Správa železnic vybrala dodavatele technologie ke zřízení dobíjecích stanic u železničních zastávek Štramberk, Krnov a Budišov nad Budišovkou. S nabídkou téměř 92 milionů korun uspěla společnost Elektrizace železnic Praha. Kontejnerová technologie je součástí infrastruktury pro provoz bateriových vlaků v Moravskoslezském kraji. První duální elektricko-bateriové vlaky (BEMU) by měly začít jezdit na regionálních tratích kraje už v prosinci.

„Kontejnery jsou v rámci investiční akce celkem tři, pro Krnov, Štramberk a Budišov nad Budišovkou. Se zprovozněním všech tří dobíjecích stanic počítáme v příštím roce, nyní již jsou kontejnery ve výrobě,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová. Celý projekt je podle ní postavený na tom, že je možné v případě nutnosti nebo zavedení elektrizace do stanic veškerou technologii demontovat a přemístit.

Smlouva se společností Elektrizace železnic Praha je podle mluvčí Správy železnic Nely Eberl Friebové účinná od 19. listopadu. Kontejnerovou technologii státní organizace vysoutěžila podle mluvčí také výrazně levněji, než byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky ve výši 120,5 milionu korun.

To, že má jít o objekty, které je možné libovolně přesouvat, už uvedla Správa železnic přímo v podkladech k tendru. „Specifikace objektu a dispoziční uspořádání je na dodavateli technologie nabíjení. Je však nutné dodržet maximální hodnoty hluku a také požadavky na zabezpečení objektu,“ upřesnila v rámci dokumentace Správa železnic.

Mohlo by vás zajímat

Čtěte také: Bateriové vlaky budou v Moravskoslezském kraji jezdit dřív, než bude hotová dobíjecí infrastruktura

Hlavní funkcí technologie trakční dobíjecí stanice (TDS) je podle Správy železnic dodávka elektrické energie pro dobíjení BEMU v systému 1×25 kilovoltů (kV) AC 50 hertzů (Hz) „při napájení z nadřazené distribuční soustavy 3×22 kV AC 50 Hz s dodržením kvalitativních parametrů odběru, zejména povolené nesymetrie“.

Kontejner má být vybaven venkovní skříní pro instalaci fakturačního elektroměru a součástí zakázky je i vybudování vhodného založení pro jeho umístění, tak aby bylo možné napojení ostatní kabelizace ze vstupní trafostanice a vývodu pro trakční vedení pro dobíjení.

Ekonomický deník již informoval o tom, že se chystá v Moravskoslezském kraji výstavba nové dobíjecí infrastruktury. Stavět se má začít v příštím roce. Jak sdělil již dříve mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda, půjde nejen o dobíjecí místa, ale také dobíjecí troleje a úpravy pro zajištění bezpečného provozu.

„Pro tyto stavby se v současné době finalizují záměry projektu a vyčíslují se náklady, vše budeme předkládat k projednání a schválení Centrální komisi ministerstva dopravy. Realizaci samotných prací v uvedených stanicích potom předpokládáme v průběhu příštího roku,“ sdělil začátkem listopadu Ekonomickému deníku Gavenda.

Moravskoslezský kraj jako průkopník

Kromě zmíněných dobíjecích bodů se chystá podle něj Správa železnic ještě vybudovat zázemí pro odstavování nových bateriových jednotek ve stanici Frýdek-Místek. K investici se podle Gavendy zpracovává dokumentace a realizace má i v tomto případě proběhnout v roce 2025.

Vlak zvládne v bateriovém režimu ujet 80 kilometrů. Foto: Škoda Group

S nasazením bateriových vlaků do provozu je Moravskoslezský kraj v České republice průkopníkem. Hejtman kraje Josef Bělica (ANO) projekt už dříve v rozhovoru pro Ekonomický deník označil jako přelomový. „Tyto jednotky budou totiž opravdu první tohoto typu v České republice,“ poznamenal.

Moravskoslezský kraj objednal čtyři bateriové vlaky Českých drah od společnosti Škoda Group. Na ty pak má podle Bělici od prosince 2026 navázat nasazení dalších patnáct bateriových jednotek. Nasazeny by měly na linkách S8 Ostrava – Studénka – Veřovice, R61 Krnov – Opava – Ostrava, S34 Ostrava – Suchdol nad Odrou – Nový Jičín, S7 Ostrava-Svinov – Karviná – Český Těšín – Frýdek-Místek – Ostrava-Svinov a také na vybraných spojích S33 Ostrava – Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou a S10 Opava – Krnov.

„Nasazení bateriových vlaků snižuje emise uhlíkových plynů při provozu na neelektrizovaných tratích a umožňuje nabídnout cestujícím více přímých spojení, která kombinují jízdu na hlavních elektrizovaných tratích a vedlejších tratích bez elektrizace,“ sdělil v minulosti Ekonomickému deníku Bělica. Alternativní pohony je podle něj dobré využít právě na linky, které kombinují jízdu na hlavních elektrizovaných tratích a vedlejších tratích bez elektrizace.

Tereza Čapková