Byli plní nadšení a smělých plánů, jak budou odhalovat korupci v armádních zakázkách. Když začali formovat tajnou buňku, lidé z této budované skupiny se dozvěděli, že by měli obcházet své nadřízené, elektronické trestní řízení, aplikovat jakousi podivnou guerillovou kriminalistiku a pytlovat potají kupy citlivých informací. Proto se někteří z nich rozhodli na tomto utajovaném projektu nepodílet. Když začala případ vyšetřovat inspekce Vojenské policie, hlavní aktéři odmítli vypovídat.
Letos v únoru to budou dva roky, co ve funkci velitele Vojenské policie skončil plukovník Otakar Foltýn. Stalo se tak po dvou závažných zjištěních Ekonomického deníku ZDE a ZDE. Nejzásadnější informací bylo, že Foltýn chtěl ve Vojenské policii vytvořit tajnou buňku, v podstatě paralelní malou utajenou zpravodajsko-policejní agenturu, která by zjišťovala informace o možné korupci v armádních zakázkách. Problém byl ovšem s tím, že lidé z této skupiny měli obcházet své nadřízené, elektronické trestní řízení, aplikovat jakousi podivnou guerillovou kriminalistiku a pytlovat potají kupy citlivých informací.
„Trestní řízení nepovažuji za korektní,“ a odmítla vypovídat
Když na případ upozornil Ekonomický deník, Městské státní zastupitelství v Praze dalo podnět Oddělení inspekce a vnitřní kontroly Hlavního velitelství Vojenské policie, aby tyto informace prověřil. A pověřený inspektor Martin Sandanus si začal zvát k podání vysvětlení všechny aktéry, jak tvůrce skupiny, tak její vytipované členy z řad vojenských policistů.
Přestože byli hlavní aktéři, tehdejší velitel Vojenské policie Otakar Foltýn a civilní zaměstnankyně Vendula Kwaśniaková (patřící dříve do týmu Róberta Šlachty na Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu – pozn. red.) pro myšlenku vzniku utajovaného týmu silně zapáleni, na inspekci mlčeli.
Kwaśniaková přitom byla občanskou zaměstnankyní Vojenské policie na tabulce její inspekce, neměla tedy pravomoci se podílet na plánování a úkolování kohokoli z vojenských policistů. A neměla mít ani přístup do elektronického trestního řízení, což ale potvrdilo několik zdrojů Ekonomického deníku. A ani tehdejší náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn, nebyl stejně jako Kwaśniaková, v postavení policejního orgánu.
Mohlo by vás zajímat
„Osoba podávající vysvětlení se k výslechu dostavila s právním zástupcem, který byl přítomen po celou dobu výslechu. Vyjádření právního zástupce: Upozorňuji, že podle $ 99 trestního řádu má policejní orgán zákaz výslechu mé klientky neboť nepředložil žádný dokument o tom, že byla zproštěna mlčenlivosti. Proto bohužel dnes nemůže vypovídat. Osoba podávající vysvětlení: S odkazem na pana doktora nemám co říct. Z důvodu výše uvedených, nebudu vypovídat,“ lze se dočíst v úředním záznamu o podání vysvětlení Venduly Kwaśniakové.
„Policejní orgán: Policejní orgán Vás opětovně poučuje, že v případě neoprávněného odepření
výpovědi, Vám může být uložena pořádková pokuta do výše 50.000,-Kč. Osoba podávající vysvětlení: Nechci již nic uvádět. Právní zástupce: Nemám co bych dodat,“ skončil po chvíli rozhovor inspektora s Kwaśniakovou a jejím právníkem.
Inspektor pak Kwaśniakové vyměřil vysokou pokutu. Tu ale následně poté, co si Kwaśniaková podla takzvanou blanketní stížnost, zrušilo Městské státní zastupitelství v Praze.
Zhruba čtvrt roku na to ministryně obrany Jana Černochová (ODS) Vendulu Kwaśniakovou mlčenlivosti zprostila a vyšetřovatel učinil druhý pokus o podání vysvětlení. Dopadl ovšem stejně, z Kwaśniakové nedostal ohledně budované utajované buňky ve Vojenské policii ani slovo, jak dokazuje faksimile podání vysvětlení.
Foltýn: Do protokolu nic neřeknu
Úplně stejně dopadl vyšetřovatel Martin Sandanus s Otakarem Foltýnem.
„Využívám svého práva ave věci nebudu vypovídat, jelikož se obávám nebezpečí zahájení trestního stíhání své osoby a odkazuji na své písemné vyjádření, které přikládám ke spisu (pozn. policejního orgánu: Osoba podávající vysvětlení ke spisu doložila dokument o celkovém počtu listů 4),“ lze se dočíst v úředním záznamu o podání Foltýnova vysvětlení.
Inspektor Foltýna informoval o možném udělení pořádkové pokuty za odmítnutí podání vysvětlení a pokusil se Foltýna přesvědčit, aby nemlčel.
„Otázka policejního orgánu: Budete odpovídat na otázky policejního orgánu? Odpověď osoby podávající vysvětlení: Ne, platí, jak jsem se vyjádřil,“ stojí v protokolu.
Foltýn byl následně požádán o předložení mobilního telefonu.
„Svědek mobilní telefon na výzvu předložil a pod dohledem policejního orgánu v něm dohledal zájmové kontakty související s prověřovanou věcí. Kontakty byly nafoceny… …Mobilní telefon byl po zadokumentování předmětného obsahu svědkovi v nepoškozeném stavu vrácen zpět. Otázka policejního orgánu: Chcete ještě něco uvést na závěr? Odpověď osoby podávající vysvětlení: Do protokolu ne,“ stojí v úředním záznamu.
