Česká republika loni snížila závislost na dovozu ropy z Ruska. Podle zatím neúplných údajů za jedenáct měsíců loňského roku klesl dovoz o 40 procent za 2,42 milionu tun, zatímco objem peněz zaplacený těžařům z Putinovy krvelačné říše se snížil o 24 procent na 33,2 miliardy korun. Kompletní data, která budou zahrnovat zatím chybějící měsíc prosinec, oznámí Český statistický úřad na začátku února.
Jak lze dohledat ve Statistice zahraničního obchodu na webu ČSÚ, podíl Ruska na celkovém dovozu v loňském lednu až listopadu dosahoval 41 procent. Pro srovnání: V roce 2023 to bylo výrazně více, a sice 58 procent. Objem ropy dovezené z Ruska tak byl skoro stejný jako import z Ázerbájdžánu. Co se týká hodnoty dovozu, tak jsme Ázerbájdžáncům zaplatili už víc než Rusům; lehká kaspická ropa je totiž o něco dražší než sirnatá ropa ze západní Sibiře.
Odkud pochází ropa dovezená do Česka
V prvním jedenácti měsících loňského roku klesl také celkový objem dovozu ropy, konkrétně o 13,5 procenta na 5,9 milionu tun. Souvislost to zřejmě má s nepříznivým vývojem petrochemického průmyslu v zemích Evropské unie; obor je pod tlakem drahých emisních povolenek a levnější konkurence ze zámoří. Svou roli zde sehrála také dvouměsíční odstávka (tzv. zarážka) rafinerie v Litvínově na jaře loňského roku.
Konec dodávek z Ruska? Nejpozději v červnu
Litvínovská rafinerie, která tradičně spoléhala na dovoz ruské ropy, se chystá na změnu. Loni i předloni zde vlastní rafinerie Orlen Unipetrol RPA testoval ropu z jiných oblastí, konkrétně z Guyany, Norska a Iráku. S tím souvisejí investice do úpravy rafinerií a také do posílení ropovodu TAL, které financoval státem vlastněný podnik MERO ČR. Díky posílení ropovodu bude Česko moct odebírat až 8 milionů tun ropy za rok.
Hlavní práce na projektu TAL+ jsou již hotové, potvrdili v úterý premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček. „V první polovině letošního roku dokončíme zbylé provozní testy a dojde k dokončení technických prací také na Centrálním tankovišti ropy,“ doplnil Pantůček. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu dodal, že nejpozději od července by Česko nemělo odebírat ani tunu ruské ropy.
Podobně se na sociální síti vyjádřil Mariusz Wnuk, generální ředitel skupiny ORLEN Unipetrol. „Jakmile obdržíme od společnosti MERO finální potvrzení, že rozšířený ropovod úspěšně prošel všemi provozními testy, je plně funkční a připravený na ostrý povoz, zahájíme proces přechodu na nové směsi rop. Předpokládáme, že tento proces bude dokončen na konci prvního pololetí letošního roku,“ uvedl Mariusz Wnuk.
Mohlo by vás zajímat
Pokles dodávek Družbou potvrzují Ukrajinci
Klesající objem dodávek ruské ropy potvrdila také ukrajinská analytická firma ExPro Consulting. Ta upozornila, že objem přepravy ropovodem Družba přes území Ukrajiny loni meziročně klesl o 2,1 milionu tun na 11,4 milionu tun, tedy na nejnižší zaznamenané množství od vzniku samostatné Ukrajiny v roce 1991.
Objem dodávek ruské ropy do Maďarska se přitom oproti roku 2023 téměř nezměnil, zůstal na úrovni 4,7 milionu tun za rok. Klesl však objem dodávek ropovodem Družba do České republiky (meziročně o 35 procent na 2,7 milionu tun) a na Slovensko (o 15 procent na 3,9 milionu tun).
Jak Ekonomický deník upozornil přes týdnem, na Ukrajině se objevuje volání po ukončení přepravy ruské ropy. Opoziční strana Evropská solidarita, kterou vede bývalý prezident Petro Porošenko, předložila v parlamentu návrh zákona o ukončení tranzitu ruské ropy. Cílem návrhu je snížit příjmy Ruska a omezit jeho schopnost pokračovat v dobývání ukrajinského území.
ExPro Consulting k tomu dodává, že ukrajinský předseda vlády Denys Šmyhal tento návrh odmítl. Jeho přijetí by totiž vedlo k porušení asociační dohody s Evropskou unií. Smlouva s Ruskem o přepravě ropy přes ukrajinské území platí až do konce roku 2029. Smlouva o tranzitu ruského plynu byla platná jen do konce loňského roku a Ukrajinci ji odmítli prodloužit, což vedlo – mimo jiné – k ukončení nepřímých dodávek ruského plynu do České republiky.
