Kritizovaných odposlechů a dalších opatření, prolamujících osobní svobody, v posledních dvou letech opět přibylo. Z analýzy policie a ministerstva vnitra vyplývá, že například Národní centrála proti organizovanému zločinu loni měla povolení k odposlechu či sledování v 94 případech, Národní protidrogová centrála povolení k 60 kauzám a Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě pro 15 spisů. Nejvíce odposlechů bylo realizováno v živých spisech na krajských ředitelstvích policie a to v 1 101 případech. Analýzou nasazování odposlechů by se měl dnes zabývat sněmovní výbor pro bezpečnost. Celkově ale bylo loni odposloucháváno i sledováno 4 302 komunikačních zařízení. Oproti roku 2021, kdy byl počet odposlechů historicky nejnižší, jich loni bylo povoleno o 710 navíc.
V rámci celé České republiky bylo přitom v roce 2023 policií ukončeno celkem 4 302 nasazených úkonů, což představuje odposlechy a záznamy hovorů uskutečňovaných prostřednictvím mobilních a pevných telefonních stanic, komunikaci s využitím telefaxu i jiného telekomunikačního zařízení, včetně komunikace prostřednictvím internetu. Jde o to, že jeden podezřelý může používat vícero komunikačních alternativ.
V roce 2023 bylo v České republice policií evidováno celkem 181 417 trestných činů, což ve srovnání s rokem 2022 představuje pokles o 574 (tj. o 0,3 %) trestných činů. Celkem bylo objasněno (včetně dodatečné objasněnosti) 100 447 skutků. K 31. 12. 2023 bylo trestně stíháno 78 969 fyzických osob, což je o 3 809 osob více (tj. 5,1 %), než v předešlém roce.
Z hlediska celé struktury územního členění policie bylo v roce 2023 nejvíce trestných činů registrováno na území hl. m. Prahy, jednalo se o 41 070 trestných činů (tj. 22,6 %), následoval Moravskoslezský kraj s 21 564 trestnými činy (tj. 11,9 %), Středočeský kraj s 20 594 trestnými činy (tj. 11,4 %), Jihomoravský kraj s 17 970 trestnými činy (tj. 9,9 %) a Ústecký kraj s 16 061 trestnými činy (tj. 8,9%). Nejméně trestných činů bylo spácháno na území Karlovarského kraje, jednalo se o 5 041 trestných činů (tj. 2,8 %).
Registrovaná kriminalita se od roku 2014 postupně snižovala, v roce 2018 klesl počet registrovaných skutků pod hranici 200 000. V roce 2019 byl po pětiletém poklesu zaznamenán mírný nárůst. V důsledku koronavirové pandemie následoval v letech 2020 a 2021 výrazný pokles počtu evidovaných trestných činů, přičemž nejméně skutků za celé vyhodnocované období bylo registrováno v roce 2021. V roce 2022 byl
meziročně zaznamenán výraznější nárůst počtu trestných činů, v roce 2023 následoval zanedbatelný pokles, bylo registrováno 181 417 trestných činů.
Mohlo by vás zajímat
Územní rozložení registrovaných trestných činů se od roku 2014 výrazně nezměnilo. Po celou dobu sledovaného období je nejvíce trestných činů zcela jednoznačně vykazováno v hl. m. Praze. Od roku 2014 evidoval po hl. m. Praze nejvíce trestných činů kraj Moravskoslezský a následně Středočeský kraj. Za Středočeským krajem následuje kraj Jihomoravský a Ústecký. Další kraje se drží ve výraznějším odstupu za nimi, přičemž v roce 2023 žádný další kraj nepřekročil hranici šestiprocentním podílu na celkovém počtu registrovaných trestných činů v České republice.
Odposlechy a sledování osob a věcí jsou nasazovány v rámci trestních spisů Služby kriminální policie a vyšetřování evidovaných v informačním systému Evidence trestního řízení (ETŘ).
