Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila se souhlasem dozorového evropského pověřeného žalobce Úřadu evropského veřejného žalobce trestní stíhání jedné právnické osoby a dvou fyzických osob pro spáchání trestných činů dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Jedná se o známou kauzu inovativní linky na výrobu toastového chleba, kterou postavila firma ze skupiny Agrofert.
Podle oznámení na webu NCOZ obviněné osoby během procesu žádosti o dotaci z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) na pořízení linky na výrobu toastového chleba podaly nepravdivé údaje a zamlčely podstatné informace poskytovateli dotace, tedy ministerstvu průmyslu a obchodu. Dotace ve výši 100 milionů korun byla v roce 2018 ze strany ministerstva proplacena.
Následně proběhl audit Evropské komise, jehož výsledkem bylo zjištění, že projekt není způsobilý k proplacení. Evropské unie dotaci na zmíněný projekt odmítla uhradit. České republice zastoupené ministerstvem průmyslu a obchodu tím vznikla škoda ve výši 100 milionů korun.
Součástí zahájení trestního stíhání je také zajištění náhradní hodnoty, a to nemovitostí ve vlastnictví stíhané firmy Pekárna Zelená louka. V případě pravomocného rozsudku hrozí obviněným fyzickým osobám, jejichž stíhání probíhá na svobodě, trest odnětí svobody v délce od 5 do 10 let.
Na poskytnutí sporné dotace firmě Pekárna Zelená louka ze skupiny Agrofert upozornil jako první týdeník Euro v březnu 2017. Zmíněná inovace měla dle databáze podpořených projektů vedené ministerstvem pro místní rozvoj spočívat „v odstranění konzervantů, redukci soli, prodloužení trvanlivosti a zlepšení chuťových vlastností“ toastového chleba. Později se ukázalo, že o žádnou inovaci nešlo a že Pekárna Zelená louka pouze převzala know-how od sesterského podniku z Německa.
Stomilionová dotace na (ne)inovativní linku na toastový chléb se stala exemplárním příkladem neúčelného nakládání s evropskými fondy a stala se terčem kritiky ze strany politických soupeřů Andreje Babiše, médií i veřejnosti. Další pozoruhodnou okolností případu byl konflikt zájmů Andreje Babiše, který v době rozhodnutí o přidělení dotace zastával post ministra financí.
Ministerstvo průmyslu a obchodu po nástupu vlády premiéra Petra Fialy začalo dotaci po Agrofertu vymáhat. Ten však odmítl dotaci vrátit s odůvodněním, že ji získal v souladu s českým právem a pravidly OP PIK. Agrofert se bránil také námitkou podjatosti tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, avšak neúspěšně.
(dtr)
