Nově připravovaná novela zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, posiluje pravomoci České národní banky (ČNB). Mimo jiné zvyšuje vliv regulátora na personální složení managementů a dozorčích rad bank a finančních společností. Vedle schvalování nominací nových členů bude náš bankovní dohled, který je součástí centrální banky, moci také odvolávat dosavadní členy.
Důvodem novelizace zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, je implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1619 a adaptace českého právního řádu na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1623. Cílem je zvýšit odolnost bankovního sektoru vůči případným ekonomickým otřesům a přispět k upevnění finančního systému. Impulsem jsou zkušenosti z globální finanční krize 2008-2010.
Připravovaná novela zákona o bankách, která má čerstvě za sebou ukončení připomínkového řízení, dále posiluje nezávislost a pravomoci bankovního dohledu, který v Česku vykonává Česká národní banka (ČNB). A uvádí dosavadní národní úpravu do souladu s právem Evropské unie. „Jelikož řada dohledových orgánů včetně ČNB má již dnes tyto pravomoci v určité formě stanoveny národní právní úpravou, je hlavním cílem navržené úpravy ve směrnici CRD VI (určující zejména pravomoci dohledu – pozn. red.) tyto postupy harmonizovat a ulehčit tím přeshraniční spolupráci mezi dohledovými orgány,“ uvádí materiál ministerstva financí.
Novela zasáhne například nabývání významných účastí právnických osob spadajících pod zákon o bankách, tedy zejména bank, na finančním či nefinančním subjektu. ČNB má být o takových transakcích předem informována a bude případně moci vyslovit svůj souhlas.
ČNB bude moci i odvolávat členy
Dalším příkladem je i oblast schvalování personálního obsazování bankovního managementu. Existující zákon o bankách již obsahuje pravidla a pokyny ohledně požadavků na důvěryhodnost a odbornou způsobilost členů vedení bank a finančních společností. Novela však požadavky na personální politiku těchto institucí zvyšuje. Má zavést povinnost vybraných právnických osob – bank a finančních společností – 30 dní dopředu oznámit České národní bance jakoukoliv změnu ve složení statutárního orgánu a dozorčí rady. A současně poskytnout ČNB informace nezbytné k posouzení, zda potenciální člen vedoucího orgánu splňuje příslušné zákonné požadavky a je proto vhodný pro výkon předmětné funkce.
„Cílem je zajistit, že členové vedoucího orgánu ve vybraných osobách, budou před jmenováním do funkce náležitě prověřeni, nejen ze strany samotných vybraných osob (právnických osob – pozn. red.), ale rovněž ze strany ČNB tak, aby splňovali požadavky na odbornou způsobilost a bezúhonnost,“ uvádí materiál. „Tento postup je zásadní pro zajištění, že vedení těchto subjektů je bude schopné řídit v souladu s principy obezřetného podnikání a že nebude ohrožena stabilita finančního trhu,“ dodává o několik odstavců dále.
ČNB má získat také pravomoc opakovaně posuzovat již jmenované členy statutárních orgánů dozorčích rad, „pokud vyvstanou pochybnosti o jejich vhodnosti“. Cílem je „zajistit, aby osoby ve vedení bank a dalších subjektů zůstaly nadále vhodné k výkonu svých funkcí, zejména pokud se změní okolnosti, který by mohly ovlivnit jejich schopnost řádně vykonávat své povinnosti“, uvádí důvodová zpráva k novele. ČNB přitom při posuzování vhodnosti může požádat o konzultaci Finančně analytický útvar ministerstva financí i evropské úřady, zabývající se bojem proti praní špinavých peněz.
Od finanční krize se zvyšují pravomoci regulátorů
„Jde o trend prohlubující se regulace finančního sektoru směrem k tomu, aby regulátor mohl preventivně anebo aspoň včas reagovat na problémy, které vidí, a tím ten negativní vývoj zastavit anebo aspoň omezit,“ řekl Ekonomickému deníku vedoucí katedry měnové teorie a politiky Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické Karel Brůna.
Pokračující zesilování regulace je důsledkem globální finanční krize, která začala v roce 2008 a posléze se přelila i do reálného sektoru a způsobila světovou hospodářskou krizi. Česko čelilo jejím důsledkům ještě v roce 2013. „Globální finanční krize nastartovala velkou vlnu regulace. Ta se dodneška nezastavila a je čím dál detailnější. A čím dál přesněji určuje – jak v oblasti pravidel, tak i parametrů – co mají banky dělat. Součástí toho je, že regulátor získává nové pravomoci, které do té doby neměl,“ podotýká docent Brůna.
Regulace jde podle něj čím dál víc k jednotlivým detailům, které původně nebyly řešené a regulátor často přicházel k problému, když už bylo pozdě. „Kdy ten problém nedokázal včas identifikovat a zastavit jeho prohlubování, protože z velké části byla jeho opatření bezzubá, když ten dotyčný subjekt nespolupracoval a neměl zájem nedostatky napravit,“ podtrhuje docent Brůna. „Jde o staré známé problémy, kdy se ukázalo, že management finančních institucí se může podílet buď na vysoce rizikových operacích či neetických praktikách okrádajících klienty či akcionáře. Nyní regulátor nyní získává nějakou pravomoc, kdy může takové jednání zastavit tím, že toho člověka eliminuje z vedení,“ dodává.
Ivana Pečinková
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
