Německý spolkový kancléř Olaf Scholz chce příští pondělí požádat Spolkový sněm o hlasování o důvěře vlády. Političtí pozorovatelé předvídají, že mu Bundestagem důvěra vyslovena nebude a prezident Frank-Walter Steinmeier sněm rozpustí. Předčasné volby by se opak měly konat 23. února. 

Bylo to zvláštní dopis, který Olaf Scholz (SPD) napsal minulou středu předsedkyni Bundestagu Bärbel Basové. Německý kancléř jím oficiálně požádal o hlasování o důvěře.

Scholzův dopis má pouze dvě věty: „Vážená paní předsedkyně Spolkového sněmu, v souladu s článkem 68 Ústavního zákona žádám, abych vyjádřil svou důvěru. Mám v úmyslu učinit k tomu prohlášení před hlasováním v pondělí 16. prosince 2024.“

Tento akt musel být proveden nejméně 48 hodin před příslušným hlasováním – v tomto případě to bylo dokonce o pět dní předem.

Mohlo by vás zajímat

Hlasováním o důvěře se spolkový kancléř může ujistit, že jeho politika je stále podporována Spolkovým sněmem – to jest, že má stále souhlas většiny poslanců.

V pondělí ve 13 hodin proto vystoupí Olaf Scholz s krátkým projevem ve Spolkovém sněmu. Poté bude následovat rozprava a poté hlasování jednotlivých zákonodárců. V Německu je k vyslovení důvěry zapotřebí absolutní většiny zákonodárců. Výsledek se očekává kolem 16. hodiny.

Zelení vyjádřit důvěru kancléři Scholzovi v pondělním hlasování nechtějí. Nechtějí ukončit menšinovou vládu s SPD po rozpadu semaforové koalice s FDP a jejich ministři mají zůstat ve svých úřadech. „Zároveň až do voleb držíme vládní odpovědnost a uděláme vše, co je v našich silách, abychom přinesli pragmatická řešení naléhavých výzev naší země v tomto přechodném období,“ vysvětlili lídryně parlamentní skupiny Britta Haßelmannová a Katharina Drögeová. „To je důvod, proč nehlasujeme proti této vládě… …Navrhujeme parlamentní skupině, aby se zdržela hlasování o důvěře,“ oznámily ve středu Haßelmannová a Drögeová.

Je zcela jisté, že Scholz při hlasování o důvěře neuspěje – i když vždy existuje faktor nejistoty. Spolkový sněm má 733 členů. Aby Scholz získal důvěru parlamentu, musel by tedy získat minimálně 367 hlasů – absolutní většinu všech poslanců.

„Pokud se návrh spolkového kancléře na vyjádření důvěry nesetká se souhlasem většiny členů Spolkového sněmu, může spolkový prezident na návrh spolkového kancléře rozpustit Spolkový sněm do jednadvaceti dnů,“ zní litera zákona.

Pokud Scholz důvěru nezíská, spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier oznámí při svém rozpuštění Spolkového sněmu také oficiálně datum nových voleb. Musí k tomu dojít do 60 dnů. Němečtí politici se už dohodli, že volby by se měly konat 23. února. Spolková vláda mezitím zůstane v úřadu ve funkci – dokud nebude zvolen nový kancléř a jmenováni jeho ministři.

Po vyloučení spolkového ministra financí Christiana Lindnera z FDP a odstoupení FDP z takzvané semaforové koalice vede kancléř Olaf Scholz nyní pouze rudo-zelenou menšinovou vládu. Takže už nemůže být řeč o tom, že ví, že má za sebou většinu poslanců. Jeho schopnost jednat je tímto způsobem silně narušena, musel by pracně organizovat většinu pro každé legislativní rozhodnutí hlasy opozice.

Spolkový ústavní soud konstatoval, že kancléř by měl mít možnost iniciovat hlasování o důvěře pouze v případě, že již není politicky možné, aby pokračoval ve vládnutí se stávající rovnováhou sil ve Spolkovém sněmu.

Soud dal zároveň jasně najevo, že by nebylo spravedlivé, pokud by kancléř s dostatečnou většinou ve Spolkovém sněmu získal při hlasování o důvěře vlády, jen s cílem rozpustit Spolkový sněm, zápornou odpověď.

V tomto případě by šlo o takzvané falešné hlasování o důvěře: Což by znamenalo, že kancléřova akce by nesměřovala k reálnému hlasování o důvěře a potvrzení mandátu, ale naopak k tomu, aby hlasování o důvěře Prohrál, aby bylo možné dostoupit k novým volbám.

Spolkový kancléř může požádat o hlasování o důvěře samostatně nebo ve spojení s konkrétním rozhodnutím ve věci samé.

Spolkový kancléř požádal o hlasování o důvěře Spolkovému sněmu podle článku 68 Ústavního zákona požádal v historii Spolkové republiky pouze pětkrát. Dvakrát (v listopadu 2001 a v červenci 2005) se Gerhard Schröder (SPD). Předtím požádali o hlasování o důvěře Willy Brandt (SPD) v září 1972, Helmut Schmidt (SPD) v únoru 1982 a Helmut Kohl (CDU) v prosinci 1982.