Dostavba dálnice D4 je z 99 procent hotová. V současnosti pokračují dokončovací práce, na dálnici i navazujících úsecích je položená finální obrusná vrstva a nanáší se vodorovné dopravní značení, Ekonomickému deníku to sdělila za stavební sdružení Via Salis Daniela Pedret. „Poslední práce také finišují u instalace svodidel a svislého dopravního značení, kde stavebníci čekali na finální souhlas odpovědných úřadů,“ uvedla.
Na trase dálnice už byly dokončeny všechny mostní konstrukce, kterých je na novém dvaatřicetikilometrovém úseku více než čtyřicet. Podle Pedret už je z velké části hotovo i na dvou protilehlých odpočívkách u Krsic. K dispozici řidičům na nich bude 246 parkovacích míst a na každé straně dálnice také osm rychlonabíjecích stanic o výkonu 150 kilowattů.
„Koncesionář Via Salis od zhotovitele postupně přebírá jednotlivé součásti celé stavby a současně se čeká na rozhodnutí stavebního úřadu, který před reálným otevřením dálnice musí vydat povolení k užívání stavby,“ konstatovala Pedret.
Dodala, že se intenzivně připravuje i téměř padesátičlenný tým společnosti Via Salis Operations, který bude mít na starosti monitoring a údržbu dálnice. Tým operátorů podle Pedret prochází důkladným zaškolením pro práci se systémem SCADA, který se pro dohled nad dálnicí bude používat, a to včetně simulátoru, na němž jsou věrně napodobeny potenciální kritické situace z provozu na dálnici. „Při implementaci SCADA a školení operátorů jsou využívány zkušenosti mateřské společnosti operátora, VINCI Highways, která celosvětově spravuje více než tři tisíce kilometrů dálnic,“ sdělila Pedret.
Aktuálně mohou řidiči po některých úsecích nové D4 mezi Příbramí a Pískem už částečně jezdit. Podle Pedret ale nejde o plnohodnotné zprovoznění. Doprava může být podle ní vedena v obou směrech, ale pouze v jednom jízdním pruhu. Stavbaři mezitím dokončují práce po stranách dálnice či ve středovém dělícím pásu. „V rámci dočasných dopravních opatření je aktuálně v provozu téměř polovina dálnice, a to od začátku prvního úseku, od Skalky až po Těchařovickou křižovatku,“ upřesnila Pedret.
Stavba na splátky
Dostavba komunikace D4 je prvním dálničním projektem ve formě spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP). Koncesionářem stavby je sdružení Via Salis, za kterým stojí francouzské firmy Vinci Highways a Meridiam. Na starosti mají projektování, financování a stavbu 32 kilometrů dálnice D4 z Příbrami do Písku a modernizaci a údržbu dalších 16 kilometrů již zprovozněných navazujících úseků.
Po dokončení bude dalších 25 let konsorcium dálnici také provozovat, stát mu za to bude platit. Celkem by mělo jít o zhruba 19 miliard korun. Podle tiskové mluvčí ministerstva dopravy Aleny Mühl dojde k převzetí stavby 17. prosince. Celkové peněžní výdaje státu spojené s úhradou platby za dostupnost bez DPH přepočtené na koruny bez zohlednění srážek byly ke dni sestavení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle ní vypočteny pro nejbližší roky na 1,084 miliardy korun za rok 2025, 1,311 miliardy korun za rok 2026 a 1,319 miliardy korun za rok 2027.
Poslední splátka by se měla odehrát v roce 2048. Do úhrady se započítává i správa a údržba dálnice. Dostavba D4 byla rozdělená do pěti úseků, ale stavěly se všechny společně. Výstavba odstartovala v roce 2021.
U dostavby D4 nechce ministerstvo dopravy s PPP projekty skončit, naopak. Další PPP projekt spustilo u stavby části dálnice D35 v úsecích Opatovec – Staré Město (16,6 kilometru) a Staré Město – Mohelnice (18,2 kilometru). Vybraný koncesionář bude zároveň zodpovědný za provoz a údržbu úseků mezi Litomyšlí a Opatovcem v délce 17 kilometrů, které budou stavebně realizovány mimo model PPP.
Resort dopravy koncem října informoval o tom, že se do zadávacího řízení na dostavbu dálnice přihlásilo pět potenciálních koncesionářů.
V režimu PPP projektu by ministerstvo dopravy rádo vidělo i stavby severní části Pražského okruhu, středočeskou dálnici D3, jde o přibližně 60 kilometrů, či moravskou dálnici D55 od Bzence až po Břeclav. „Dáváme dohromady studie proveditelnosti pro tři významné dálniční projekty. Na jaře příštího roku budeme vědět, co z toho se opravdu pro PPP projekty hodí,“ uvedl v podcastu Ekonomického deníku a České Justice Perspektivy Česka ministr dopravy Martin Kupka.
Čtěte také: Doba výstavby D35 přes 50 let. Urychlit jí má flexibilní plánování i analýza rizik
U severní části Pražského okruhu se jedná o zhruba třicet kilometrů. Jde o úseky Ruzyně – Suchdol (518), Suchdol – Březiněves (519) a Březiněves – Satalice (520). Úsek mezi Ruzyní a Suchdolem měří přes osm kilometrů, jeho součástí bude trojice tunelů a mostů, pět nadjezdů, čtyři mimoúrovňové křižovatky a šest protihlukových stěn. Předpokládané náklady jsou podle Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) 10,7 miliardy korun bez DPH. Zahájení stavby je naplánováno na rok 2027 a její uvedení do provozu se čeká v roce 2030.
Část Pražského okruhu mezi Suchodolem a Březiněvsí má bezmála sedm kilometrů. Projekt počítá s výstavbou tří tunelů, tří mostů či pěti nadjezdy. Součástí stavby jsou tři mimoúrovňové křižovatky a pět zemních valů. Odhadovaná cena projektu je 15,6 miliardy korun bez DPH. Předpokládané zahájení stavby je 2027 a její uvedení do provozu v roce 2030.
Stavba úseku Březiněves – Satalice je dlouhá téměř třináct kilometrů, je řešená ve dvou alternativách, a to zahloubené a tunelové. Obce požadují vedení pod zemí.
Celý podcast s ministrem Martinem Kupkou můžete zhlédnout zde:
Tereza Čapková
