrolu fungujících a dobře vydělávajících jaderných bloků vyplatit vysokou prémii. Náklady na odkup jaderných bloků by si však mohl vynahradit prodejem akcií zmenšené Skupiny ČEZ, kde už by nemusel mít 70 procent (a teoreticky by mohl prodat všechny akcie).
Aktivistický investor a analytik Michal Šnobr označil plány zmenšit ČEZ o jadernou část za „nereálné, neproveditelné a pokud snad, tak mimořádně riskantní a právně napadnutelné.“ Sám doporučuje spíš odkup akcií z trhu a stoprocentní ovládnutí celé Skupiny ČEZ státem. Ten by následně mohl získat část peněz nazpět prodejem vybraných aktiv na burze. Jiní investoři naopak takový postup odmítají a varují, že bez akcií ČEZ bude pražská burza „zcela o ničem.“
Pozoruhodné je, že se tento nápad objevil jen pár dní poté, co poslanci ústavně-právního výboru navrhli vynechat ve vládním návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev kontroverzní paragraf 311. Právě kvůli němu získala tato novela nelichotivou přezdívku lex ČEZ a byla terčem kritiky analytiků a akcionářů společnosti ČEZ.
Podle paragrafu 311 mělo stačit ke schválení nerovnoměrného rozdělení společnosti 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, za podmínky účasti majitelů nejméně dvou třetin akcií. Stát, který vlastní skoro 70 procent akcií ČEZ, by tak mohl (při obvyklé neúčasti většiny minoritních akcionářů na valné hromadě) snadno odhlasovat asymetrické dělení, při kterém by například stoprocentně dostal pod svou kontrolu elektrárny a ostatním akcionářům by přenechal méně strategicky důležitá aktiva.
Akcie společnosti ČEZ od počátku roku klesly z 958 korun za kus až k hodnotám okolo 820 korun v polovině února. Od úterý nicméně začaly opět růst. Hodnotu akcií ovlivňuje jak výrazný pokles cen elektřiny na velkoobchodním trhu, tak i spekulace a nejasnosti okolo osudu novely lex ČEZ, zdanění mimořádných zisků za rok 2024 a možného dělení či zestátnění Skupiny ČEZ.
(dtr)
