Zelené dotace prodražují i odměny pro ČEZ a E.ON za výkup energie. Stát by přitom zde mohl ušetřit

Náklady na financování podporovaných zdrojů výrazně rostou. Svůj podíl na tom má i jedna nenápadná položka – odměna za činnost povinně vykupujícího. Ta se dříve pohybovala v rozmezí 250 až 400 milionů korun za rok, avšak letos už to má být podle zjištění Ekonomického deníku 2,25 miliardy a v příštím roce 2,5 miliardy korun. Tyto platby je možné snížit, ale schází k tomu politická vůle.

Jde tu o následující věc. Majitelé solárních elektráren, bioplynových stanic, malých vodních elektráren a dalších podporovaných zdrojů mohou vyrobenou elektřinu prodat na trhu a poté získat od státu dorovnání – takzvaný zelený bonus. Druhá možnost je, že elektřinu vykoupí za pevnou cenu, stanovenou Energetickým regulačním úřadem, největší dodavatel v daném regionu. Tedy podle lokality ČEZ Prodej, E.ON Energie nebo Pražská energetika (PRE).

Je to práce navíc, za kterou dodavatelům náleží odměna. Její výše v posledních letech prudce roste. Podle cenového rozhodnutí ERÚ bude v příštím roce dostávat ČEZ Prodej za každou vykoupenou megawatthodinu zelené energie odměnu 877,38 koruny, v případě E.ON Energie to bude 897,85 korun a PRE má dostávat odměnu 1876,75 koruny/MWh. Výsledkem budou vícenáklady v objemu 2,5 miliardy korun, které zaplatí spotřebitelé elektřiny nebo stát z rozpočtu (a tedy nepřímo daňoví poplatníci).

A co takhle otevřená soutěž?

Tyto vícenáklady by šlo snížit tak, že by stát povinně vykupující vysoutěžil a vybral toho, kdo se spokojí s nižší odměnou. Po takovém postupu už v minulosti volal třeba bývalý majitel společnosti Amper Market Jan Palaščák a v poslední době se takovém návrhu znovu v energetické branži hovoří. Na druhé straně ČEZ i další velcí hráči v energetice této změně bránili.

Možné by to bylo. Výběr povinně vykupujícího podle zákona náleží ministerstvu průmyslu a obchodu. Jestliže nevybere nikoho, výkup ze zákona zajišťuje dodavatel poslední instance na daném distribučním území (což je stav platný dodnes). „Zapojení konkurence, která by mohla ceny za zajišťování těchto činností snížit, by ERÚ podpořil. Související rozhodnutí však nespadá do gesce úřadu,“ reagoval mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Téma spadá do gesce ministerstva průmyslu a obchodu, které je však skeptické k tomu, zda by výběr povinně vykupujícího soutěží přinesl úspory a zda by o takovou energii byl vůbec zájem. „Navíc by bylo nutné řešit, zda by vybraný vykupující pokrýval celé území ČR nebo by muselo být vybráno takových subjektů více. Dále by bylo potřeba nastavit takové garance, aby byla zajištěna jejích stabilita, aby systém podpory nebyl narušen,“ uvedl mluvčí ministerstva Marek Vošahlík.

Odhad nákladů na podporované zdroje energie

Proč je objem odměny pro povinně vykupující tak vysoký? Podle ERÚ se do výše této částky se promítají především náklady na odchylku, které nese povinně vykupující a které v posledních letech skokově rostly. Další problém je v tom, že majitelé fotovoltaických elektráren na počátku letošního roku hromadně přecházeli z režimu zeleného bonusu k pevným výkupním cenám. Podobně se vyjádřil také správce energetického trhu OTE, který celý systém administruje.

Jak Ekonomický deník opakovaně upozornil, kolem plateb na podporované zdroje energie (POZE) je v posledních týdnech hodně živo. Ministerstvo financí se odmítá smířit s faktem, že náklady na financování POZE zřejmě v příštím roce přesáhnou 50 miliard korun a platby od spotřebitelů elektřiny z toho pokryjí maximálně 19 miliard korun. Zbývajících zhruba 32 miliard by měl doplatit stát z rozpočtu. Ministerstvo financí však v rozpočtu na tuto oblast vyhradilo jen 8,5 miliardy. Podobných vad je ovšem v návrhu rozpočtu na rok 2025 hned několik.

Stanjurova sekera

Ministerstvo vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) chce platby na POZE výrazně snížit, a to už od příštího ledna. „K dispozici je aktuálně sedm různých nástrojů a zvažují se tři nebo čtyři jejich různé kombinace, které jsou buď legislativního, kontrolního či exekutivního charakteru, a pomocí jichž se můžeme dostat k cíli – tedy k celkovému snížení těchto dotací. Všechno dnes totiž platí daňoví poplatníci, kteří je hradí přímo či nepřímo prostřednictvím státního rozpočtu,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí. Zda je mezi těmito nástroji také vysoutěžení povinně vykupujících firem však mluvčí nekomentovala.

Podle zdrojů Ekonomického deníku to vypadá tak, že se Zbyněk Stanjura pokusí s pomocí spřátelených poslanců prosadit omezení plateb na POZE jako přílepek k novele energetického zákona. Ironií osudu by tak novela známá jako Lex OZE 3 mohla změnit v pravý opak původního záměru, kterým bylo podpořit rozvoj moderní, bezemisní energetiky.

Proti plánům na razantní seškrtání výše provozní podpory protestují nejen majitelé podporovaných elektráren, ale varují před ním také podnikatelské svazy, ministerstvo průmyslu a obchodu a ERÚ. Takový zásah by stát vystavil riziku prohraných soudů či arbitráží, ale výrazně by také poškodil pověst České republiky jako bezpečné a férové země z pohledu domácích i zahraničních investorů.

David Tramba