Evropský automobilový průmysl se otřásá v základech. Společnosti Volkswagen, Audi, Ford i Bosch oznámily hromadné propouštění zaměstnanců, chystá se uzavírání celých závodů. Nakolik může jít o ozdravný proces? A dají se najít v současném dění nějaké pozitiva? Odborník mezinárodní poradenské společnosti EY pro automobilový sektor Petr Knap vnímá aktuální snižování stavů a reorganizaci tradičních výrobců v automotive jako prospěšné.
„Myslím, že evropští OEM (výrobci pozn. red.) budou muset v tomto trendu ještě dále pokračovat. Za mne je navíc poměrně přelomové, že se německé firmy odvážily snižovat stavy i v německých továrnách a vývojových centrech,“ sdělil Ekonomickému deníku Knap. Co podle něj probíhá v pozadí, je ale také zároveň nábor nových kompetencí, tedy lidí z oblasti IT, bezpečnosti či robotizace.
Pozitivní podle Knapa je, že z některých vyjádření zástupců nové Evropské komise zaznívá už alespoň ochota k diskuzi s automobilovým průmyslem. Konkrétně staronová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen se kvůli krizi evropského automobilového průmyslu rozhodla svolat strategický dialog o jeho budoucnosti. Půjde o fórum, kde budou moci politici debatovat s odborníky a zástupci sektoru.
„Tento dialog a jeho pokračování budu vést osobně. Přivedeme k jednomu stolu všechny zainteresované strany, abychom si navzájem naslouchali a společně navrhli řešení, protože toto odvětví prochází hlubokou a velmi rušivou transformací. Automobilový průmysl v Evropě je naší hrdostí. Miliony pracovních míst na něm závisí. A společně musíme zajistit, aby budoucnost automobilů byla nadále spojena s Evropou,“ řekla Leyen ve své úvodní řeči k nové komisi.
Mohlo by vás zajímat
Česká republika a Itálie, s podporou dalších zemí, v tu samou dobu vyzvaly Evropskou unii, aby zmírnila sankce, které se mají od příštího roku uplatňovat vůči automobilkám za neplnění emisního cíle platného pro rok 2025. Podle ministerstva průmyslu a obchodu je podpořilo také Bulharsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko a Slovensko.
„Je jednoznačně nezbytné přijmout taková opatření, která zamezí kontraproduktivnímu sankcionování automobilek za rok 2025. Musíme evropskému automobilovému poskytnout více času na adaptaci, abychom neohrozili jeho už tak křehké postavení na globálním trhu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Země zároveň vyzývají k dřívějšímu zhodnocení reálnosti naplnění cíle zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory od roku 2035.
Podle Knapa je otázka pokut za nedodržení průměrné emisní stopy vozů registrovaných v Evropské unii od příštího roku akutní. „Tam by mohl pomalejší nástup elektromobility stát evropské výrobce miliardy eur,“ upozornil Knap.
Dodal, že oproti neúprosné globální konkurenci přetrvává v Evropě stále celá řada strukturálních problémů. „Zejména pro výrobu jsou zásadní relativně drahé energie a další vstupy, složitá regulace a rigidní trh práce. Co by alespoň zčásti mělo být řešitelné je důslednější postup EU ve smyslu zajištění kritických surovin a komponent, včetně jednoduššího povolování nových těžeb,“ zmínil.
Ceny energií ve své řeči označila za jednou z největších současných výzev i Ursula von der Leyen. „Hodně jsme toho udělali v reakci na vydírání Ruskem a na vysokou inflaci, která následovala. Cena energií je ale stále příliš vysoká a musí klesnout,“ míní předsedkyně Evropské komise.
Inovace a rozšiřování kompetencí
Směrem k Evropské komisi Knap uvádí, že by trochu mohla mírnit i rozsah některých regulací, které budou mít velký dopad na fungování automobilek. Patří mezi ně podle něj například chystaná regulace, která požaduje pětadvacetiprocentní podíl recyklovaných plastů ve vozech s povinným podílem recyklátu pocházejícím z likvidovaných vozidel. „To bude znamenat kvůli nedostatku recyklátu navyšování cen vozů a samozřejmě energií,“ uvedl.
Na co by se měli podle Knapa zaměřit samotní automobiloví výrobci jsou kromě snižování nákladů inovace a rozšiřování kompetencí, které jsou relevantní pro zásadní budoucí trendy v automotive. Tam podle něj patří softwarizace ve smyslu klíčové role softwaru, který má do budoucna tvořit většinu hodnoty vozu, elektrifikace a autonomní řízení.
Evropský automobilový průmysl v současnosti netrápí pouze malý zájem o elektromobily, přechod na nízkouhlíkové technologie či zhoršení dodavatelských řetězců a vlna asijské konkurence. Další jasným rizikovým faktorem na obzoru je podle Knapa přístup administrativy Donalda Trumpa.
„Ta jednak prakticky jistě zavede cla nejméně ve výši deseti procent na dovážené evropské vozy, ale zřejmě budou ve vyjednávání používat již v roce 2019 zmiňovanou úroveň dvaceti pěti procent,“ konstatoval Knap. Na druhé straně ale bude podle něj dalšími opatřeními lákat nové investice do výrobních kapacit ve Spojených státech, což bude znamenat tlak na propouštění v Evropě.
Propouštění kmenového personálu zatím i přes složitou situaci neplánuje automobilka Škoda Auto. Snižování stavů se má týkat pouze agenturních pracovníků. Na podnikové konferenci Odborů KOVO MB to delegátům řekl podle agentury ČTK vedoucí plánování lidských zdrojů společnosti Štěpán Lacina. Udržení míst bude podle šéfa odborů Jaroslava Povšíka prioritou při nadcházejícím mzdovém vyjednávání, při kterém chtějí odbory žádat růst nad hodnotu inflace.
Podle Knapa můžeme být rádi, že zatím máme v Česku tři velmi dobře fungující značky se solidním postavením na trhu v Evropské unii. Toyota a Škoda jsou podle něj letos číslo 2. a 3. na evropském trhu. Toyota a Hyundai navíc představují velmi globálně diverzifikované koncerny se silnou pozicí na třech až čtyřech největších světových trzích.
