INZERCE

Konkrétní lokalizační plán účasti českých firem na dukovanském projektu potřebujeme co nejdřív, říká výkonný ředitel Aliance českého průmyslu (CPIA) Josef Perlík. Foto: CPIA

Hra o čas. České podniky chtějí mít jasno o zapojení do stavby Dukovan II co nejdřív, Korejci s tím nespěchají

Jaké bude naše zapojení do stamiliardové zakázky na stavbu nové jaderné elektrárny Dukovany II? To by rádi věděli manažeři celé řady českých strojírenských, technologických, jaderně inženýrských i stavebních firem. Mnozí z nich dávají mimo záznam najevo jisté zklamání z přístupu korejské společnosti KHNP, která letos v létě jaderný tendr vyhrála a stala se preferovaným uchazečem. Šéfové českých firem očekávali, že na lukrativní zakázky dosáhnou rychleji a snadněji.

Poměrně zřídka je slyšet kritika veřejně. Zástupce ředitele společnosti Metrostav DIZ Lukáš Zedník před dvěma týdny na semináři v Poslanecké sněmovně kritizoval fakt, že generální dodavatel stavebních prací Daewoo Doosan chce své subdodavatele vysoutěžit až v roce 2028. Tedy pouhý jeden rok před očekávaným zahájením stavebních prací na Elektrárně Dukovany II. Podobně se vyjádřil také prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, podle kterého vývoj směřuje k zapojení českých stavebních dodavatelů pouze v roli dodavatele prací bez vyšší přidané hodnoty.

České podniky při jednání s Korejci zastupuje Aliance české energetiky (Czech Power Industry Alliance – CPIA). Ekonomický deník se proto zeptal výkonného ředitele aliance Josefa Perlíka, jak se vyvíjejí jednání s KHNP o zapojení českých firem při výstavbě nových jaderných bloků a jaký má z těchto jednání dojem.

Od začátku října má fungovat společná česko-korejská komise k otázce podílu českých firem na stavbě elektrárny Dukovany II. Už máte nějaké konkrétní výsledky? Nebo jsme stále jen ve fázi nezávazných slibů?
Zatím jsme stále na začátku, zahájili jsme jednání o plánu lokalizace. Pokračovat budeme koncem listopadu a v průběhu prosince bychom měli vědět více, zda se představy stran sbližují či nikoliv.

Je pravda, že chcete mít závaznou dohodu o podílu českých firem na dukovanském projektu ještě před podpisem závazné smlouvy mezi Skupinou ČEZ a KHNP plánovaným na první čtvrtletí příštího roku?
Ano, jednoznačně, a to jak formou smluvních dohod, tak i konkrétního lokalizačního plánu na projektu. Musíme si uvědomit realitu věci, a ta je taková, že bez této deklarace by český průmysl neměl v době podpisu smlouvy v podstatě nic v rukou. To je nepřijatelné a v rozporu s dlouhodobými potřebami českého průmyslu a České republiky jako takové.

Model reaktoru APR1000 od konsorcia korejských společností. Foto: KHNP

Můžete to blíže rozvést?
Průmysl musí být z mnoha důvodů na projektu umístěn, a to tak, aby zcela zachoval stávající kondici ve všech oblastech svého působení, případně aby ji ideálně ještě zvýšil. O tom jsou domácí investice a projekty, obzvláště tohoto rozsahu a charakteru. Ve světě je zapojení tuzemského průmyslu zcela normální, logické a běžné. Položme si otázku, která ekonomicky a bezpečnostně smýšlející země by postupovala jinak? Navíc je lokalizace také zcela zásadní ekonomický ukazatel realizace tohoto projektu, a tím pádem i neoddělitelnou součástí plánovaného obchodu. Lokalizace přináší sekundární vyšší stamiliardové benefity české ekonomice a českému státu, tím pádem v podstatě každému z nás. Levnější blok bez lokalizace nebo s malým podílem účasti českých firem může být pro stát dokonce méně výhodný, než dražší s maximální lokalizací. To není trik, ale základní ekonomická matematika. Nyní je tedy potřeba nepochybně zajímavou nabídku preferovaného dodavatele doplnit o její druhou neoddělitelnou část – maximální účast českých společností.

Velká očekávání se objevila v souvislosti s nedávnou návštěvou korejského prezidenta Jun Sok-jola v Praze. Pomohla jednání na nejvyšší úrovni k pokroku v jednání s Korejci?
Zatím to neregistrujeme.

