Demokracie čelí čím dál silnějším nátlaku zvenčí a sociální sítě jsou jedním z nástrojů, který je k tomu využíván. Na plénu Evropského parlamentu to řekla Henna Virkkunen, místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii. Evropa podle ní chce proti těmto hrozbám bojovat, reakce ale musí být komplexní a účinná. Europoslanci se zabývali tématem vymáhání Aktu o digitálních službách (DSA) v návaznosti na podezření, že by sociální síť X patřící americkému miliardáři a členovi kabinetu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla ovlivnit nadcházející německé volby. Zazněly výzvy k tomu, aby Komise zakročila, nebo k omezení vlivu algoritmů.

Virkkunen před europoslanci připomněla, že Komise již zahájila celou řadu šetření dle DSA. „Evropská unie má ten nejvíc pokročilý a mocný právní rámec pro online platformy, balancující mezi svobodou a zodpovědností,“ řekla o legislativě, která vstoupila plně v platnost před necelým rokem.

Během té doby podle ní zahájila Komise deset vyšetřování toho, zda takzvané velmi velké online platformy (VLOPs) pravidla dodržují. „Jedno proti X, tři proti TikToku, jeden proti AliExpressu, dva proti Metě (Facebooku a Instagramu) a jeden proti Temu. V jednom případě již byla schválena předběžná zjištění, jedno řízení bylo uzavřeno,“ připomněla. „Chci říct zcela jasně, že naše týmy pro dodržování pravidel pracují naplno. Například v posledních dnech Komise požádala X o poskytnutí interní dokumentace o svých doporučujících systémech a nedávných změnách, které v nich provedl,“ doplnila. Dodat je má sociální síť do letošního 15. února.

Zdvojnásobení počtu pracovníků

Kromě toho podle ní Komise vydala detenční příkaz, kde provozovatele žádá o zajištění interních dokumentů, pokud jde o budoucí změny ve fungování algoritmů, a žádost o přístupu k některým funkcím v rozhraní sítě.

„Je velice důležité říci, že vymáhání DSA si žádá pečlivou detektivní práci odborných týmů, velice dobré důkazy a rozhodnutí, která obstojí u soudu,“ zdůraznila. I proto podle ní chce do konce roku 2025 počet zaměstnanců, kteří mají vymáhání legislativy na starost, zdvojnásobit ze sta zaměstnanců na 200.

Mohlo by vás zajímat

Z dalších kroků Virkkunen zmínila také fakt, že Komise nyní připravuje prováděcí akt, díky kterému by výzkumníci získali větší přístup k datům o vnitřním fungování platforem. A připomněla, že Komise v příštích měsících plánuje předložit návrh takzvaného Evropského štítu pro demokracii, který má pomoci v boji proti zahraničnímu vměšování.

Sociální sítě nestojí nad demokracií

Z úst debatujících europoslanců zaznělo, že Evropa musí svá pravidla důrazně vymáhat. Iratxe García Pérez, předsedkyně socialistické politické skupiny, řekla, že to, co před nedávnem vypadalo jako příležitost pro propojování lidí a posilování našich společností a co mělo být nástrojem pokroku, se nyní stalo nebezpečnou zbraní v rukou těch, kteří se nás snaží rozdělit a podkopat naše instituce.

„V posledních měsících jsme byli svědky toho, jak se Elon Musk a jeho sociální síť X staly hlavní hlásnou troubou krajní pravice,“ řekla. Připomněla také rozhodnutí zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga odstranit program na ověřování faktů. Lidé, jako Zuckerberg nebo Musk podle ní musí pochopit, že nejsou nedotknutelní a že demokracie není luxus, který si mohou koupit, ale podstata našeho soužití.

„Kde jsou důrazná opatření k omezení zneužívání sociálních sítí ze strany digitálních oligarchů? Úvodní mlčení ze strany Komise tváří v tvář této hrozbě je nepřijatelné Nečinnost, to není neutralita, to je spoluvina,“ myslí si. Poděkovala však za poslední vyjádření Komise, která slibuje konat, a řekla, že je třeba vymáhat DSA, posílit evropské sociální sítě a přijmout směrnici o odpovědnosti za umělou inteligenci, jejíž návrh Komise předložila v roce 2022.

O potřebě podporovat platformy, které nepatří majitelům ze třetích zemí, mluvila i Alexandra Geese z frakce Zelených. Ta navrhla tři opatření. „Zaprvé, urgentní vyšetřování všech velmi velkých online platofrem s cílem identifikovat a zastavit mechanismy, které vedou k tomu, že se dezinformace šíří mnohem rychleji než informace. Zadruhé, musíme chránit volby. A existuje velmi snadné řešení, jak zastavit manipulaci: zastavit doporučovací systémy. Nechtě lidi, aby si vybrali obsah, který chtějí, aniž by Elon Musk nebo Mark Zuckerberg lidem vnucovali obsah dle svého výběru. A zatřetí, musíme vyslat velmi jasný signál, že EU podporuje lepší sociální sítě, které nemohou ovládat technologičtí oligarchové, například Mastodon,“ řekla. Tedy decentralizované sociální sítě, na kterých si může každý uživatel vytvořit vlastní instanci a které tak neovládá pouze jeden člověk.

Zmlkněte, řekl kolegům slovenský europoslanec

Ozvaly se i kritické hlasy. Nicola Procaccini z frakce evropských konzervativců připomněl, že předtím, než X koupil Musk, zablokovala sít tehdy ještě známá jako Twitter účet Donalda Trumpa. Připomněl, že většina europoslanců z jeho politické skupiny DSA v minulém volebním období podpořila. Nástroj ale podle něj musí být využíván správně. „Skutečný soudce by měl rozhodovat, kdo by neměl mít právo psát tweety, nejen fact checker. Víme, že pravdu můžeme najít jen tehdy, když budeme mít otevřenou debatu a budeme naslouchat různým názorům- To je něco, o čem musíme vždy diskutovat, on-line i ve skutečném světě. Jsme na straně svobody a vy jste na straně opačné,“ řekl.

Slovenský europoslanec Milan Uhrík z frakce Evropa svobodných národů, kde je z českých zástupců SPD, nejprve hovořil o tom, že si zástupci evropských institucí nemají hrát na to, že jim jde o nezávislost. Když ostatní europoslanci reagovali na jeho výroky o tom, že majitelé sociálních sítí mluví o cenzuře ze strany vlád, řekl jim, ať nemluví. „Zmlkněte, prosím,“ vyzval je. Následně mu bylo odebráno slovo. „Nemůžete říkat kolegům, ať zmlknou, i když s jejich názory nesouhlasíte,“ řekla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola (EPP).

Akt o digitálních službách přijala Evropská unie v roce 2022, plně vstoupil v platnost v únoru loňského roku. Stanovuje pravidla pro on-line platformy, a to v návaznosti na jejich velikost a vliv. Nejvíce povinností ukládá takzvaným velmi velkým online platformám (VLOPs) a vyhledávačům (VLOSEs). Tedy těm, které v EU používá více než 45 milionů uživatelů měsíčně. Za cíl si klade prosazování platných zákonů také v on-line prostředí. Po platformách tak vyžaduje například včasné odstraňování takových projevů, které jsou dle platných národních i evropských zákonů nelegální, podnikání kroků proti šíření dezinformací, především těm, které by mohly ohrozit zdraví osob či narušit spravedlnost voleb, ale také větší transparentnost či zveřejňování toho, jaké příspěvky sítě smazaly a proč.