Vláda stále ještě neschválila návrh Státní energetické koncepce a Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP). Nejistota roste a postupně přibývají hlasy zájmových skupin, které si přejí tyto strategické materiály upravit či přepsat. Teď se k nim přidali zástupci oceláren, chemického průmyslu, sléváren a výrobců stavebních hmot.
Zástupci energeticky náročných odvětví průmyslu tvrdí, že vládě chybí jasná studie budoucí potřeby elektrické energie nutné k dekarbonizaci energeticky náročného průmyslu, a to včetně řešení, jak budou rostoucí nároky pokryty stabilními zdroji energie. Volají také po zpracování dopadové studie na český průmysl a jeho konkurenceschopnost.
„Koncepce a vize NKEP tak nejsou založené na realistických možnostech Česka pro dekarbonizaci. Bez důkladného zhodnocení skutečných podmínek v odvětvích nemohou být jeho závěry reálné,“ uvádí se ve společném prohlášení, které podepsaly Ocelářská unie, Svaz sléváren ČR, Svaz kováren ČR, Svaz chemického průmyslu ČR, Svaz výrobců stavebních hmot, Asociace českého papírenského průmyslu a Svaz výrobců vápna.
Průmyslníci varují před deindustrializací, tedy zavíráním či omezování výroby a případnému stěhování výroby do zahraničí. K takovému vývoji už dnes dochází v hutnictví, kde se projevil krach ocelárny Liberty Ostrava. Výroba surové oceli za první pololetí letošního roku dosáhla 1,27 milionu tun, což představuje nejhorší výsledek v historii samostatné České republiky. Oproti loňskému pololetí se výroba oceli snížila o více jak 600 tisíc tun.
V souladu s klesající výrobou surové oceli se rovněž snižuje výroba konečných výrobků. Vyjma kolejnic, tlustých plechů a štětovnic, jejichž produkce stagnovala, se propadla výroba všech ostatních konečných výrobků, uvedla v září Ocelářská unie. Vývoz hutních výrobků z Česka v prvním pololetí klesl o 450 tisíc tun, dovoz naopak vzrostl.
Vláda měla na programu schvalování nové Státní energetické koncepce, NKEP a Politiky ochrany klimatu v červenci, avšak jednání o nich odložila. Přednost dostalo rozhodnutí o výběru dodavatele nových jaderných bloků. Současně se zdá, že ministry nepříjemně překvapila negativní odezva, kdy řada kritiků začala vládní plány v energetice hanlivě označovat za „český Green Deal.“
Jak uvedl Ekonomický deník na konci července, kritika tehdy cílila třeba na návrh aktualizované Politiky ochrany klimatu v České republice, který vypracovalo ministerstvo životního prostředí vedené Petrem Hladíkem. Kritikům z jiných ministerstev i části odborníků vadí, že návrh POK počítá s vyšší redukcí emisí skleníkových plynů, než požaduje Evropská unie.
(rov, dtr)