Korejská KHNP po prezidentské návštěvě oznámila, že bylo uzavřeno 13 dohod mezi českými a korejskými firmami pro všechny oblasti jaderného cyklu. Uvedla i dvě konkrétní jména českých společností, se kterými na projektu Dukovany II počítá – výrobce parních turbin Doosan Škoda Praha a Armatury Group. Lze již v této fázi hovořit o závazných smlouvách?
Tyto smlouvy jsou pod obchodním tajemstvím, takže je nemohu komentovat, byla by to čistá spekulace a je potřeba se zeptat konkrétně zástupců obou společností. Osobně se domnívám, že jedinou jistotou je v tuto chvíli dodávka turbíny, což je však nicotný podíl z celku.

Jak moc jednání komplikují kulturní rozdíly mezi Českem a Koreou? Případně také legendární korejský workoholismus?
Korejský workoholismus zatím nijak zásadně nevnímáme, myslím, že i my dokážeme být pracovití. Kulturní rozdíly jsou velmi diskutabilní věcí. Samozřejmě existují a je odpovědností obou stran, aby byly překonány. Jednáme o obchodu a partnerství na desítky let. Takovou věc nelze řešit bez respektu jedné strany ke druhé. A zde věříme ve významný posun směrem kupředu, který by se měl promítnout právě do vzniku prvních smluvních závazků a zcela konkrétního plánu lokalizace.

Josef Perlík má více jak 20leté zkušenosti z oboru energetiky. V roce 2001 nastoupil do podniku Škoda JS, kde nakonec v letech 2016 až 2018 působil na pozici generálního ředitele a předsedy představenstva. V lednu 2021 byl jmenován předsedou představenstva společnosti SIGMA Group, výkonným ředitelem Aliance české energetiky (CPIA) je od dubna 2021. Foto: CPIA

Vy osobně si myslíte, že se podaří vytouženého 65procentního podílu českých firem na jaderné zakázce dosáhnout?
Je to zcela reálné a především nutné. A základ tomu je potřeba dát ještě před podpisem EPC smlouvy na celý projekt. Realizovat projekt bez této souvislosti by byla zrada na jaderně energetickém průmyslu České republiky a oboru jako takovém. Oboru, který generace před námi budovali desítky let a povinností nás všech je jej udržet i nadále. Připočítáme-li k tomu ony benefity, o kterých jsme již mluvili, potřebnou soběstačnost při servisu provozovaných bloků a řadu již tolikrát zmíněných faktů, pak by si přeci nikdo neměl dovolit pomyslet na to, podepsat smlouvu na tak významné dílo, aniž by vlastní průmysl země, kterou reprezentuje a zastupuje, neměl jistotu se na něm účastnit. Obzvláště, když je nezpochybnitelné, že průmysl má požadované kompetence k dispozici.

Dělá podle vás česká vláda dost pro to, aby maximalizovala podíl českých firem na stavbě Dukovan II?
Zcela jednoznačně dělá mnohé. Nicméně nyní je do podpisu smlouvy potřeba udělat ještě více. V rámci Aliance české energetiky jsme připraveni k tomuto konstruktivně přispět i svými vlastními návrhy, jak by plán lokalizace a jeho smluvní zabezpečení mělo vypadat.

Již dříve jste si nechali spočítat, o kolik se zvýší česká ekonomika a výběr daní v souvislosti s konkrétním podílem českých firem na výstavbě. Slyší na to čeští politici?
Podle analýzy vypracované VŠE v Praze by zapojení 65procentního objemu českého průmyslu při výstavbě čtyř bloků přineslo navýšení HDP České republiky až o 936 miliard korun a příjmů veřejných rozpočtů až o 384 miliard korun za dobu výstavby. S těmito ukazateli pracuje také ministerstvo průmyslu a obchodu i další odborníci. Jde o obrovský objem financí, které se díky zapojení českých firem vrátí do státního rozpočtu. A s těmito fakty by se také mělo kalkulovat při úvahách, zda je zapojení českých firem do projektu ekonomicky výhodné.

Jaký je váš tip? Postaví nakonec nové bloky v Dukovanech korejská KHNP? Nebo někdo jiný? Případně, jak moc hrozí, že se v Česku nepostaví už žádný nový jaderný blok?
Nové bloky musíme postavit a měl by je stavět ten, který najde nejvýhodnější setup projektu pro Českou republiku. Nyní je nejblíže KHNP, která pravděpodobně nabídla nejlepší podmínky v rámci tenderu. A pokud splní i druhou klíčovou část svého závazku, tedy zapojení českých firem do tendru v reálném objemu minimálně 60 procent, bude v cíli. My jsme připraveni být jejím seriózním a strategickým partnerem.

David Tramba