Platby zákazníků za sítě v příštím roce vzrostou, ale ne tak výrazně, jak požadovali distributoři energií. Energetický regulační úřad (ERÚ) se vypořádal s 261 námitkami, které během připomínkování návrhu cenové regulace v letech 2026 až 2030 předložilo 28 společností a oborových sdružení. Jak lze vyčíst z dokumentu o vypořádání připomínek, regulátor tlaku na další růst plateb za distribuci elektřiny a plynu téměř odolal – s výjimkou navýšení motivačního bonusu.
Výši plateb za sítě výrazně ovlivní dva faktory – vážený průměrný náklad kapitálu (WACC) a výše regulované hodnoty aktiv. Zatímco dnes sazba ziskovosti měřená WACC dosahuje 6,54 procenta pro elektroenergetiku a 6,43 procenta pro plynárenství, od příštího roku se v obou případech bude jednat o 6,9 procenta. ERÚ navíc zavede motivační bonus, který ziskovost distributorů energií může dále navýšit až o 1,5 procentního bodu, tedy maximálně na 8,4 procenta. Jedná se o hrubá čísla, tedy před daní ze zisku.
„Navrhujeme zavést nový prvek motivační cenové regulace, kdy budou regulované společnosti muset plnit řadu konkrétních cílů. Jedním z nich jsou například dodatečné investice do efektivnějšího provozu soustav nebo realizace investic vedoucích ke snížení technických ztrát a rozšiřování digitalizace a automatizace,“ vysvětloval loni tuto novinku tehdejší předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Původně však úřad navrhoval, aby motivační bonus byl maximálně jeden procentní bod navíc.
Některým distributorům nezdála být dostatečná také základní hodnota WACC a požadovali její navýšení aspoň o jeden další procentní bod. Nejaktivnější v tomto směru byla dle informací Ekonomického deníku společnost ČEZ Distribuce. Podle její argumentace návrh ERÚ nedostatečně zohledňuje nárůst cen mezd, stavebních prací a technologií v posledních letech, ale ani mimořádné náklady vyvolané vysokým množstvím připojovaných fotovoltaických elektráren, digitalizací sítí či instalací moderních průběhových elektroměrů u zákazníků.
Mohlo by vás zajímat
Jak vyplývá z vypořádání připomínek ze strany ERÚ, úřad tomuto tlaku odolal a procento povolené základní míry ziskovosti zvyšovat nebude. Vedle navýšení motivačního bonusu z jednoho na 1,5 procenta akceptoval pouze některé dílčí požadavky, jako například možné navýšení regulované hodnoty aktiv v případě, že růst spotřebitelských cen ve sledovaném období překročí hranici 6,3 procenta.
Protitlak ze strany průmyslu a tepláren
Opačným směrem směřovaly námitky velkých spotřebitelů energií, které v připomínkovém řízení zastupovaly Ocelářská unie. Svaz chemického průmyslu ČR a Teplárenské sdružení ČR. Ocelářská unie požadovala zcela vypustit motivační bonus, což ERÚ odmítl akceptovat. Teplárenské sdružení mělo výhrady hlavně ke zvyšování plateb za přepravu plynu, kdy stát kompenzuje společnosti NET4GAS ztrátu byznysu v oblasti mezinárodní přepravy plynu a přenáší náklady soustavy na české podniky a domácnosti. Ani tento požadavek ERÚ neakceptoval.
Finální podobu Metodiky cenové regulace pro VI. regulační období ERÚ vydá do konce února a nová pravidla budou účinná od začátku roku 2026 do konce roku 2030.
Faktem je, že nástup zelené energetiky, decentralizace a digitalizace si vyžádá masivní investice do posílení a modernizace přenosové soustavy a distribučních sítí. Jen v letech 2024 až 2035 se bude jednat o zhruba 476 miliard korun (v cenách roku 2023), jak odhadují členské firmy Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES). To znamená, že oproti období let 2010 až 2023 vzroste výše investic o 38 procent na zhruba 40 miliard korun ročně.
Členové ČSRES proto hledají spolu se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí a Energetického regulačního úřadu cesty, jak snížit dopad rostoucích nákladů na provoz elektrických sítí na domácnosti a firmy. Možným řešením je použít peníze z fondů Evropské unie včetně Modernizačního fondu k úhradě části investičních výdajů.
