Zákon o hromadných žalobách může být užit zpětně a dojde tím ke zteči českých soudů a změně hospodářského prostředí. Česká advokátní komora (ČAK)  proto navrhuje uplatnit ho jen na skutky nastalé po jeho účinnosti. Kromě toho je však podle advokátů návrh zákona v rozporu s Ústavou, s právním státem, s připravovanou evropskou směrnicí i s Listinou práv a svobod.

Podobně jako Nejvyšší soud i Česká advokátní  komora se v připomínkovém řízení vyjádřila k návrhu zákona o hromadných žalobách věcně kriticky s tím, že některá jeho ustanovení způsobí značné potíže zejména soudům. O tvrdém stanovisku Nejvyššího soudu k návrhu Česká justice již dříve informovala.

Nejvyšší soud na svém webu poté sdělil, že jeho kritické stanovisko k návrhu zákona o hromadných žalobách bylo přijato většinově, proti byl pouze jeden soudce.
Také Česká advokátní komora návrh zákona podrobně analyzovala. V rámci připomínkového řízení vznesla celkem 65 připomínek, z nichž jedenáct připomínek má charakter „zásadní“. Zásadní je i varování advokátů před útokem obyvatel na české soudy: „Jsme si vědomi, že jde o procesněprávní úpravu, jejíž užití retroaktivně je v zásadě možné. Účinnost zákona bude však podle našeho názoru představovat takovou změnu hospodářského prostředí, že je na místě přidat přechodná ustanovení, v jejichž důsledku se hromadné žaloby uplatní pouze na skutkové stavy nastalé až po účinnosti zákona. Taková úprava rovněž předejde možnému runu na soudy ihned po účinnosti zákona. Tato připomínka je zásadní,“ píše Česká advokátní komora doslova k poslednímu ustanovení návrhu.

Žalovaný neví, čemu čelí a žalující neví, že žaluje

Advokáti zásadně nesouhlasí už se zněním prvního paragrafu a s označením hromadné žaloby za civilní soudní proces. „Hromadné žaloby v mnoha ohledech neřeší individuální subjektivní práva jednotlivců (žalobce a žalovaného), ale mají dopad i na členy skupiny, a dokonce i na osoby, které členy skupiny nejsou. Mají v mnoha ohledech i punitivní charakter a převažuje zde zásada oficiality. Jde o veřejnoprávní úpravu, která upřednostňuje žalobce tím, že se mohou sdružit, resp. mohou tvrdit existenci skupiny a tuto výhodnou pozici na úkor žalovaného využít,“ uvádí advokáti. „Civilní soudní řízení v nejširším slova smyslu je proces, který se vztahuje na právní poměry jednotlivců mezi sebou. Jeho pomocí stát garantuje, že jeho orgány rozhodnou spor mezi dvěma soukromími osobami,“ vysvětlují.

Také další zásadní připomínka se týká způsobu vzniku žalující skupiny a zejména principu opt-out, kdy se osoba, která byla zahrnuta mezi žalobce, musí ze skupiny aktivně odhlásit, pokud nikoho žalovat nechce. Podle advokátů opt-out režim není v souladu s českým ústavním pořádkem. „Svoboda vůle jednotlivce je v tomto řízení tedy zcela potlačena a může se projevit pouze skrze odhlášení. Fakticky tento režim vede k závěru, že členem skupiny může být osoba, která o tom ani neví. Naopak na straně žalovaného opt-out režim způsobuje, že neví, komu a v jakém rozsahu vlastně žalobě čelí. Podle čl. 40 odst. 1 Listiny se „každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu“. I Listina tedy výslovně hovoří o „domáhání se“ práva, nikoliv o jeho ex offo přiznání,“ upozorňují advokáti v další zásadní připomínce.

Mohlo by vás zajímat

„Rovněž upozorňujeme, že zavedení tohoto režimu může mít výrazný hospodářský dopad. Nadnárodní korporace mohou při volbě sídla považovat existenci takové právní úpravy za nevhodnou při volbě sídla,“ varují v připomínce čeští advokáti.

Soud nařídí osobám, aby předložily důkazy proti sobě

[mn_protected]

Útěku firem, společností a institucí před potenciálními hromadnými sudiči nahrává i další ustanovení navrhovaného zákona, podle kterého má soud nařídit žalovaným, aby zpřístupnili dokumenty, písemnosti, informace ze své firmy. Jde o § 143 Zahájení a průběh řízení:

143 Návrh na zpřístupnění

  • Tomu, kdo má nebo měl pod svou kontrolou písemnosti nebo jiné prostředky, kterými lze zjistit stav věci, vymezené jednotlivě nebo souborně jejich společnými vlastnostmi (dále jen „dokumenty“), může předseda senátu na návrh usnesením uložit, aby dokumenty zpřístupnil nebo sdělil, kde se podle jeho poznatků nacházejí.
  • Má se za to, že osoba měla dokumenty pod svou kontrolou také tehdy, pokud měla právo pořídit si výpis, opis nebo kopii dokumentů nebo měla právo se s obsahem dokumentů seznámit jinak.
  • Návrh podle odstavce 1 (dále jen „návrh na zpřístupnění“) je možné podat i před zahájením hromadného řízení.

