Adama Vojtěcha si všichni pamatují z role ministra zdravotnictví. Už několik let ale působí jako velvyslanec ČR ve Finsku. Jak se mu změnil život? Jak se Finové připravují na případnou krizi či válku? A uvažuje o návratu do české politiky? O tom všem Vojtěch, který je vystudovaný právník, hovořil v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka.
Pro Finy je bezpečnost důležitější než sociální jistoty. Na případnou krizi se připravují neustále. Finsko má s Ruskem 1335 kilometrů dlouhou hranici a také historickou válečkou zkušenost. Takzvaná zimní válka v letech 1939 až 1940 definuje vzájemné vztahy dodnes a týká se to i postoje k válce na Ukrajině. „Finové jsou nesporně nejvíce nebo jednou z nejvíce podporujících zemí Ukrajiny, to je prostě dané. Je to dané i historií a jejich zkušeností s Ruskem. Budou v tom pokračovat nadále, dokud to bude potřeba,“ říká Adam Vojtěch.
V podcastu zavzpomínal i na to, jak se takřka přes noc po invazi Ruska na Ukrajinu změnil postoj Finů ke vstupu do NATO. „V zásadě přes noc se změnila celá pozice, která byla platná desítky let, kdy Finové odmítali vstup do NATO. Nebo to pro ně nebylo téma,“ uvedl. Před válkou vstup do Severoatlantické aliance podporovalo asi 30 procent Finů, po vypuknutí konfliktu to bylo 80 procent. Dnes podle Vojtěcha nikdo ve Finsku členství nezpochybňuje. Finové spíše řeší nové povinnosti, které vyplývají ze členství. Finsko bylo dosud velmi orientováno na svou obranu, je zde povinná základní vojenská služba.
Podpora Dánska
Finové podle něj také podporují Dánsko v jeho pozicích. Prezident USA Donald Trump minulý týden nevyloučil použití vojenského či ekonomického nátlaku k získání Grónska. „Jsou to jedni z nejbližších spojenců. Obecně severské země velmi úzce spolupracují v rámci různých formátů. To téma už proběhlo v médiích, kde se k tomu vyjadřovali finští představitelé,“ říká Vojtěch.
Zajímavostí také je, že ve Finsku ke každé budově připadají bezpečnostní kryty. Jen v Helsinkách je k dispozici 900 krytů pro 650 tisíc lidí. V době míru slouží třeba jako bazény či sportoviště. Lidé se také pravidelně školí v tom, co dělat v případě ohrožení. „Funguje tam systém takzvaných kurzů národní obrany, což je velmi zajímavý koncept, který se Finové snaží prosazovat i na úrovni Evropské unie,“ vysvětlil Adam Vojtěch. Ten v pořadu také hovořil o tom, proč ve Fisnku prakticky neexistují dezinformace a jak se v tomto směru Česko může poučit.
Mohlo by vás zajímat
Jeho prací je také pomáhat českým firmám podnikajícím ve Finsku. Jde o firmy věnující se například nanotechnologiím, cirkulární ekonomice, ale i o výrobce psího krmení. „Jsme tam úspěšní a jsme tam vidět,“ říká Vojtěch s tím, že důležitá je také probíhající akademická spolupráce univerzit.
Debatu o tom, zda by se mohl opět stát ministrem zdravotnictví v příští vládě, sleduje. „Člověk by asi neměl v životě zavrhovat skoro nic. Nikdy neříkej nikdy. Může se stát ledacos, ale v tuto chvíli bych to asi spíše nekomentoval, “ reagoval velvyslanec na dotaz, zda přemýšlí o návratu do tuzemské politiky.
Podcast Perspektivy Česka najdete i na Spotify či Apple podcast:
