Podíl pokročilých biopaliv v pohonných hmotách zřejmě bude nutné postupně zvyšovat tak, aby v roce 2030 dosáhl v souladu se směrnicí EU 5,5 procenta. Zvyšování schválila v pátek Poslanecká sněmovna v rámci novely zákona o ochraně ovzduší, a to na doporučení hospodářského výboru. Norma, která podle vládního návrhu rozšiřuje počet firem s povinností nepřetržitého monitoringu znečištění životního prostředí, má přispět ke zlepšení kvality ovzduší hlavně ve městech. Nyní ji dostane k projednání Senát.
Navyšování podílu pokročilých biopaliv se týká biosložky převážně rostlinného původu, například ze slámy, řas a podobných materiálů, ale i obnovitelných paliv nebiologického původu.
Dodavatelé vybraných pohonných hmot také budou muset zajistit snížení emisí skleníkových plynů ve stanoveném rozsahu proti stanovené základně. V roce 2026 se bude muset snížit o 6,25 procenta na hodnotu 11 procent v roce 2030.
Novela upravuje také zavádění nízkoemisních zón, do nichž by města mohla zakázat vjezd starším typům automobilů. Zavádí se také informační systém těchto nízkoemisních zón. Vláda uvádí, že města tyto zóny nevyužívají, ačkoli je lze považovat za vhodný nástroj k omezení znečištění ovzduší.
Mohlo by vás zajímat
Firmy budou muset podle novely vedle kontinuálního sledování emisí škodlivých látek omezit prašnost při stavbách či demolicích. Cílem opatření je podle vlády zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu. Norma má stanovit jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí i pravidla pro firmy, které musejí omezit třeba pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád nebo vysazováním zeleně kolem staveb.
Výsledky z měření emisí mají firmy nově předávat výhradně digitálně do centrálního registru, a to přímo měřicími skupinami, což omezí administrativu. Dosud je posílají v papírové podobě Českému hydrometeorologickému ústavu a České inspekci životního prostředí.
Povinnost kontinuální kontroly se od roku 2026 dotkne nově 7700 zdrojů, celá řada provozovatelů už nepřetržité měření podle vlády nainstalovala. Od roku 2028 se povinnost rozšíří na sektory tavení skla, nerostů, petrochemie nebo výroby vápna a dřevotřísky.
Sněmovna přijala návrh poslance ODS Václava Krále, který žádá rozšířit výjimku z kontinuálního měření na všechny plynové zdroje, tedy na motory a turbíny. Poslankyně ANO Berenika Peštová neprosadila zrušení povinnosti ohlašování kontinuálního měření emisí. Poukazovala na to, že v podnicích jsou daná pracoviště vybavena uzavřenými systémy, aby se nemohla stát terčem kybernetických útoků a nesmí být připojena ani na internet.
Poslanci ODS Jan Hofmann neuspěl s návrhem navýšit v zákoně maximální podíl vyspělých biopaliv z potravinářských a krmných plodin z 1,7 procenta na 2,4 procenta. Tento podíl se pak započítává do povinnosti snižování emisí. Peštová namítala, že navýšení by nebylo v souladu s unijní směrnicí a povede prý ke zvýšení dovozu vstupních surovin například z Číny.