Česká advokátní komora k tomu uvádí: „Toto ustanovení oproti tradičnímu pojetí ediční povinnosti v ČR ukládá povinnost žalovanému předkládat důkazy včetně těch, které svědčí proti němu. Máme za to, že jde prakticky o porušení zákazu povinnosti sebeobviňování a dále, že ustanovení umožní lovení důkazů pro účely tzv. fishing expeditions. Taková právní úprava je v hrubém rozporu s tradicemi civilního procesu. Rovněž bude způsobovat nepřiměřeně velké náklady na straně žalovaného, a to dokonce ještě před zahájením řízení.Toto ustanovení se má vztahovat i na 3. osoby. Jde o mimořádný zásah do jejich práv a máme za to, že je nepřiměřený. Z těchto důvodů navrhujeme vypuštění celého řízení o zpřístupnění důkazního prostředku.Tato připomínka je zásadní.“

„Toto ustanovení se může týkat dokumentů, které jsou součástí advokátní mlčenlivosti a zdá se, že návrh zákona počítá s tím, že i tak bude nezbytné je předložit. Pokud se řízení o zpřístupnění může týkat i advokáta, znamenalo by to, že bude povinen předložit svůj spis. Taková právní úprava je v demokratickém právním státě nepřípustná. Tato připomínka je zásadní,“ upozorňují advokáti na další v řadě pokusů narušovat advokátní mlčenlivost.

Od počátku nástroj k likvidaci firem

Informace o zásahu do práv firem a společností, od kterých je prostřednictvím hromadných žalob vybíráno výpalné nebo jsou tímto způsobem zjišťovány důvěrné firemní informace, předkládali už účastníci semináře k hromadným žalobám ve sněmovně v roce 2017. Také z těchto důvodů některé země rozsudky z hromadných žalob vůbec neuznávají a považují je za „v neslučitelné s veřejným pořádkem“ stejně jako celé hromadné řízení.
https://www.ceska-justice.cz/2017/06/advokat-belohlavek-problem-hromadnych-zalob-uznani-rozsudku-astronomicke-vypalne-plati-zakaznici/

Stát ovšem od samého začátku považuje hromadnou žalobu za nástroj k likvidaci firem a nikterak se tím netají, jak Česká justice opakovaně informuje.
Obavu z politických soudů nad firmami a společnostmi, které český stát nazývá škůdci, projevil už v připomínkovém řízení Úřad vlády a reagovali na ni krajští soudci.

Kdokoli bez znalosti práva založí spolek k likvidaci čekoholi

Advokáti rovněž upozorňují, že návrh nerespektuje Ústavního soudu, který opakovaně vyzval ministerstvo spravedlnosti k přijetí nové vyhlášky o náhradě nákladů řízení. Navrhovanou odměnu advokáta pak ČAK má za „značně excesivní“. „Podílovou odměnu výslovně neguje evropské doporučení i nejnovější návrh směrnice a legislativní opatření Evropského parlamentu. Navrhujeme buď razantní snížení procentně stanovené částky, nebo paušálně stanovenou výši odměny žalobce,“ uvádí Česká advokátní komora v další zásadní připomínce. Podílovou odměnu advokáta – správce skupiny, která podle návrhu zákona může činit až 30% z vysouzeného plnění, kritizuje i Nejvyšší soud. Podle České advokátní komory z návrhu vůbec není zjevné, kdo hromadnou žalobu zaplatí a jaká bude výše soudního poplatku.

Také fakt, že ministerstvo spravedlnosti navrhuje povinné zastoupení advokátem, ale uděluje výjimku hromadně žalujícím spolkům, Komora komentuje kriticky: „Výše uvedené může v důsledku znamenat, že osoby bez jakékoliv znalosti práva by mohly založit zájmový spolek a ten by mohl v řízení ohledně zdržení se protiprávního jednání vystupovat na straně žalobce. Zneužití hrozí také v souvislosti s tím, že zájmové spolky budou podávat žaloby na zdržení se právního jednání i přes to, že cílem žaloby bude například dosažení určitého plnění, čímž může docházet k zahlcení soudů. Z tohoto důvodu jsme přesvědčeni, že by se měla na zájmové spolky ve všech řízení vztahovat povinnost zastoupení advokátem,“ uvádí v jedné ze svých pětašedesáti připomínkách Česká advokátní komora.

[/mn_protected]

Irena Válová