Krize v OKD/NWR pokračuje. Investiční skupina AHG, která je majitelem společnosti OKD tvrdí, že stát může ušetřit miliardy korun. Nesmí ale OKD poslat do insolvence.
Jednání ministra financí Andreje Babiše s představiteli společnosti Ad Hoc Group (AHG), novým vlastníkem společnosti OKD, doposud nevedly k řešení situace. Ministr financí odmítl podle ČT24 převzít záruky OKD ve výši 17 miliard korun. Další jednání proběhnou v nejbližší době.
AHG: 17 nebo 33 miliard? Vládo, vyber si
Částku 17 miliard korun na restrukturalizaci opírá společnost AHG o výpočty ve studii, kterou vypracovala společnost Deloitte. Garantem této studie je hlavní ekonom společnosti David Marek. Studie také uvádí, že by vláda nechala OKD padnout a poslala ho do insolvence, tak náklady dosáhnou pro daňové poplatníky dokonce 33 miliard Kč.
Ekonomický deník požádal Deloitte o zaslání celé studie. Obrátili jsme se proto na objednatele studie, společnost AHG. Tiskový mluvčí AHG Roman Pařík nám však řekl, že si společnost nepřeje studii celou zveřejnit: „Publikovali jsme tiskovou zprávu, kde jsou veškerá data uvedena. Studii má v současné době k dispozici Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu, které k ní vypracovávají oponenturu. Forma, jakou jsme zveřejnili výsledky studie, nám vyhovuje,“ uvedl Pařík.
Podle něj média informují chybně, když mluví o „částce 17 miliard pro společnost AHG“: „Konkrétní parametry finanční pomoci jsou předmětem jednání,“ uvedl s tím, že AHG už investovala do OKD miliardy korun: „V minulosti jsme nakoupili dluhopisy NWR. Vzhledem k situaci na trhu s cenou uhlí jsme se v roce 2014 rozhodli nejen kapitalizovat svou pozici v NWR, ale také podpořit OKD přímo i nepřímo v celkové výši 9,35 mld. korun,“ dodal.
Oslovili jsme také společnost Deloitte, která nám odpověděla pouze na jednu ze zaslaných otázek: na základě jakých dat byla studie zpracovaná: „Vycházíme z informací ČSÚ, Evropské komise a dat poskytnutých společností OKD,“ uvedl Marek.
Jiný scénář než pomoc státu neexistuje
Zajímalo nás také, zdali společnost AHG počítá s jiným scénářem, než s pomocí ze strany státu. To však Pařík odmítl, jiná alternativa podle něj neexistuje: „Útlum dolů není bez pomoci státu možný kvůli složitým geologickým podmínkám a vlivu na životní prostředí. Tento druh pomoci je realizován všude v Evropě. Jsme připraveni se na záchraně také finančně, jako v minulosti podílet,“ uvedl Pařík s tím, že po restrukturalizaci chce společnost čekat na zvýšení cen uhlí.
NWR má v současnosti přibližně 9800 kmenových zaměstnanců, 2500 zaměstnanců pracuje v dodavatelských službách a 200 z nich je agenturních. V loňském roce NWR vygenerovala gigantickou ztrátu ve výši 6 miliard korun. V roce 2014 přitom dosahovala 567 milionů korun. Primárním důvodem je pokles cen uhlí na světových burzách, ale také poměrně vysoké náklady na hlubinnou těžbu uhlí.
Arsen Lazarevič
