Švédsko plánuje do roku 2037 investovat do nových dopravních projektů a údržby stávající železniční a silniční infrastruktury v přepočtu až 2,5 bilionu korun. Mezi nejvýznamnější chystané projekty patří stavby vysokorychlostní železniční trati mezi městy Göteborg a Borås či Järnou a Linköpingem nebo podmořské metro mezi Kodaní a Malmö. Švédské plány popsal zástupce české velvyslankyně ve Švédsku Jaromír Vejrych. Upozornil, že projekty mohou znamenat příležitost i pro české firmy.

Švédská vláda podle Vejrycha rozhodla o navýšení prostředků Národního plánu dopravní infrastruktury na léta 2026 až 2037 o ekvivalent 440 miliard korun, v praxi tak do nových projektů poplyne 1,3 bilionu korun, zbytek je alokován na údržbu.

Náklady na vysokorychlostní železnici Göteborg – Borås podle Vejrycha dosahují přibližně 150 miliard korun, stavba se nachází na nejvytíženějším regionálním dopravním uzlu. Dále Švédsko plánuje projekt 160 kilometrů dlouhé vysokorychlostní dvoukolejné železniční trati mezi Järnou a Linköpingem. Odhadovaný rozpočet je až 200 miliard korun.

Vejrych v textu zmiňuje, že země chystá i ambiciózní projekt podzemní železnic Västlänken, kde aktuálně probíhá ražba. Cílem je propojit západní (přístavní), centrální a východní železniční síť v Göteborgu a zajistit rychlejší a plynulejší dopravu a přestupy. „Projekt má být dokončen do roku 2030 a má rozpočet 60 miliard korun,“ uvádí diplomat.

Mohlo by vás zajímat

Plány počítají také s podmořským metrem mezi Kodaní a Malmö. „Tento projekt v hodnotě přes 100 miliard korun, na němž lze dokladovat skandinávské infrastrukturní aspirace, není součástí národního plánu. Jedná se předsevzetí takzvaného Výboru širšího kodaňského regionu zahrnujícího dánské i švédské municipality,“ informuje Vejrych. Dodává, že vedení města Malmö očekává, že projekt metra mezi oběma břehy Öresundského průlivu by mohl být dokončen již v roce 2035.

Vícepráce se neuznávají

Vejrych připomíná, že za plánování, výstavbu, údržbu a rozvoj dopravní, železniční, letecké i námořní infrastruktury ve Švédsku odpovídá vládní agentura Trafikverket. Ta je vlastníkem veškeré silniční i železniční infrastruktury, vyhlašuje veřejné zakázky a se zhotoviteli, respektive dodavateli uzavírá smluvní závazky.

„Vstup na švédský trh s sebou nenese jen příležitosti, ale také výzvy. Švédské právní prostředí a povolovací procesy jsou komplexní a náročné. Nalezení místního partnera se v mnoha případech jeví jako nezbytnost. U stavebních tendrů většího rozsahu může být výhodnější podávat nabídky v rámci širšího konsorcia s účastí domácího subjektu,“ upozorňuje Vejrych. Zmiňuje také, že problematické situace mohou nastat, jestliže dojde například k nedodržení harmonogramu prací z důvodů nezávislých na vůli zhotovitele, nebo je-li nutno realizovat vícepráce. „Smluvní politika Trafikverketu obecně směřuje proti uznatelnosti víceprací. Je proto třeba usilovat o vyjednání co nejlepšího možného kontraktu z pohledu zhotovitele,“ dodává.

Uvádí také, že švédská dopravní infrastruktura patří mezi nejrozsáhlejší v Evropské unii. Až 573 tisíc kilometrů silničních komunikací zajišťuje Švédsku dvanácté místo v žebříčku zemí světa co do délky provozovaných silnic. Osm tisíc kilometrů elektrifikovaných železničních tratí a 860 kilometrů rychlostních tratí pak řadí Švédsko na jedenácté, respektive dvanácté místo. Přehled ČTK za rok 2022 Švédsku přiřazuje ohledně vysokorychlostních tratí desáté místo.

(teč)