Ruce z volantu dolů, vyřídit e-maily, na českých dálnicích v blízké budoucnosti nepůjde o sci-fi, ale běžnou situaci, kterou umožňuje rozvoj autonomních technologií v dopravě. Připravuje se na ně i české právo a nejde o úplně jednoduchý proces. Poslanecká sněmovna by měla projednávat ve druhém čtení novelu zákona o silniční dopravě, která řeší mimo jiné i autonomní mobilitu. Novelizace přesouvá některé povinnosti z řidiče na vozidlo, zejména povinnost sledovat dopravní dění, v případě, kdy je zapnutý automatizovaný systém. Materiál už nasbíral řadu výhrad.
Poslankyně a členka sněmovního hospodářského výboru Zuzana Ožanová (ANO) vidí problém zejména v dokazování odpovědnosti. „Provozovatel automatizovaného vozidla za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že v době porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích bylo jejich dodržování zajišťováno automatizovaným vozidlem,“ zmínila na jednání výboru v minulém týdnu Ožanová a tázala se, jak se bude situace řešit v případě, že dojde k nehodě, která bude mít následky na zdraví. „Zajímalo by mně také, jak k tomu budou přistupovat pojišťovny,“ dodala Ožanová.
Na jednání výboru kritizovala to, že se pravidla pro autonomní mobilitu k novele zákona přidávají formou pozměňovacího návrhu. Podle Ožanové měla návrh Poslanecká sněmovna řešit ve formě samostatné novely.
Ředitel legislativy ministerstva dopravy Jakub Kopřiva na připomínku Ožanové ohledně pojišťoven reagoval, že je s nimi návrh projednán. Ekonomický deník už informoval o tom, že podle tiskového mluvčího České asociace pojišťoven Tomáše Pavlíka nemá návrh přímý dopad do oblasti povinného ručení, tedy ani na pojišťovny či řidiče z hlediska pojištění. „Zde nadále zůstává odpovědnost na provozovateli vozidla a na stávající praxi a fungování se nic nemění,“ upozornil.
Mohlo by vás zajímat
Hospodářský výbor nakonec návrh schválil. Zásadní výhrady v rámci připomínkového řízení k novele zákona předložilo už dříve například ministerstvo průmyslu a obchodu. Uvádí, že materiál vyvolává z hlediska odpovědnosti více otázek než odpovědí a resort se tak domnívá, že bez jejich vyřešení nelze tuto problematiku řádně ukotvit v právním řádu.
Ministerstvo dopravu v minulosti uvedlo, že pokud se prokáže, že nehodu způsobilo vozidlo, když „řídil autopilot“, tedy vinou vady výrobku, tak nese vinu vozidlo, respektive jeho výrobce. Detailní informace o tom, kdy byl autonomní režim řidičem aktivován a deaktivován, se podle mluvčího resortu Františka Jemelky zapisuje do systému DSSAD (Data Storage System for Automated Driving). Zpětně je není možné pozměnit ani vymazat.
Vznik nové legislativy sleduje i Centrum dopravního výzkumu. Podle vedoucího oblasti autonomní mobility Adama Skokana je novelizace zákona s cílem umožnit provoz automatizovaných vozidel v České republice očekávaným a vítaným krokem. „Nejen, že to Českou republiku přiřadí ke státům, které se v této oblasti řadí mezi lídry, ale hlavně nám to umožní provoz technologie, kterou výrobci již disponují,“ myslí si.
Robotaxi i autonomní minibusy
Spolu se vznikem nové legislativy se v Česku zároveň testuje, jak autonomní vozidla fungují v praxi. Za jedním z pilotních provozů autonomních vozidel stojí právě Centrum dopravního provozu. Během projektu Show testovalo v areálu brněnského výstaviště dva autonomní minibusy a jedno robotaxi. Je důležité poznamenat, že šlo o vozy s technologií vysoké automatizace, konkrétně stupeň L4, tedy vyšší stupeň, než na který cílí novelizace. Tato technologie už nepočítá s řidičem jako zálohou v případě, že vše ostatní selže.
V rámci projektu, který trval od září 2022 do června 2024, se vozy svezlo podle Skokana zhruba 40 tisíc pasažérů. „Co se týče bezpečnosti námi provozovaných vozidel, tak musím s hrdostí prohlásit, že náš provoz byl zcela bezpečný. Celkový nájezd v autonomním režimu činil zhruba devatenáct tisíc kilometrů. Neevidovali jsme jediný incident, během kterého by došlo k újmě na životě či zdraví,“ zmínil Skokan. V místě brněnského výstaviště se navíc podle něj pohybuje řada různých druhů vozidel a během různých akcí i davy lidí.
Centrum dopravního výzkumu se do projektu podle vedoucího oblasti autonomní mobility Adama Skokana zapojilo také proto, že se jednalo o jeden z největších výzkumných projektů, který umožnil testování více než sedmi desítek autonomních vozidel v jedenácti zemích Evropské unie.
„Dovolilo nám to nasbírat nepřeberné množství důležitých dat a poznatků z reálného provozu autonomních vozidel s ohledem na odlišnosti v každé jednotlivé zemi či pilotním místě,“ sdělil Skokan.
Dodal, že se zejména v prvotních fázích testování objevily některé nedostatky technologie, které ale neměly vliv na bezpečnost provozu a které byly postupem času odstraněny. Celkový rozpočet projektu Show byl podle Skokana 30 milionů eur, přičemž čeští partneři, šlo o CDV, Artin a Brno město, hospodařili se zhruba 22 miliony korun.
„Z mezinárodních, ale i našich výzkumů vyplývá, že nové technologie a asistenční systémy, jako je třeba systém pro zastavení vozidla před překážkou (AEB, z angl. Autonomous Emergency Braking) přispívají ke snižování vzniku nehod a přibližují nás k takzvané Vizi 0, jehož cílem je do roku 2050 dosáhnout nulového počtu usmrcených osob vlivem silničních nehod,“ uzavřel vedoucí oblasti autonomní mobility Adam Skokan.
