Summit Evropské unie v Bruselu tentokrát přinesl neobvykle otevřenou debatu o pokračující ruské agresi na Ukrajině. Hlavy států a předsedové vlád členských zemí EU se ve formátu Evropské rady sešli, aby posílili podporu Ukrajině, probrali energetické, ekonomické i humanitární aspekty konfliktu, a zároveň diskutovali palčivá migrační témata. Na jednání dorazil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který unijní lídry vyzval k jasnému mírovému plánu a dalším zárukám, že se situace po uzavření míru nebude opakovat. Co vše se první den na summitu událo?

V brzkých hodinách se prezidenti a premiéři EU sešli s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten na summitu nešetřil tvrdými výroky na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Označil jej za „šíleného a nebezpečného pro všechny“, za člověka, pro nějž lidský život nic neznamená. Zelenskyj opakovaně zdůrazňoval, že bez trvalých bezpečnostních záruk a jednotného postupu Spojených států a EU nelze mír zajistit.

Obává se, že Putin by mohl po případné mírové dohodě Ukrajinu znovu napadnout.
Ukrajinský prezident zároveň apeloval na to, aby se žádná mírová iniciativa neobešla bez samotné Ukrajiny. „Potřebujeme jasný mírový plán,“ vyzýval Zelenskyj unijní lídry, zatímco za zády mu stála téměř tři roky trvající a stále neukončená ruská agrese.

Český premiér Petr Fiala využil přestávky v hlavním programu k bilaterálnímu setkání se Zelenským. Jednali nejen o vojenské pomoci Kyjevu, ale i o rozsáhlém projektu zapojení šestnácti českých firem do rekonstrukce ukrajinských nemocnic v hodnotě přes čtyři miliardy korun. Fiala před novináři zdůraznil, že přemýšlet o poválečném uspořádání je zatím předčasné. „Musíme míru dosáhnout podporou Ukrajiny v jejím boji,“ uvedl. Podle českého premiéra není aktuální ani nasazení mírových jednotek, o němž dříve spekuloval například francouzský prezident Emmanuel Macron.

Mohlo by vás zajímat

Fiala varoval před „ukvapenými výkřiky o příměří bez dalších garancí“, protože by Rusko mohlo být povzbuzeno k dalším agresivním krokům. Podle něj se Rusko nesoustředí pouze na Ukrajinu: „Vede válku i proti Evropě, byť jinými prostředky – hybridními útoky, snahou ovlivnit veřejné mínění a volby,“ upozornil český premiér a připomněl i nedávný případ z Rumunska. O to důležitější je podle něj společný, koordinovaný postup členských států EU.

Evropští lídři v závěrečném dokumentu zdůraznili neochvějný závazek trvalé podpory Ukrajině – ať už politické, finanční, ekonomické, humanitární, vojenské či diplomatické. Z textu je patrné, že Evropu nečekají polovičatá řešení. Unie hodlá Ukrajině pomáhat „tak dlouho a tak intenzivně, jak to bude potřeba“.

Unijní špičky vyzvaly k navýšení dodávek systémů protivzdušné obrany, munice a raket, stejně jako k nezbytnému výcviku ukrajinských jednotek. Důraz je kladen také na rozvoj ukrajinského obranného průmyslu a jeho prohloubenou spolupráci s evropským obranným sektorem.
I přes drobné slovní nuance (například snaha některých baltských zemí nahradit v textu „Rusko nesmí zvítězit“ za razantnější „Ukrajina musí zvítězit“) summit nakonec dal jasně najevo, že Moskva se nesmí dočkat úspěchu. Tato formulace má být zároveň signálem světu, včetně budoucí administrativy USA, která nastoupí do úřadu 20. ledna.

Až 50 miliard eur do roku 2027

Summit se zabýval i finanční podporou. EU hodlá v období 2024–2027 poskytnout Ukrajině až 50 miliard eur v grantech a půjčkách. Již v roce 2024 by měly výplaty činit 16,2 miliardy eur, v roce 2025 pak 12,5 miliardy eur. Tato pravidelná čtvrtletní finanční injekce ovšem nepřijde automaticky – bude podmíněna správně odůvodněnými žádostmi Kyjeva. Peníze mají pomoci s makrofinanční stabilitou a zajištěním chodu veřejné správy.

Lídři zároveň ostře odsoudili „zesílenou a záměrnou ruskou kampaň proti ukrajinské energetické a civilní infrastruktuře“, stejně jako podporu, kterou Rusku poskytují třetí státy. Závěry zmiňují nebezpečnou spolupráci Moskvy s Íránem a KLDR, včetně posílání zbraní a dokonce vojenských sil KLDR na ruské území, odkud mohou být nasazeny v boji proti Ukrajině. To vše podle EU představuje mezinárodní eskalaci konfliktu.

Zatímco Slovensko kritizuje rozhodnutí Ukrajiny neprodloužit smlouvu o tranzitu ruského plynu, která končí letos, Praha zůstává klidná. České republice tento krok dle premiéra Fialy neublíží – zbavila se totiž dřívější téměř stoprocentní závislosti na ruském plynu, zakoupila kapacitu v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu a diversifikovala zdroje. „Dříve jsme byli vydíratelní, nyní jsme energeticky nezávislí,“ shrnul Fiala.

Podle českého premiéra patřila diskuse k nejotevřenějším a nejhlubším, jaké kdy v Bruselu zažil. „Závěry jsou lépe připravené a díky novému předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi se nedusíme v detailních formulacích, ale můžeme jít ke strategické podstatě problému,“ ocenil Fiala.
Celkově tak prosincový summit EU ukázal, že pokud jde o Ukrajinu, je Unie odhodlána pokračovat v neochvějné podpoře. Zároveň se ale lídři zabývali i širším kontextem – od bezpečnostních záruk přes ekonomiku a energetiku až k migraci. Poselství je jasné: Rusko nesmí zvítězit a Evropa se nenechá zviklat.