V roce 2023 byly z celkového počtu 116 857 „živých“ trestních spisů předmětné úkony nasazeny v 1 277 (tj. 1,1 %) spisech.
V porovnání s rokem 2022 došlo k nárůstu počtu tzv. „živých“ spisů (v roce 2022 bylo celkem 110 993 „živých“ spisů), ale k poklesu počtu spisů, v rámci nichž byly odposlechy a sledování osob a věcí použity
(v roce 2022 byly úkony použity v 1 379 spisech).
Útvary SKPV krajských ředitelství policie vykázaly 116 211 „živých“ trestních spisů, přičemž zmiňované úkony byly použity v 1 101 (tj. 0,9 %) spisech.
Nejvíce trestních spisů s těmito úkony vykázala SKPV KŘP hl. m. Praha (170 spisů), následovala SKPV KŘP Jihomoravského kraje (139 spisů). Útvary SKPV s celostátní působností z celkového počtu 646 „živých“ trestních spisů, nasadily tyto prostředky ve 176 (tj. 27,2 %) spisech.
Frekventovanější využívání těchto úkonů útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností oproti útvarům KŘP SKPV vyplývá obecně z vyšší závažnosti a složitosti případů řešených útvary NCOZ a NPC.
Z celkového počtu 1 277 spisů byly ve 762 spisech nasazeny odposlechy a v 950 spisech byly sledovány osoby a věci.
U krajských ředitelství se z celkového počtu 1 101 spisů jednalo o 644 spisů s odposlechy a 797 spisů se sledováním osob a věcí. Útvary s celostátní působností nasadily odposlechy ve 118 spisech a sledování osob a věcí bylo použito ve 153 spisech.
Podmínky nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jsou striktně vymezeny v trestím řádu, kde je definován i okruh trestných činů, na které lze odposlechy nařídit. Jde o zločiny, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, vybraná ustanovení devíti určených trestných činů a úmyslné trestné činy, k jejichž stíhání nás zavazuje
vyhlášená mezinárodní smlouva. V trestním řádu jsou uvedeny i trestné činy, na něž může nařídit odposlech policejní orgán, pokud s tím uživatel telekomunikačního prostředku souhlasí.
Odposlechy ukončené v roce 2023 byly použity v 762 spisech, což je 0,7 % spisů z celkového počtu „živých“ spisů a 0,9 % spisů, které splňovaly právní podmínky pro využití těchto úkonů. Nejvyšší procento
v používání tohoto prostředku vykazují útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností.
Úkony sledování osob a věcí, které byly ukončeny v roce 2023, byly použity v rámci 950 spisů, což je 0,8 % z celkového počtu „živých“ spisů. Nejvyšší procento používání těchto prostředků vykazují, stejně jako u odposlechů, opět útvary Policie ČRSKPV s celostátní působností.
V rámci celé České republiky bylo v roce 2023 policií ukončeno celkem 4 302 nasazených úkonů, což představuje odposlechy a záznamy hovorů uskutečňovaných prostřednictvím mobilních a pevných telefonních stanic, komunikaci s využitím telefaxu i jiného telekomunikačního zařízení, včetně komunikace prostřednictvím internetu.
Stran absolutního počtu odposlouchávaných linek za rok 2023 vykazuje nejvyšší počty odposlechů SKPV KŘP Olomouckého kraje (594 linek), SKPV KŘP Moravskoslezského kraje (481) a SKPV KŘP hl. m. Prahy (449). Následuje Národní protidrogová centrála se 429 odposlouchávanými linkami.
