Advokáti, exekutoři či daňoví poradci budou muset poskytovat informace správě daní pouze pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní a nikoliv pro účely vnitrostátní správy daní. Vyplývá to ze stanoviska Legislativní rady vlády k daňovému řádu.
Česká advokátní komora i Komora daňových poradců ve svých připomínkách varovaly, že původně předložená úprava vycházející z transpozice příslušné evropské směrnice o praní špinavých peněz a boji proti terorismu překračuje původní smysl, a že to ohrožuje zásadu advokátní mlčenlivosti.
[mn_protected]
Jak vyplývá ze stanoviska LRV, hlavním cílem návrhu zákona je promítnout do právního řádu České republiky směrnici Rady, která upravuje možnosti přístupu daňových orgánů k informacím, které mohou být využity v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní pro účely boje proti praní špinavých peněz. Konkrétně jde o přístup správce daně k informacím o skutečném vlastnictví právnických osob, včetně údajů o skutečné držené účasti, jakož i o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a obdobných entit. Dále tato směrnice požaduje, aby měli správci daně přístup k informacím, které získávají a uchovávají povinné osoby podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu při identifikaci klienta a částečně při kontrole klienta, včetně údajů o nastavení způsobu shromažďování těchto údajů.
Nad rámec směrnice
Mohlo by vás zajímat
„Povinnými osobami podle výše zmíněného zákona jsou zejména banky a jiní poskytovatelé platebních a dalších finančních služeb, ale také řada jiných subjektů jako například provozovatelé hazardních her, auditoři, daňoví poradci, soudní exekutoři, jakož i advokáti a notáři. Některé z těchto osob jsou povinny poskytovat správci daně informace podle platné právní úpravy již nyní, některé z nich však mají vůči správci daně uloženu povinnost zachovávat mlčenlivost. Navrženou úpravou má být tato povinnost prolomena.“
Jenže předložený návrh zákona jde nad rámec směrnice v otázce účelu využití předmětu údajů, neboť je neomezuje pouze na provádění mezinárodní spolupráce při správě daní, ale předpokládá možnost získávání a využívání údajů též v rámci tuzemské správy daní. „K tomu se upozorňuje, že původní návrh zákona předpokládal stanovit povinnost poskytovat informace pro účely výkonu tuzemské správy daní
i pro příslušníky vybraných profesních komor, a to pro advokáty, notáře, daňové poradce, a soudní exekutory. Nyní předložený návrh zákona omezuje povinnost příslušníků uvedených profesí poskytovat informace pouze pro účely mezinárodní spolupráce při výkonu správy daní.“
Jak dále LRV připomíná, návrh zákona je předložen s rozpory. Předkladatel nevyhověl zásadním připomínkám Ministerstva zemědělství, které považuje uložení informační povinnosti vůči správcům daně u advokátů, notářů a daňových poradců za zásadní zásah
do jejich činnosti, a požaduje proto podrobné projednání této věci se zástupci těchto profesí a až na základě výsledků tohoto projednání přistoupení k přípravě příslušné právní úpravy odpovídající výsledkům tohoto projednání.
Rada pro vývoj, výzkum a inovace zaujala odlišný výklad transponované směrnice v tom smyslu, že tato nepožaduje rozšíření povinnosti povinných osob podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu sdělovat údaje správci daně, resp. neumožňuje využití údajů z oblasti boje proti praní „špinavých peněz“ také pro účely správy daní a nakládání s těmito údaji jiným orgánem než Finančním analytickým úřadem.
Ne pro české berňáky
Svaz průmyslu a dopravy České republiky nesouhlasil s překročením rozsahu transpozice směrnice v podobě vztažení povinnosti poskytování předmětných údajů správci daně též pro účely vnitrostátní správy daní. Nesouhlas vyjádřila rovněž Česká advokátní komora, které vadí implementací nad rámec směrnice DAC 5, tj. zavedení povinnosti povinných osob poskytovat správci daně předmětné údaje nejen pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní, ale také pro účely vnitrostátní správy daní. Obdobný názor zastává i Komora daňových poradců. „V přepracovaném návrhu zákona předkladatel tuto námitku zohlednil v tom smyslu, že správce daně může podle návrhu zákona vyžadovat údaje
od advokátů, notářů, daňových poradců, auditorů a soudních exekutorů pouze pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní a nikoliv pro účely vnitrostátní správy daní,“ uzavírá stanovisko LRV.
[/mn_protected]
Dušan Šrámek
