Připravit odstavené německé uhelné elektrárny na zimní provoz v případě nedostatku plynu není pro odvětví ekonomicky výhodné, uvedli zástupci německého energetického průmyslu. Vládou schválené prodloužení životnosti do dubna příštího roku je příliš krátké a podmínky příliš přísné na to, aby se požadované investice vyplatily, uvedli provozovatelé elektráren, přepravci uhlí a obchodníci s uhlím, jak informoval deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Vládní požadavek na skladování uhlí po dobu 30 dnů plného provozu je příliš vysoký a vyžaduje příliš velké počáteční investice, než aby bylo možné omezené prodloužení, uvedli zástupci odvětví.
Také proto se kvůli těmto překážkám zatím na trh vrátily pouze dvě uhelné elektrárny, uvedl německý deník.
Uhelná energetická společnost Steag například uvedla, že je připravena znovu uvést do provozu dvě elektrárny z rezervy sítě a udržet v provozu další dvě, které měly jít mimo trh.
„Než však bude možné rozhodnout, musí být splněny určité podmínky,“ uvedl místopředseda představenstva Stephan Riezler.
Riezler dodal, že vláda musí zajistit, aby vysoké investice a rizika byly ospravedlnitelné, vzhledem k tomu, že nemůže provozovatele nutit, aby poskytli dodatečnou výrobní kapacitu.
„Alternativou je, že se elektrárny na trh nevrátí a zůstanou v rezervě,“ řekl dále Riezler.
Začátkem letošního roku Německo povolilo dočasně reaktivovat zakonzervované uhelné elektrárny, aby pomohlo snížit spotřebu zemního plynu v energetice.
Účast na trhu je však dobrovolná a bude omezena do 30. dubna 2023.
Ministerstvo hospodářství a klimatu uvedlo, že cíl postupného ukončení využívání uhlí pro výrobu elektřiny v ideálním případě do roku 2030 (nejpozději do roku 2038) zůstává nedotčen, stejně jako klimatické cíle.
(nik)
