Regulované platby za distribuci zemního plynu od ledna v Česku podraží. Platí to hlavně v Praze, kde tyto sazby v případě domácností vzrostou o zhruba 15 procent. V mimopražských lokalitách se růst pohybuje okolo osmi procent. Vyplývá to z návrhu cenového rozhodnutí k oblasti plynárenství, které na svém webu zveřejnil Energetický regulační úřad.
Například domácnost v rodinném domě s plynovým vytápěním, která spotřebuje 25 až 45 MWh plynu za rok, zaplatí v příštím roce na distribučních platbách 268,34 koruny za MWh, tedy o 8,1 procenta více než letos. Stálý měsíční poplatek vzroste o 7,7 procenta na zhruba 316 korun. V případě domácností s minimální spotřebou, které plyn používá výhradně k vaření, platba za distribuci naroste o 8 procent na 707,20 koruny za MWh a měsíční poplatek také o 8 procent na 104,33 koruny. V obou zvolených případech se jedná o zákazníky připojené k síti GasNet, která pokrývá většinu českého území s výjimkou Prahy a jižních Čech.
Dopad do koncových cen však bude omezený. V případě zemního plynu tvoří regulované platby jen asi 20 procent z celkové ceny plynu. Hlavní vliv zde má tržní složka ceny, která se vyvíjí celkem příznivě. Všichni velcí dodavatelé energií v letošním roce oznámili snížení cen pro koncové zákazníky, někteří z nich i opakovaně.
Za růstem sazeb je NET4GAS
Návrh cenového rozhodnutí je zatím ve fázi připomínkového řízení a jeho podoba se tak ještě může změnit. Finální podobu regulovaných cen elektřiny a plynu oznámí ERÚ na konci listopadu. Příčiny růstu regulované složky ceny plynu zatím Úřad nekomentoval. Jeden z nich však lze ze zveřejněného návrhu vyčíst – skokový růst plateb pro páteřní síť plynovodů NET4GAS.
Tři provozovatelé regionálních distribučních soustav, tedy GasNet, Pražská plynárenská Distribuce a EG.D, zaplatí podle návrhu cenového rozhodnutí v příštím roce za rezervovanou pevnou přepravní kapacitu o 27 až 30 procent více než letos. Jejich celkové platby vzrostou z letošních 3,8 miliardy na 4,9 miliardy korun v roce 2025. Příjemcem těchto peněz bude již zmíněný NET4GAS, který navíc získá stovky milionů korun od velkých zákazníků připojených přímo k páteřní síti.
Podle oslovených zdrojů z energetického trhu se jedná o snahu státu podpořit NET4GAS, který během roku 2022 po ukončení ruského exportu plynu přes české území přišel o lukrativní byznys v oblasti mezinárodní přepravy plynu. V posledních dvou letech je Česko zemí „na konci trubky“, kam sice teče plyn směrem z Německa i ze Slovenska, ale kromě omezených dodávek do jižního Polska už českým potrubím žádný plyn určený pro zahraniční zákazníky neprotéká.
Jak zaplatit miliardové dluhy
Jedná se tak o další dozvuky kauzy NET4GAS. Stát prostřednictvím společnosti ČEPS na konci loňského roku koupil ztrátový NET4GAS, který jeho bývalí vlastníci – finanční investoři z Německa a Kanady – finančně vysáli a těžce zadlužili. Výše dluhu v podobě bankovních úvěrů a vydaných dluhopisů ke konci loňského roku dosahovala 34,4 miliardy korun. Oproti tomu má podnik volné peníze a jiná finanční aktiva ve výši skoro 9 miliard korun.
Jako Ekonomický deník uvedl na konci dubna, NET4GAS loni zaznamenal propad tržeb o 77 procent na 3 miliardy korun, místo předloňského čistého zisku 6,24 miliardy korun měl ztrátu 1,71 miliardy korun. Podle informací od „insiderů“ z trhu potřebuje NET4GAS utržit nejméně 6 miliard korun, aby uhradit všechny náklady včetně úroků z dluhu. Vzhledem k propadu v oblasti mezinárodní přepravy plynu je zřejmé, že tento účet plně zaplatí čeští spotřebitelé plynu.
David Tramba
