Vláda se pokusí ušetřit miliardy korun na dotační podpoře, kterou každý rok vyplácí firmám působícím v oboru obnovitelných zdrojů energie. Zaměří se na kontrolu ziskovosti velkých a středních solárních elektráren z let 2009 a 2010. Vedle toho chce stát krátit podporu také v době, kdy je na trhu záporná cena elektřiny.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes na tiskové konferenci v poslanecké sněmovně popsal opatření, která mají vést k úspoře výdajů na podporované zdroje (POZE) ze státního rozpočtu. Dřívější individuální šetření ziskovosti firem v oboru zelené energetiky chce rozšířit o individuální kontroly. Ta se nemají týkat malých zdrojů, jako jsou třeba malé střešní fotovoltaiky. Výši vnitřního výnosového procenta (IRR) chce Stanjura posuzovat přísněji, než tomu bylo dříve.
Ministerstvo financí má totiž v plánu vrátit do hry nejnižší možnou hodnotu IRR 6,3 procenta, která je uvedena v notifikačním rozhodnutí Evropské komise a kterou v minulosti prosazovala vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po dlouhých tahanicích nakonec zůstalo rozhodnutí na ministerstvu průmyslu, a to na jaře 2022 zvolilo limit 8,4 procenta. Zmíněná redukce povolené míry ziskovosti by zřejmě vedla k finanční úspoře v řádu miliard korun, ale je téměř jisté, že vyvolá zuřivý odpor ze strany majitelů elektráren.
Záporná cena na trhu – nulové dotace
Nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) dodal, že vláda navrhne také zastavení podpory v době, kdy jsou na krátkodobém (spotovém) trhu záporné ceny elektřiny. Podle vyjádření ministerstva financí má tato změna platit od ledna 2026. Navržené změny vládní koalice doplní do aktuální novely energetického zákona „Lex OZE 3“, který poslanci projednají ve druhém čtení ve čtvrtek. Samotné hlasování o návrhu proběhne až v rámci třetího čtení.
„Opatření nezavadíme jen kvůli státnímu rozpočtu na příští rok, ale pokud návrhy projdou, pozitivně se dotknou především rozpočtů na roky 2026 až 2030. Přicházíme s konkrétním řešením problému překompenzace majitelů některých solárních zdrojů, která zde fungovala mnoho let,“ prohlásil ministr financí.
Podle Zbyňka Stanjury dál platí, že ve státním rozpočtu na příští rok bude na dotování POZE vyhrazeno 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve varovalo, že to nebude stačit a že realita se bude pohybovat okolo 32 miliard korun. Stanjura k tomu dodal, že náklady nad rámec 8,5 miliardy korun by muset stát uhradit přesunem peněz z jiných položek státního rozpočtu; současně by to vládu motivovalo k dalším úsporným opatřením v oboru POZE.
Na dotazy médií, zda se ministerstvo financí neobává prohraných arbitráží, Stanjura odpověděl, že taková rizika jsou nízká. „Nejedná se o změnu pravidel, ale jen o přísnější kontrolu překompenzace,“ uvedl Zbyněk Stanjura. Navržené změny jsou podle jeho slov v souladu s pravidly Evropské unie.
Zástupci Solární asociace a dalších sdružení z oboru zelené energetiky se k vládním záměrům vyjádří na tiskové konferenci ve čtvrtek dopoledne.
Kontrola překompenzace už tu jednou byla
Pro připomenutí: Plošné kontroly překompenzace se odehrály v letech 2021 a 2022 a měly poněkud anekdotický ráz. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž nejprve provedlo výpočet IRR pro obnovitelné zdroje z let 2006 až 2010 a až později zveřejnilo výši maximální povolené ziskovosti. Pro malé vodní, větrné a solární elektrárny tehdy stanovilo sazbu 8,4 procenta ročně, u zdrojů na spalování biomasy 9,5 a u bioplynových stanic 10,6 procenta.
Výsledek šetření: hodnoty IRR v procentech
| typ elektrárny | zdroje 2006-08 | zdroje 2009 | zdroje 2010 |
| solární | 7,6 | 6,85 | 6,0 |
| bioplyn | 6,5 | 4,1 | 5,9 |
| biomasa | <9 | 5,1 | x |
| větrné | 6,7 | 4,4 | <5,9 |
| malé vodní (nové) | 5,6 | <7,3 | 4,5 |
| malé vodní (rekonstr.) | 4,5 | <7,1 | 5,5 |
Podle výsledku této analýzy byla ziskovost všech typů zelených elektráren v pořádku a nebylo ji nutné dále řešit v rámci takzvané překompenzace. Ziskovost měřená vnitřním výnosovým procentem (IRR) se zpravidla pohybuje od 5 do 7 procent ročně. Tedy hluboko pod maximální povolenou sazbou, jejíž překročení by vedlo k zásahu státu a krácení podpory v dalších letech.
Výsledek byl ovlivněn chaotickým způsobem výpočtu IRR, ale také solární srážkovou daní. Stát totiž majitelům solárních elektráren z roku 2009 strhává 10 procent z tržeb za vyrobenou elektřiny, v případě elektrárny z roku 2010 se jedná o 20 procent z tržeb. Tento zásah, schválený poslanci v létě roku 2021, prakticky odčerpal nadměrné zisky firmám v oboru solární energetiky a ty se následně vešly do limitu IRR 8,4 procenta.
David Tramba
