Rozhodovat spory o neuhrazených prémiových SMS, pomocí kterých dnes lidé platí i za podcasty, DMS či za jízdné, bude nově Český telekomunikační úřad. Ten dosud rozhodoval spory jen o nezaplacené faktury za volání a SMS. Pokud totiž nyní zákazníci nezaplatí fakturu, kde jsou takové položky, řízení se rozdvojuje a řešení neuhrazených prémiových SMS je v kompetenci soudů.
Příslušná novela se nyní nachází před druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Sněmovní hospodářský jednání o návrhu ve čtvrtek přerušil do 4. října. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v současné době rozhoduje pouze spory týkající se dluhů za SMS, volání a data. V průběhu let ale operátoři začali nabízet a zprostředkovávat další služby – třeba mobilní telefon na splátky nebo prodej jízdného či umožňují rychlé dárcovství malých částek tzv. DMS.
Stát má tak s jednou dlužnou fakturou dvojí náklady, kdy probíhá soudní a správní řízení a případně dvě exekuce. Dlužník pak logicky platí také za více řízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) proto hledá úspornější variantu. „Navrhovaná úprava spočívá v přesunutí části sporů, které v současnosti řeší soudy do působnosti Českého telekomunikačního úřadu. Jedná se o spory ohledně plateb za služby a zboží, které nejsou službami elektronických komunikací, ale jsou poskytovány tak, že to s nimi trvale souvisí. Dojde k zefektivnění systému pro stát, věřitele i dlužníka,“ uvedl ve čtvrtek na jednání sněmovního hospodářského výboru náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák.
Dodal, že se zachová hrazení nákladů, ale systém bude lépe kontrolovatelný. Dále podle něj návrh zákona upravuje problematiku úhrady nákladů za zajištění odposlechu a uchovávání a poskytování takzvaných lokalizačních údajů. Návrhem zákona se doplňuje i sankce za porušení povinností v případě regulace takzvaných mezinárodních volání v rámci Evropské unie.
V minulosti se dokonce zvažovalo, že se agenda sporů o nezaplacené faktury za mobilní služby z ČTÚ přesune zcela na soudy. To se ale nelíbilo mnohým zástupcům justice. Proti se tehdy postavil například současný předseda Ústavního soudu a tehdy předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Ten napsal Ministerstvu spravedlnosti dopise, že by se politici měli spíše zamýšlet nad tím, zda rozhodování specializovanými správními úřady není lepší cesta, která by byla vhodná i pro další obory.
Nyní se tedy debatuje o tom, jak celý proces zjednodušit tím, že se naopak přesune co nejvíce položek na dlužné faktuře po splatnosti na Úřad, tedy nejen volání, SMS a data, ale i položky. Zádrhelem může být to, že už nyní ČTÚ nestíhá spory vyřizovat ve lhůtách. Má na to 90 dní, průměrná délka sporů přitom loni byla 119 dní. Novela proto pro zvlášť složité případy zavádí lhůtu 180 dní.
Dualismus veřejného a soukromého práva
Obavy ze změny vyjádřila Legislativní rada vlády ve svém stanovisku. Někteří její zástupci navrhli, aby podobné spory řešil speciální orgán. „Legislativní rada vlády vedla diskuzi nad vhodností příslušnosti správních orgánů k řešení sporů svou povahou soukromoprávní povahy. V širším kontextu dualismu veřejného a soukromého práva v rámci právního řádu a s poukazem na judikaturu zvláštního senátu ve věcech kompetenčních sporů, zřízeného podle § 2 zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů, někteří členové Legislativní rady vlády vyjádřili přesvědčení o potřebě systematické úpravy postavení a působnosti orgánů veřejné moci svého druhu (tzv. nezávislých tribunálů) příslušných k rozhodování vybraných typů sporů soukromoprávní povahy,“ stojí ve stanovisku.
Zpravodaj materiálu, poslanec a člen sněmovního hospodářského výboru Marek Novák (ANO) uvedl, že návrh obsahuje ještě další dvě věci, které se řeší, a to je ustanovení o spoofingu. Jde o podvodné telefonáty, což podle klienty obtěžuje. Dále by mělo být upraveno ustanovení o telemarketingu.
Poslanec a místopředseda hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO), který je zároveň předsedou sněmovního podvýboru pro spotřebitele na sněmovním hospodářském výboru poznamenal, že hlavní obsah návrhu zákona řeší to, po čem se volalo už v roce 2023. „Aby rozšíření sporu o peněžitá plnění, které dnes částečně řeší Český telekomunikační úřad a částečně soud, bylo pokud možno na jednom místě,“ uvedl. Zajímavá je podle něj v návrhu oblast telemarketingu. Upřesnil, že dříve se lidem nemohlo telefonovat pouze v případě, že někdo vyslovil aktivně nesouhlas, dnes je to podle Nachera opačně, je to zakázáno a člověk může pouze aktivně říci, že telefonovat chce. Pak ale existují i individuální souhlasy dané jednotlivým firmám. A návrh to podle něj pouze zpřesňuje. Otázkou tak podle Nachera je, zda má tato změna smysl.
Podle poslance a člena sněmovního hospodářského výboru Vojtěcha Munzara (ODS) nejde v části k telemarketingu o to, aby někdo aktivně volal a obtěžoval občany. Mělo by se pouze docílit toho, aby zákazník, který již využívá nějakou podobnou službu v konkrétní firmě, mohl dostat upřesňující nabídku.
Eva Paseková, Tereza Čapková