V roce 2023 připadalo celkově na jeden spis průměrně 5,6 odposlouchávaných linek. Útvary PČR SKPV s celostátní působností vykazují vyšší podíl (7,7 odposlechů na spis). Nejvyšší podíl odposlouchávaných linek je zaznamenán u Národní protidrogové centrály, a to 10,2 odposlouchávaných linek na jeden spis, následuje NCOZ s 6,5 linkami. Z hlediska SKPV KŘP je průměr 5,3 odposlouchávaných linek na spis, přičemž poměr se pohybuje v rozpětí od 2,4 do 9,7 odposlouchávaných linek. Je nutno zdůraznit, že v případech nestejně zapsaného čísla jednacího do systému MU II nedojde ke sloučení „vykazovaných spisů“, počet čísel jednacích může být ve skutečnosti tedy o něco nižší a analogicky průměr odposlouchávaných linek v jednom spise vyšší.
Vytěžením systému MU II bylo zjištěno nasazení odposlechů na 2 066 osob, současně je však nezbytné ozřejmit, že v souvislosti s principem zjišťování počtu odposlouchávaných osob prostřednictvím systému MU II a s možnou nejednotností zápisu čísla jednacího, nedochází ke sloučení osob v rámci jednoho spisu v případě rozdílně zapsaného čísla jednacího.
Z bezpečnostních důvodů systém neobsahuje žádné osobní údaje, nelze proto osoby v systému dodatečně žádným způsobem dohledat a případně sloučit. K jednotlivým úkonům přiřazuje objekty (osoby) vyplňující kriminalista a ten jediný může správně zadat k úkonu příslušnou osobu, na kterou již měl v rámci čísla jednacího nasazen nějaký úkon či osobu novou.
Policie také připomměla vícečetné vykázání osoby v případě nasazení odposlechů na tutéž osobu v rámci různých útvarů, resp. odlišných čísel jednacích. Stejně tak mohl být odposlech v rámci jednoho roku ukončen na jednu osobu vícekrát. Proto je nutno považovat uváděný počet odposlouchávaných osob pouze za orientační, ve skutečnosti se jedná o nižší počet.
Nejvyšší počet odposlouchávaných osob byl zaznamenán u NCOZ (314 osob), NPC (229 osob) a SKPV KŘP Moravskoslezského kraje, taktéž 229 osob.
S odposlechy dobrovolně souhlasilo 13 lidí. 3 379 odposlechů pak povolily soudy krajským ředitelstvím policie a v 910 případech policejním útvarům s celorepublikovou působností.
Z hlediska šetření nejpočetněji zastoupené trestné činnosti – drogové, na kterou byly úkony nasazeny, se na první místo zařadila SKPV KŘP Olomouckého kraje (525), následovalo NPC (429) a SKPV KŘP Moravskoslezského kraje (381). U všech SKPV KŘP krajů bylo nejvíce odposlechů použito právě na tento druh trestné činnosti.
Nejvíce odposlechů na násilnou trestnou činnost použila SKPV KŘP hl. m. Prahy (82). U tohoto útvaru bylo rovněž registrováno nejvíce úkonů použitých na podvody (74). NCOZ použilo nejvíce odposlechů na trestnou činnost proti veřejnému zájmu (209), na trestnou činnost proti hospodářské kázni (95), ostatní
majetkovou trestnou činnost (71), daňovou trestnou činnost (40) a mravnostní trestnou činnost (34).
Na trestnou činnost proti měně (34) použila nejvíce úkonů SKPV KŘP Jihomoravského kraje.
Nejvíce odposlechů na trestnou činnost proti hospodářské soustavě (22) a krádeže (16) použila SKPV KŘP Moravskoslezského kraje, na krádeže vloupáním (21) a porušování nehmotných práv a nekalou soutěž (6) pak SKPV KŘP Olomouckého kraje.
Na obecně nebezpečnou trestnou činnost bylo nejvíce úkonů (12) použito SKPV KŘP Karlovarského kraje.
Početně nejméně zastoupenou trestnou činností, na kterou byly úkony nasazeny, je extremismus. Zde byl realizován pouze jeden odposlech, a to z podnětu NCOZ.
Při analyzování odposlechů nasazených na jednotlivé druhy násilné trestné činnosti je vzhledem k nejvyšším počtům odposlechů nutno hovořit především o úkonech použitých v souvislosti s objasňováním trestných činů vraždy (92 úkonů), vydírání (57), obchodu s lidmi (46), úmyslné ublížení na zdraví (32), loupeže (31) a omezování osobní svobody (26).
