Víkend v Sýrii, která před týdnem zažila pád režimu prezidenta Bašára Asada, se nesl ve znamení prvních kroků nové přechodné vlády. Islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), jež se dostalo k moci po bleskové ofenzivě, nařídilo znovuotevření škol a naznačilo, že hodlá dodržovat práva menšin. Mezinárodní společenství však nadále bedlivě sleduje, jak se situace bude dále vyvíjet. Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen o víkendu zdůraznil nutnost okamžité humanitární pomoci a poukázal na obrovské množství lidí, kteří byli v důsledku bojů vysídleni. Diplomacie přitom zůstává v pohotovosti – evropské státy přerušily azylová řízení pro syrské žadatele a Turecko je připraveno podpořit novou administrativu i vojensky.

„Sýrie potřebuje více okamžité humanitární pomoci pro tamní obyvatelstvo i pro uprchlíky, kteří se chtějí vrátit. To je nesmírně důležité,“ uvedl Pedersen po svém příjezdu do Damašku. Podle odhadů OSN byl od začátku ofenzivy proti Asadovi v zemi vysídlen zhruba milion lidí. Kromě materiální pomoci OSN volá také po zajištění spravedlnosti za válečné zločiny. „Sýrie potřebuje důvěryhodný soudní systém, aby se předešlo pomstám za zločiny spáchané během války,“ řekl Pedersen.

Nová syrská vláda, v jejímž čele stojí islamistické hnutí HTS, se snaží prezentovat jako síla připravená obnovit zemi po 13 letech občanské války. V neděli, prvním pracovním dni v řadě arabských zemí, se znovu otevřela většina škol. „Máme veškeré vybavení, pracovali jsme několik dní, aby se žáci mohli bezpečně vrátit,“ sdělil ředitel damašské chlapecké školy Ráid Násir. Na nádvoří školy byla vztyčena nová syrská vlajka, v učebnách panovala opatrná radost. „Jsem optimistický a velmi šťastný,“ řekl žák Saláhaldín Dijáb. „Bál jsem se chodit po ulici v obavách, že mě odvedou do armády.“

Klid v zemi však zdaleka není zaručen. Český vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan upozornil, že budoucí migrační toky ze Sýrie jsou nejisté. Jak řekl České televizi, informace od zpravodajských služeb jsou spíše neurčité, ale podle odhadů by se na českém území měly nacházet zhruba desítky Syřanů. Česko přitom před týdnem pozastavilo vyřizování žádostí o azyl syřanských žadatelů, stejný krok jako to udělaly i další evropské státy. Rakušan také dodal, že pokud by země byla prohlášena za bezpečnou, Evropská unie musí zareagovat a bavit se o návratech lidí, kteří v Evropě pobývají bez správného pobytového oprávnění. Budoucí vývoj může mít tři podoby: buď bude Sýrie postupně bezpečná, nebo v ní bude pokračovat občanská válka, nebo se situace opět zhorší a vyvolá další migrační vlnu.

Mohlo by vás zajímat

Výzvy, kterým Sýrie čelí, se netýkají jen bezpečnostní situace a uprchlických proudů, ale i obrovského množství nevybuchlé munice a min rozesetých po celé zemi. Nevládní organizace HALO Trust varovala, že v Sýrii mohou být miliony kusů nebezpečné munice. „Nikdy jsem nic podobného neviděl. Desetitisíce lidí denně procházejí silně zaminovanými oblastmi,“ uvedl programový manažer pro Sýrii Damian O’Brien. Po jedenáctidenní ofenzivě, která vedla k pádu Asadova režimu, se mnoho obyvatel snaží vrátit do svých domovů, ale netuší, kde všude je mohou číhat nástražné výbušniny. Podle organizace v posledním týdnu výrazně vzrostl počet nouzových volání na linku, kde lidé hlásí nález min.

Mezinárodní diplomacie mezitím zvažuje, jak na nový syrský režim reagovat. Turecko, jež v minulých letech podporovalo syrské rebely, znovuotevřelo svou ambasádu v Damašku a nabízí nové administrativě i vojenský výcvik. „Nová syrská administrativa vyslala konstruktivní signály a měla by dostat šanci vládnout,“ prohlásil turecký ministr obrany Yaşar Güler. „Turecko je připraveno poskytnout potřebnou podporu, pokud o ni nová administrativa požádá.“ Ankara zároveň připomněla, že Kurdy vedené Syrské demokratické síly (SDF) považuje za teroristickou hrozbu a očekává, že nový režim tuto otázku vyřeší. Podle Gülera „v nové etapě bude dříve či později zničena teroristická skupina PKK/YPG“.

Vliv dalších mocností se rovněž vyjasňuje. Rusko, které bylo Asadovým klíčovým spojencem, přesouvá svou vojenskou techniku na základny Hmímím a Tartús. Podle Gülera zřejmě Sýrii nehodlá opustit. „Budou dělat všechno pro to, aby zůstali,“ konstatoval turecký ministr obrany.

Sýrie tedy vstoupila do nejisté etapy, v níž povstalci převzali moc a slibují stabilitu i respekt k menšinám. OSN žádá o humanitární pomoc, Evropa pozoruje situaci s obavami a zadržuje udělování azylů. Turecko nabízí podporu, zatímco miny i nevybuchlá munice stále ohrožují životy těch, kteří se chtějí vrátit domů. Následující dny a týdny ukážou, zda nová syrská vláda skutečně zajistí pořádek, obnovu a diplomacii, která pomůže zemi povstat z popela třináctiletého konfliktu.