Uhelná energetika je dál na sestupu. Jak na svém webu uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu, za období od ledna do září letošního roku se v Česku vyprodukovalo 16,5 milionu tun hnědého uhlí, což je v meziročním srovnání o 20,9 procenta méně. O něco pomalejším tempem letos klesá objem výroby elektřiny v uhelných elektrárnách.

Pokud se současný trend udrží, za celý rok by se v Česku mohlo vytěžit okolo 23 milionů tun hnědého uhlí. Žádný komentář k příčinám poklesu těžby uhlí ministerstvo průmyslu nepřipojilo. Ve své zprávě uvádí historickou řadu, podle které objem těžby postupně klesá už od roku 1984; tehdy se na českém území vyprodukovalo rekordních 97 milionů tun. Mezi výjimky v klesající řadě patří rok 2022, kdy produkce uhlí dočasně vzrostla v reakci na energetickou krizi a skokové zdražení zemního plynu.

Výroba elektřiny z uhlí klesla o 14 procent

Hlavním spotřebitelem hnědého uhlí jsou uhelné elektrárny a teplárny na českém území, export tohoto paliva má okrajový význam (podle ministerstva průmyslu se od ledna do září vyvezlo z Česka 246 tisíc tun hnědého uhlí, meziročně o 57 procent méně). Objem výroby elektřiny z uhlí v Česku podle dat společnosti ČEPS od ledna do listopadu klesl o zhruba 14 procent.

Využití výkonu uhelných elektráren je podle údajů ČEPS o provozu elektroenergetiky zpravidla nižší než v loňském roce. Mezi výjimky patří „energetická minikrize“, která nastala na začátku listopadu v reakci na minimální výkon větrných a solárních elektráren v Německu a dalších státech střední a západní Evropy. Tehdy byly uhelné bloky v Česku opět v kurzu a jejich výkon ve čtvrtek 7. listopadu vzrostl až na průměrných 5861,5 megawattu.

Další výhled uhelné energetiky závisí hlavně na vývoji cen elektřiny a emisní povolenky. Teď se situace nejeví tak dramaticky jako letos na jaře, kdy to vypadalo na odstavování uhelných bloků z ekonomických důvodů již během příštího roku. Zatímco cena povolenky po většinu letošního roku kolísá mezi 60 a 75 eury za tunu vypuštěných emisí, ceny elektřiny na energetických burzách rostou. Na pražské energetické burze se na jaře elektřina v základním pásmu na rok 2025 obchodovala i pod 80 eur/MWh, v posledních dnech se drží okolo 102 eur/MWh.

Mohlo by vás zajímat

Zatím dobrý, rok 2027 je na hraně

Výsledek je zřejmý: Po odečtení nákladů na povolenky zůstane majitelům dost peněz na to, aby pokryli ostatní náklady a dosáhli zisku. „Ještě v roce 2026 to vychází dobře. Rok 2027 už je na hraně a v roce 2028 budou uhelné elektrárny zřejmě už ztrátové,“ uvedl k budoucnosti výroby elektřiny z uhlí v Česku zdroj blízký společnosti ČEZ. Platí to při současných cenách elektřiny na následující roky dle kotací na německé burze EEX. Jenže takzvané forwardové ceny elektřiny na burzách jsou v posledních letech velmi vrtkavé a růst či pokles o desítky procent během několika měsíců není nic neobvyklého.

Obecně platí, že cena elektřiny na burzách na každý další rok klesá. Například na německé burze EEX lze elektřinu na rok 2025 v základním pásmu nakoupit za 99 eur/MWh, zatímco rok 2028 už vychází „jen“ na 72 eur/MWh. Souvisí to s očekávaným poklesem ceny zemního plynu (hlavně díky plánům na zvyšování vývozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Kataru a dalších zemí), ale také s rostoucí výrobou elektřiny v solárních a větrných elektrárnách. Ty postupně vytlačují z trhu fosilní zdroje.