Plán vlády, jak dostat Česko do desítky neproduktivnějších zemí EU, nenastiňuje náklady ani způsob, jak je pokrýt. Tak vidí ekonomové hlavní problém nové hospodářské strategie s podtitulem „Česko do top 10“ , kterou minulý týden schválila vláda. Detailní naplnění cílů by podle odhadu stínového premiéra za ANO Karla Havlíčka mohlo znamenat dodatečné výdaje ve výši 200 miliard korun ročně. Navýšení výdajů státního rozpočtu je přitom vzhledem k cíli snižovat jeho deficit nemožné.
Aby cíle byly vůbec teoreticky možné, je nutné provést reformy důchodového a zdravotního systému, upozorňuje člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Problémem je podle kritiků také obecnost dokumentu. „Ta strategie je šitá horkou jehlou, aby ji vláda měla hotovou do podzimního strojírenského veletrhu,“ prohlásil pro Českou justici místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový premiér za ANO Karel Havlíček. Tradiční mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, zlatý hřeb každoroční sezóny českého průmyslu, se konal od 8. do 11. října. „Je to takové akademické cvičení, které dělali úředníci, kteří z toho byli nešťastní. Zadání bylo jasné: do veletrhu musíš něco vyplodit a pak uvidíme,“ dodává Havlíček.
Za zásadní problém považuje, že autoři strategii předem nekonzultovali s podnikatelskou sférou. „Takže je to jen nápad úředníků, jak se dopracovat ke světlým zítřkům. Zeptejte se byznysu, co na to říká. Jen kroutí hlavou,“ podtrhuje Havlíček. „Není možné to dělat tak, že vláda něco schválí, pak to představí na veletrhu a následně řekne, že chce se všemi jednat. Proto je to v tuto chvíli jen produkt public relation a marketingu,“ míní stínový premiér.
Ekonom České spořitelny a člen NERV Petr Zahradník vládní strategii tak kriticky nevidí. „Je to nastavení docela autentického zrcadla stavu a potřeb české ekonomiky,“ říká. Jeho kolega Stroukal mírní i kritiku nekonkrétnost a měřitelnosti některých cílů. „Čekal bych, že politicky výhodnější je vždy rozpliznout se do nic neříkajících a neměřitelných věcí. Ale když oni hovoří o tom, že v HDP na hlavu budeme tam a tam, tak to už je měřitelná věc, k níž se můžeme za pár let vrátit zpátky. A říci si, zda se nám to podařilo anebo nepodařilo a proč,“ konstatuje.
Mohlo by vás zajímat
Kolik to bude stát a kde na to vezmeme?
Ekonomové se ovšem shodují na jednom podle nich naprosto klíčovém nedostatku strategie: její výdajová a příjmová strana. „Co by mělo být ve strategii daleko více postiženo, je finanční stránka strategie. Orientační finanční rámec a časový harmonogram, kdy která finanční potřeba vznikne. Každý z těch 150 kroků by měl mít přiřazenu alespoň orientační finanční částku, kterou bude jeho splnění vyžadovat. Přičemž nebude stačit říci, tohle bude stát půl miliardy. Ale bude nutné dodat, z jakého zdroje budou peníze vygenerovány a jakou formou. Zda půjde o dotační titul, návratný finanční nástroj, zda se počítá se zapojením soukromého sektoru a podobně,“ vyzdvihuje Petr Zahradník.
„Vláda naznačuje určité formy financování, ale velice obecně. Je to zase jen akademický výčet, jaké formy financování mohou být. Je třeba si říci, kolik budou nové investice typu jádra či vysokorychlostních tratí nebo dalších hospodářsky důležitých aktiv stát v horizontu třeba 20 let. A z čeho se budou financovat. A hlavně – jak se to projeví v rozpočtu. Na jednu stranu vláda říká, že budeme mít nové investice za přibližně dva biliony korun. To ale v ceně peněz znamená čtyři biliony. Čili 200 miliard korun ročně navíc v případě, že se naplní vše, co si vláda vysnila. Ale vůbec neříká, jak se to projeví v rozpočtu. Jak stoupne zadluženost a z čeho to budeme platit? Budou v tom PPP projekty?,“ pokládá soubor otázek možný budoucí vicepremiér či premiér Havlíček. „Tahle vláda říká, budeme snižovat zadluženost. A současně tady máme stavět za 200 miliard korun ročně navíc. Pak je jasné, že se bude zadluženost zvyšovat. Ale to se pak musí férově říci, zvedneme zadluženost, jenže budeme mít vysokorychlostní tratě, čtyři nové jaderné bloky. Anebo bude jen jeden blok, vysokorychlostní tratě ty, co jsou, a pak se nám podaří zadluženost snížit,“ uzavírá Havlíček.
Přílišná obecnost?
Špatně vidí finanční stránku věci také Dominik Stroukal. „Za prvé jsme si zvýšili výdaje, za druhé podsekli příjmy. Buď by musel někdo přijít s nějakou velkou reformou důchodů, reformou zdravotnictví a snížením peněz ve školství, což samozřejmě moc nečekám. Anebo se budou muset zvýšit daně. Další možností je valit před sebou rozpočtové deficity a nemít na penze,“ podotýká skepticky.
Častou výtkou, která padala v připomínkovém řízení, než šla strategie na jednací stůl vlády, byla její obecnost. Což ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) odráželo tím, že následovat bude implementační plán a dílčí sektorové strategie, které půjdou do výrazně větší míry konkrétnosti. Ekonom České spořitelny a člen NERV Zahradník ale obhajuje, že materiál tohoto typu nemůže jít do přílišných detailů. „Ona 85stránková strategie je v podstatě identifikací priorit. A pokud by šla o dvě, tři patra níže a utápěla by se v detailech, stala by se nečitelným dokumentem, v němž by se pak každý ztratil. Jít do konkrétního popisu a detailu je úkolem připravovaných implementačních plánů či akčních plánů,“ vysvětluje.
Havlíček chválí pasáž o stavu ekonomiky a zmiňuje cenná data, která pasáž obsahuje. Za zásadní ale považuje, že strategie neukazuje přesný směr. „Detaily tam být nemusí. Ale musí být jasné, kam míříte. Pokud je tam energetická část, pak musí mít konkrétnější obsah. Jaké budou energetické zdroje v horizontu deseti let, dvaceti let. Asi se shodneme, jak to bude s jádrem za 20 či 30 let. Ale my potřebujeme vědět, jak to bude s uhelnými zdroji, nájezdem plynových elektráren, jak se finálně uzavřou kontrakty na jaderné bloky a podobně. A to je otázka jednotek let a mělo by se to v té strategii ukázat. Nemuselo by to být dlouhé, ale mělo by to postačovat k tomu, abychom si podle toho mohli udělat energetický mix,“ zdůrazňuje Karel Havlíček.
Ambice nejsou malé
Dokument s názvem Hospodářská strategie České republiky: Česko do top 10 schválil kabinet premiéra Petra Fialy minulý čtvrtek. Cílem strategie je „ zařadit Česko do top 10 zemí Evropské unie s nejvyšším hrubým domácím produktem na obyvatele. Aby byla strategie úspěšná, je nutná důsledná implementace více než 150 opatření, která dokument obsahuje,“ uvádí MPO, jež vypracování i realizaci strategie zastřešuje. Opatření jsou plánována na deset až 15 let.
Loni evropský statistický úřad Eurostat Českou republiku podle hodnoty hrubého domácího produktu na hlavu (v paritě kupní síly) zařadil mezi 27 členskými zeměmi Evropské unie na 14. místo.
Ivana Pečinková
