Promarněná příležitost, říkají zástupci byznysu i ekologové o nastavení pravidel pro agrovoltaiku. Možnost umísťování fotovoltaických panelů chtějí co nejvíc uvolnit. Jenže z druhé strany lobbují sdružení měst a obcí za co nejpřísnější nastavení pravidel pro nový obor energetiky.
Výhrady vypluly na povrch během připomínkového řízení k návrhu novely vyhlášky o agrovoltaické výrobně elektřiny, kterou vypracovalo ministerstvo životního prostředí.
Firmy a ekologové ve shodě
„Žádáme doplnit standardní ornou půdu, travní porost a trvalý travní porost do výčtu povolených zemědělských kultur pro agrovoltaickou výrobnu elektřiny při využití vertikální technologie. Současný návrh upřednostňuje pouze určitou skupinu zemědělců a konkrétně se týká méně než 3 % potenciálně využitelných ploch z celého zemědělského půdního fondu České republiky,“ zní shodně připomínka Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a Agrární komory.
Současná podoba vyhlášky povoluje agrovoltaiku pouze na vinicích, chmelnicích a ovocných sadech. „Omezení na trvalé kultury považujeme z principu za diskriminující. Zemědělec by měl mít možnost se rozhodnout, jestli při dodržení stanovených limitů využije instalaci solárních panelů například jako vhodné doplnění pěstování zeleniny, kde mohou panely poskytnout ochranu před mrazem nebo přílišným osvitem či odparem,“ uvedl k návrhu Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
Zcela opačně to vidí Svaz měst a obcí, který by nejraději rozvoj agrovoltaiky zcela ochromil. Ve svém vyjádření požaduje zavedení povinného posouzení vlivu na krajinný ráz, rozšířit vliv obcí na povolovací procesy nebo zavést finanční záruky na pozdější rekultivaci území.
Mohlo by vás zajímat
Obavy o ornou půdu
Zemědělský svaz nesouhlasí s doplněním standardní orné půdy do výčtu povolených zemědělských kultur pro agrovoltaiku při využití vertikální technologie. Kritické je také Sdružení místních samospráv. „Zásadně nesouhlasíme s rozšiřováním zemědělských kultur typu travní porost či trvalý travní porost mezi druhy, na které může být umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny,“ uvedlo sdružení.
Ministerstvo zemědělství sice ve své připomínce souhlasilo s využitím agrovoltaiky na standardní orné půdě, ale pouze v případech, kdy se na ní pěstují jahody a zelenina. „Musí být zajištěno, že půda bude zemědělsky obhospodařovaná nejen při umístění agrovoltaické výrobny elektřiny, ale i v průběhu jejího provozu. V případě, kdy tato půda není zemědělsky obhospodařována, pak by mělo dojít k ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny,“ doplnilo ministerstvo.
Další připomínky se týkaly peněz. Ministerstvo financí a Národní rozpočtová rada požadují objasnit dopad na veřejné finance. Ptají se, kdo bude hradit investiční dotace na agrovoltaiku. Zda to bude z peněz Modernizačního fondu, nebo z jiného zdroje – a kterého.
Trnitá cesta k agrovoltaice
Cestu k agrovoltaice otevřela loňská novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Už dříve byla terčem kritiky ze strany Solární asociace a dalších zájmových skupin. Hlavně kvůli omezenému okruhu plodin, nad které lze fotovoltaiku umístit. Konkrétní požadavky na agrovoltaické projekty lze nalézt v navazující vyhlášce o o agrovoltaické výrobně elektřiny; ta je účinná od ledna letošního roku.
Současná novela doplňuje do vyhlášky možnost ukládání elektřiny z agrovoltaické výrobny elektřiny. Baterie pro ukládání energie mají být povolovány v podobném procesním režimu jako samotná agrovoltaika. Není tedy vyžadováno vynětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Novela obsahuje také další úpravy, vesměs technické a upřesňující, původního znění vyhlášky.
