Letos v únoru to budou dva roky, co ve funkci velitele Vojenské policie skončil plukovník Otakar Foltýn. Stalo se tak po dvou závažných zjištěních Ekonomického deníku ZDE a ZDE. Nejzásadnější informací bylo, že Foltýn chtěl ve Vojenské policii vytvořit tajnou buňku, v podstatě paralelní malou utajenou zpravodajsko-policejní agenturu, která by zjišťovala informace o možné korupci v armádních zakázkách. Problém byl ovšem s tím, že lidé z této skupiny měli obcházet své nadřízené, elektronické trestní řízení, aplikovat jakousi podivnou guerillovou kriminalistiku a pytlovat potají kupy citlivých informací. Tato zjištění Ekonomického deníku byla v několika českých médiích posléze marginalizována či dokonce popírána, tyto texty vždy vyznívaly ve prospěch plukovníka Foltýna. Jak ale Ekonomický deník dlouhodobým pátráním zjistil, naše poznatky potvrdilo před poslanci minimálně dvakrát Vojenské zpravodajství. Jeho zjištění jsou ovšem bohužel veřejnosti nedostupná.
Před více jak dvěma roky vznikala ve Vojenské policii tajná buňka, v podstatě paralelní policejně – zpravodajská agentura, která měla v plánu zjišťovat informace o možné korupci v armádních zakázkách. Ovšem za jakých okolností? Klíčovými postavami byl velitel Vojenské policie Otakar Foltýn a civilní zaměstnankyně, dříve policistka z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), Vendula Kwaśniaková. Pro tým byli napříč republikou vytipováni vojenští policisté, někteří před tím sloužili stejně jako Kwaśniaková na ÚOOZ. Kwaśniaková přitom byla občanskou zaměstnankyní Vojenské policie na tabulce její inspekce, neměla tedy pravomoci se podílet na plánování a úkolování kohokoli z vojenských policistů. A neměla mít ani přístup do elektronického trestního řízení, což ale potvrdilo několik zdrojů Ekonomického deníku. Buňka už měla dokonce vytipované lidi, na kterých chtěla „vyšívat“.
Velký problém byl ovšem s tím, že lidé z této skupiny měli obcházet své nadřízené, elektronické trestní řízení. Tým, který měl krycí jméno Sedm statečných, měl aplikovat jakousi podivnou guerillovou kriminalistiku a pytlovat potají kupy citlivých informací.
„Bylo to vymyšlené tak, že Kwaśniaková vyhodnotí zjištěné poznatky, půjde se s tím na Vrchní státní zastupitelství a věc se přidělí Policii České republiky a do týmu bude přidělen na stáž jeden z vyvolených, Sedmi statečných,“ řekl Ekonomickému deníku zdroj seznámený s děním ve Vojenské policii. Paradoxní na celé věci přitom je, že ani tehdejší náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn, nebyl stejně jako Kwaśniaková, v postavení policejního orgánu.
Mohlo by vás zajímat
Celý proces byl konspirován, členové měli utajovaně komunikovat v uzavřené skupině v šifrované aplikaci Signal (po provalení ji většina účastníků smazala – pozn. red.). Dále došlo ke konspirační schůzce mimo prostory Vojenské policie, kde její účastníci odevzdávali mobilní telefony, okna jednacího prostoru se zakrývala závěsy, plukovník Otakar Foltýn na jednání přicházel s domněnkou, že je někým sledován.
Po zjištění Ekonomického deníku se buňka, která naštěstí nezačala reálně fungovat a obcházet policejní pravidla či dokonce zákony, rozpadla. Plukovník Foltýn složil funkci velitele Vojenské policie, jinak by byl odvolán. A rozjela se vlna spekulací, jak to vlastně s onou buňkou bylo. V některých českých médiích a na sociálních sítích se objevilo hned několik reakcí, které informace Ekonomického deníku o vzniku utajované buňky marginalizovaly a zpochybňovaly. Jejich autoři se přitom s plukovníkem Foltýnem osobně či zprostředkovaně znají a jejich výstupy vyznívaly jednoznačně ve Foltýnův prospěch.
Vše potvrdilo Vojenské zpravodajství
Poprvé zaznělo potvrzení informací Ekonomického deníku o budování utajované buňky na sněmovní komisi pro kontrolu Vojenského zpravodajství v říjnu předloňského roku.
„Bod týkající se šetření ve Vojenské policii nebyl sice utajovaný dle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nicméně zpráva k němu z úst ministryně i ředitele Vojenského zpravodajství proběhla jako neveřejná. Z tohoto důvodu, veškeré informace k této kauze sdělené na jednání komise, jsou neveřejné,“ sdělil tehdy šéf komise Robert Králíček (ANO).
