Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) má mít možnost přijímat úvěry a zápůjčky, naopak s dluhopisy už se nepočítá. Do druhého čtení v Poslanecké sněmovně zamíří návrh novely zákona, která upravuje finanční možnosti fondu a už nyní je jasné, že původní návrh dozná změn. Připomínku k němu má i ministerstvo dopravy, ministr Martin Kupka (ODS) byl také jedním z navrhovatelů původního materiálu.
Spolu s ním návrh předkládal také například poslanec, teď už senátor, Ondřej Lochman (STAN). K původnímu návrhu se ale nyní schází připomínky. Hlavní změnou oproti dřívější verzi materiálu má být podle Lochmana zrušení možnosti fondu vydávat vlastní dluhopisy. Vysvětlil, že se u nich stále řešilo, zda bude tato možnost výhodná, a to kvůli takzvané výhodě z rozsahu. „Nakonec se teď pozměňovacím návrhem dluhopisy vyndávají,“ sdělil Ekonomickému deníku Lochman.
Zjistilo se, že pokud si bude emitovat dluhopisy SFDI samo, tak přijde o zmíněnou výhodu z rozsahu, dodal. „Pokud ministerstvo financí emituje dluhopisy za všechny, je to levnější,“ uvedl Lochman s tím, že to byla ulička, která se prověřila. Možnost vydávat dluhopisy byla podle Lochmana hlavním důvodem, proč se novela navrhovala. Zároveň ale upozornil, že šlo také o dva roky starou úvahu.
Lochman také přiblížil, že když se samotný zákon začal připravovat, tak šlo zejména o to, aby se rozšířil „vějíř možností“, jak infrastrukturu financovat. A to dálnice i vysokorychlostní železnice. Podle Lochmana se začalo s Evropskou investiční bankou (EIB), ale potom se hledaly i další varianty. „Na tom základě vznikla novela zákona, aby bylo vše terminologicky v pořádku,“ konstatoval.
Mohlo by vás zajímat
Co už nyní dobře funguje, je podle Lochmana právě zmiňovaná půjčka od EIB, která míří na „zelené projekty“. Pozměňovací návrh k novele má zahrnout podle Lochmana i spolupráci veřejného a soukromého sektoru, takzvané PPP projekty. Projednávat to má dnes sněmovní hospodářský výbor. V souvislosti s PPP projekty se v minulosti podle Lochmana řešilo i DPH. To už ale podle něj v pozměňovacím návrhu není. Zvažovalo se, zda mají být od daně z přidané hodnoty PPP projekty osvobozeny.
„Prosazoval jsem, aby byly PPP projekty zvýrazněny, protože to považuji v rámci vějíře financování za jednu z klíčových variant,“ poznamenal s tím, že u financování infrastruktury ale nejde o většinovou možnost. Vyčíslil to na deset procent z celkového rozsahu. „Velmi by pomohlo, kdybychom to měli jako v Polsku. V Česku se nejdříve čeká na stavební povolení a pak se vypisuje PPP projekt,“ podotkl Lochman s tím, že to je posun, který musíme udělat.
Rozšíření možností
Podle poslance a předsedy sněmovního dopravního podvýboru Jiřího Slavíka (TOP 09) novela zákona rozšiřuje účel SFDI formou opatření, která zvýší možnosti, na co lze prostředky fondu vynaložit. Státní fond dopravní infrastruktury by měl mít nově kromě stávající schopnosti přijímat úvěry i možnost přijímat zápůjčky.
„Návrh také umožní státu ručit za dluhy vzniklé v souvislosti s fondem přijatými úvěry a zápůjčkami. Toto opatření povede k získání výhodnějších smluvních podmínek a zejména k nižším výdajům SFDI spojených se splácením půjčených financí,“ upřesnil Slavík. I on jmenoval širší možnost financování firmám, které zajišťují výstavbu dopravní infrastruktury na základě koncesionářských smluv formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
„Důležité je i financování výstavby, modernizace, opravy, údržby nebo správy pozemních komunikací, ale i železnice a infrastruktury pro vodní dopravu ve vlastnictví státu, a to i na základě jiných než koncesionářských smluv, což po přijetí novely zákona bude umožněno,“ uvedl Slavík.
K projednání materiálu dochází ve sněmovním hospodářském výboru ve zkrácené lhůtě, podle Slavíka je to proto, že je snaha, aby navržené změny nabyly účinnosti již 1. července. Ministerstvo dopravy Ekonomickému deníku sdělilo, že se k pozměňovacím návrhům vyjádří až po projednání materiálu ve výboru.
SFDI má v letošním roce hospodařit se sumou 160,3 miliardy korun, částka je oproti letošnímu roku vyšší o více než 10 miliard korun. Jak uvedlo ministerstvo dopravy již dříve, rozpočet je navrhovaný jako proinvestiční, kdy investiční výdaje dosahují částky 110,4 miliardy korun a neinvestiční 49,9 miliardy korun.