Dále byly odposlechy použity v trestních řízeních podřazených pod kategorii ostatní násilná trestná činnost (9), pro trestnou činnost související s nebezpečným vyhrožováním (3) a týráním (1). Stejně jako u ostatních kategorií trestné činnosti, tak i u násilné trestné činnosti se vyskytují souběhy, a to jak v rámci jednotlivých podskupin této trestné činnosti, tak i souběhy s dalšími druhy trestné činnosti.
Celkem 60,3 % odposlechů poskytlo kriminalistům informace zahrnuté do kategorie přímý podíl pro trestní řízení (bez souběhu s nepřímým podílem). Dalších 17,0 % úkonů bylo kriminalisty zařazeno současně do přímého i nepřímého podílu pro trestní řízení a v 0,2 % pouze do nepřímého podílu pro trestní řízení. Celkově tedy byla účinnost z hlediska přímého, nepřímého či současně obou těchto podílů vykázána u 77,5 % odposlechů. Informace získané ve 10,8 % úkonů nebyly v trestním řízení využity, v těchto případech by pak bylo možno dané úkony považovat za neefektivní.
Zbývajících 11,7 % úkonů bylo neaktivních.
U věcí, které policie pravomocně skončila, vznikla v roce 2023 povinnost informovat celkem 143 osob, na něž odposlech skončil v roce 2023. Z toho počtu bylo v roce 2023 informováno 106 z nich.
Celkem 37 osob nebylo informováno o nařízeném odposlechu kvůli podezření ze zločinu s horní hranicí trestní sazby nejméně 8 let, spáchaném organizovanou skupinou – 1 osoba, trestný čin byl spáchaný
ve prospěch organizované zločinecké skupiny – 1 osoba, spáchání trestného činu, na němž se podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno – 11 osob, proti osobě, jíž má být informace sdělena, je vedeno trestní řízení – 5 osob, poskytnutím informace by mohl být zmařen účel trestního řízení – 18 osob, a informováním by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod osob – 1 osoba.
Oproti roku 2021, kdy byl počet odposlechů historicky nejnižší, jich loni bylo povoleno o 710 navíc.
Průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu (bez prodloužení) i skutečná průměrná délka odposlechu se od počátku vyhodnocovaného období prodlužují. Průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu od roku 2014 do 2023 činí asi 109 dní. V roce 2023 se meziročně prodloužila o 1,96 dne a činila 113,03 dne. Skutečná průměrná délka odposlechu za předchozích deset let představovala zhruba
105 dní. Oproti roku 2022 se v roce 2023 navýšila o 3,64 dne a činila 113,01 dne.
Dle zákona je policie povinna průběžně vyhodnocovat, zda trvají důvody, které vedly k vydání příkazu k odposlechu, a v případě že pominuly, je povinen odposlech ihned ukončit. Od roku 2014 bylo předčasně ukončeno přibližně 41 % odposlechů. Do roku 2019 se podíl zkrácených odposlechů snižoval, od roku 2020 se procento zkrácených odposlechů navyšovalo do roku 2022. V roce 2023, došlo k poklesu počtu zkrácených odposlechů o 2,6 %, zkráceno bylo 1 682 (tj. 39,1 %) odposlechů, přičemž 98,6 % z nich bylo ukončeno na základě požadavku útvaru, který odposlech vyžadoval. Podíl prodloužených odposlechů od počátku vyhodnocovaného období zanedbatelně narůstá. V období 2014 až 2023 bylo prodlouženo v průměru asi 11 % odposlechů, nejvyšší podíl prodloužených odposlechů byl vykázán v roce 2022, jednalo se o 13,8 % odposlechů. V roce 2023 bylo prodlouženo 552 odposlechů, tj. 12,8 %.
