Vypukne cenová válka na trhu s ropou? OPEC to popírá, cenu chce udržet

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) rázně popřela zprávu některých západních médií o chystaném zvýšení produkce a pádu ceny až na 50 dolarů za barel a označila ji za „zcela nepřesnou a zavádějící“. Údajná prohlášení, připisovaná nejmenovaným zdrojům, postrádají jakoukoli důvěryhodnost a jsou zcela vymyšlená, uvedl OPEC dle článku, který vyšel na webu Arabian Gulf Business Insight (AGBI).

Celý příběh odstartoval na konci září deník Financial Times. V pondělí se přidal deník Wall Street Journal, který uvedl, že saúdský ministr pro ropný průmysl princ Abdulaziz bin Salmán varoval před poklesem ceny až na 50 dolarů za barel. A to v případě, pokud členové OPEC včetně rozšířeného klubu OPEC+, který zahrnuje navíc Rusko, Kazachstán, Brazílii, Omán a sedm dalších zemí, nebudou dodržovat těžební limity.

OPEC také podle webu AGBI vyvrátil údajný citát připisovaný saúdskému ministrovi. Ten měl údajně říct, že „někteří by měli raději držet hubu a respektovat své závazky vůči OPEC+“; takový výrok je prý „zcela nepodložený“. Prý je vše zcela naopak. Ministr energetiky Spojených arabských emirátů Suhail Al Mazrouei ve středu řekl, že OPEC+ odvádí skvělou práci při vyvažování nabídky a poptávky na trhu s ropou.

Přitom stačil jeden článek ve Wall Street Journal a spustila se lavina úvah a analýz na téma, jak se trh s ropou po (smyšlené) změně postoje Saúdské Arábie a dalších producentů promění. The Washington Institute for Near East Policy se vytasil s příběhem, že se může opakovat „cenová válka“ o trh s ropou, podobná jakou spolu v roce 2020 vedla Saúdská Arábie s Ruskem. Další obětí měli být těžaři ve Spojených státech amerických, kteří stále více těží ropu hydrofrakováním břidlic a potřebují tak vyšší úroveň ceny.

Top 10 největších producentů ropy

Evropský zpravodajský web Politico.eu k tomu napsal, že pokud Saúdská Arábie skokově zvýší těžby ropy, poškodí tím režim Vladimira Putina, který bude postrádat peníze na financování své válečné ekonomiky. Právě Rusko spolu s Kazachstánem a Irákem mělo být terčem kritiky, že exportuje větší množství ropy, než bylo dohodnuto na jednání kartelu OPEC+.

Ruské příjmy z fosilních paliv se podle tamního ministerstva financí zvýšily v první polovině letošního roku meziročně o 41 procent, a to navzdory západním sankcím uvaleným po ruském útoku na Ukrajinu. Rusko vybudovalo „stínovou flotilu“ tankerů a v posledním roce ignoruje cenový strop 60 dolarů za barel stanovený v rámci mezinárodních sankcí. Obcházení sankcí přineslo Kremlu podle webu Politici.eu od začátku rozsáhlé invaze téměř 25 miliard dolarů.

Cena ropy od počátku roku kolísá mezi 70 a 90 dolary za barel. V září nastal pád ke zmíněným 70 dolarům. Od začátku října začala opět růst, například severomořská ropa Brent zdražila na 78 dolarů. Cena je tak daleko od 100 dolarů za barel, což je „vlhký sen“ všech zemí, které ropu ve velkém vyvážejí. Stejně daleko však má k 50 dolarům, na které má dle spekulací z nedávné doby spadnout.

Ceny ropy v posledním týdnu táhnou nahoru obavy z další eskalace konfliktu na Blízkém východě. Přispívají k tomu spekulace, že Izrael by mohl ochromit íránský ropný průmysl v odvetě za nedávný masivní útok balistickými raketami z Íránu. Skutečnou pohromou by bylo, pokud by Íránci v reakci na izraelskou odvedu zablokovali export ropy z regionu Perského zálivu. V tom případě by ropa mohla zdražit až na 200 dolarů za barel, jak uvedl pro zpravodajský web CNBC hlavní komoditní analytik švédské banky SEB Bjarne Schieldrop.

Mohlo by vás zajímat

Bez lithia i kobaltu. Kolínská Draslovka se chce zapojit do výroby inovativních baterií

(dtr)