„Vzhledem k neveřejnému jednání komise jsem byl upozorněn, že vám nemohu sdělovat o čem komise jednala. Ale mohu sdělit se znalostí věci, že to co se projednávalo na výboru pro obranu, kterého jste se účastnil a kladl dotazy v návaznosti na vaše články o Vojenské policii, je pravda. Je s podivem, že takový člověk, jako je plukovník Foltýn, je zván jako host na konference, které řeší zpravodajské služby,“ byl přeci jen trochu konkrétnější místopředseda výboru pro obranu a člen komise Pavel Růžička (ANO).
Komise se k tématu utajované buňky vrátila i v loňském roce. Na síti X se k tomu vyjádřil opět místopředseda sněmovního výboru pro obranu Růžička.
Co se ve dvou letech od oznámení o budování utajované buňky pod taktovkou plukovníka Foltýna odehrálo? Otakar Foltýn odešel na Pražský hrad a v mezičase se stal koordinátorem vládní strategické komunikace.
Případ vyšetřovalo oddělení inspekce a vnitřní kontroly Vojenské policie. Členové utajované buňky z řad Vojenské policie byli zváni k podání vysvětlení.
Ti, kteří s budováním utajované buňky nesouhlasili a byli nepříjemně překvapeni, čeho se mají zhostit, otevřeně promluvili.
Ti, kteří s touto myšlenkou souzněli, podat vysvětlení odmítli, nebo tvorbu této separátní skupiny mimo regule, marginalizovali.
O Foltýna se kvůli této kauze chvíli zajímal i Národní bezpečnostní úřad, od nějž má bezpečnostní prověrku.
Oddělení inspekce a vnitřní kontroly Vojenské policie, které se s ohledem na způsob prověřování evidentně příliš nesnažilo přijít věci na kloub, nakonec věc odložilo. Což je ovšem v přímém rozporu se zjištěními Vojenského zpravodajství, jehož zástupci o nich minimálně dvakrát informovali poslance.
Zajímavé na tom ještě je, že věc vyšetřoval jistý Martin Sandanus, který nebyl kmenovým příslušníkem inspekce Vojenské policie. Navíc, jak tvrdí zdroje Ekonomického deníku také bývalý policista, stejně jako Vendula Kwaśniaková. Ve vyšetřované věci tedy navíc reálně hrozila podjatost.
O odložení vyšetřování informovala také některá česká média, ale z usnesení si opět vybrala jen to, co vyznívá ve prospěch Otakara Foltýna. Nechme tedy zaznít výpovědi vojenských policistů, kteří dění v tomto ozbrojeném sboru popsali otevřeně.
Co lze vyčíst z výslechů? Není to košer, blikají mi kontrolky
Ekonomický deník nebude výběrově vypisovat, co jednotliví aktéři na výsleších o utajované buňce řekli. Kvůli autenticitě přináší anonymizované skeny jejich výpovědí. Zde je faksimile prvního vyslechnutého policisty.
Máme být kreativní. Lepší jednat konspirativně. Foltýn se bál odposlouchávání
Zde je text podání vysvětlení druhého vyslechnutého příslušníka.
Foltýn chtěl soby, ne zajíce. Měli jsme používat nestandardní postup, na vlastní pěst.
Zde je text podání vysvětlení třetího vyslechnutého příslušníka ze skupiny 7 lidí, kteří měli tvořit utajovanou buňku, bez dvou vedoucích.
Otakar Foltýn označil na sněmovním výboru pro obranu text Ekonomického deníku za „diagnózu“ a snažil se dění uvnitř Vojenské policie, kde se svolávalo například jednání mimo budovu velitelství a odevzdávaly telefony, bagatelizovat. Stejně tak bagatelizoval i to, že bývalá důstojnice Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Vendula Kwaśniaková měla údajně vést utajovanou přípravu vojenských kriminalistů do zmiňovaného týmu.
„Budu rád, když to bude v budoucnosti vyšetřeno, protože je to absurdní,“ prohlásil Foltýn. Připustil ale, že Kwaśniaková byla jako „zkušená kriminalistka“ pověřena školením vojenských kriminalistů, protože nebyl spokojen s tím, jak pracují a že objasňují málo případů.
Autor tohoto textu měl s Otakarem Foltýnem několik kontaktů na sociálních sítích. Ke vzniku buňky samotné se odmítl přes opakované dotazy vyjádřit.
Při následné SMS komunikaci v poslední zprávě Otakar Foltýn napsal: „I s Vaším malým přispěním mám zničenou kariéru i iluze o médiích. Přesto platí, že si stojím za každým krokem. Třeba jednou přijdete na to, že čest je víc než individuální zajem i peníze. V tom Vám přeji štěstí.“