A co stojí ve čtyřstránkovém písemném vyjádření, které nemělo pro vyšetřování vzniku tajné buňky žádnou právní validitu, přestože je Otakar Foltýn právník? O buňce, jejím budování, plánovaném obcházení elektronického trestního řízení, nadřízených a pytlování informací, není v dokumentu ani zmínka. Otakar Foltýn pracuje se statistikami úspěšnosti v trestním řízení u Vojenské policie, výsledky vyšetřování závažné hospodářské činnosti označuje za nedobré a odvolává se na dokument Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) z roku 2022.
„Z přípisu Vrchního státního zastupitelství ze dne 12. 8. 2022 mimo jiné vyplývá, že z úrovně VSZ jako příslušného stupně k dozorování nejzávažnější hospodářské trestné činnosti VSZ za předešlých 10 let s jedinou výjimkou ´nevedlo, ani v současné době nevede dozor v žádné věci, v níž by probíhalo vyšetřování. Tento fakt sám o sobě odráží zřejmě nedostatečnou vyhledávací činnost pověřeného policejního orgánu ve vztahu k typově závažné kriminalitě patřící do jeho působnosti.´ V rozporu s organizační strukturou VP projednanou v souladu se zákonem ve výboru pro obranu v roce 2020 byla následně realizována úplně jiná restrukturalizace kriminální služby, která ale zjevně nijak nezvýšila její efektivitu. Sdělení, že kriminální služba má zásadní mezery v oblasti vyhledávání a tedy i prověřování a následně vyšetřování závažné hospodářské kriminality v rezortu MO bylo jedním z hlavních sdělení při představení mých priorit,“ napsal inspekci Otakar Foltýn.
V závěru si Foltýn posteskne nad svým koncem ve funkci náčelníka Vojenské policie.
„Struktura a množství zpracovávaných případů celým OKS VP ve srovnání s Policií ČR odpovídá středně vytíženému obvodnímu oddělení kdekoliv v ČR. S ohledem na celkový počet příslušníků OKS VP a finanční prostředky, které jsou vynakládány na jejich činnost, v kontextu s jejich nevelkou vytížeností a výsledky práce, jsou tyto naprosto neodpovídající… …Výše uvedené skutečnosti nebylo možné ověřit, řešit ani dosud případně napravit, protože bylo vzápětí Vendule Kwaśniakové zrušeno místo a já jsem skončil na pozici náčelníka Vojenské policie. Průběžně ovšem jednotlivé skutečnosti byly řešeny jak formálně během porad a debat na pracovišti tak neformálně v době osobního volna. Považuji za zcela běžné, že se jako nadřízený setkávám se svými podřízenými i v době osobního volna, což jsem postupně činil s příslušníky HVVP, pyrotechnické služby, regionálních velitelství atd. Jedná se o naprosto legitimní a žádoucí dobrovolný způsob navazování důvěry v rámci jakéhokoliv útvaru. S příslušníky KS VP jsem se setkal 25. 1. 2023. Přítomným jsem vysvětlil, že zrušením místa se neruší můj požadavek na zaměření se na hospodářskou kriminalitu, přičemž nejdříve je třeba základní přehled v prostředí a to i za použití standardních metod OSINT, tedy metody běžně používané v civilním prostředí. Jednalo o neformální schůzku mimo pracoviště, nebyly v mé přítomnosti řešeny žádné konkrétní případy a diskuse byla
teoretická, aniž by zazněly jakékoli utajované nebo služební informace,“ napsal Foltýn.
„Nezpochybňuji povinnost příslušného orgánu prověřit jakékoliv podezření, nicméně i nyní doufám, že se po zjištění absurdnosti tvrzení o ´protiprávní skupině´ bude následně věnovat i shora uvedeným skutečnostem. Pří řízení KS VP jsem se po celou dobu výkonu nedopustil žádného protiprávního, nelegitimního a už vůbec ne neetického jednání. Plně si stojím za všemi svými kroky, jejichž cílem bylo zvýšení efektivity KS VP a tedy plnění úkolů uložených právními předpisy. Za hodné vyšetřování vidím jedině fakt, že byla problematika závažné hospodářské trestné činnosti ignorována v minulosti,“ napsal v závěru dokumentu, nepoužitelného pro vyšetřování, právník Otakar Foltýn.
Vše potvrdilo Vojenské zpravodajství
Co se ve dvou letech od oznámení o budování utajované buňky pod taktovkou odehrálo? Otakar Foltýn odešel na Pražský hrad a v mezičase se stal koordinátorem vládní strategické komunikace.
Případ vyšetřovalo oddělení inspekce a vnitřní kontroly Vojenské policie. Členové utajované buňky z řad Vojenské policie byli zváni k podání vysvětlení.
Ti, kteří s budováním utajované buňky nesouhlasili a byli nepříjemně překvapeni, čeho se mají zhostit, otevřeně promluvili.
Ti, kteří s touto myšlenkou souzněli, podat vysvětlení odmítli, nebo tvorbu této separátní skupiny mimo regule, marginalizovali.
Oddělení inspekce a vnitřní kontroly Vojenské policie, které se s ohledem na způsob prověřování evidentně příliš nesnažilo přijít věci na kloub, nakonec věc odložilo. Což je ovšem v přímém rozporu se zjištěními Vojenského zpravodajství, jehož zástupci o nich minimálně dvakrát informovali poslance.
O odložení vyšetřování informovala také některá česká média, ale z usnesení si opět vybrala jen to, co vyznívá ve prospěch Otakara Foltýna. Ekonomický deník proto zveřejnil výpovědi vojenských policistů, kteří dění v tomto ozbrojeném sboru popsali otevřeně. Faksimile těchto alarmujících dokumentů jsou k dispozici ZDE.
