Velký fanoušek Green Dealu, který v dánské vládě prosadil ambiciózní cíl snížení emisí skleníkových plynů o 70 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní roku 1990 nebo také redukci těžby ropy a zemního plynu v dánském sektoru Severního moře. To je ve stručnosti Dan Jørgensen, politik vybraný Ursulou von der Leyenovou na pozici evropského komisaře pro energetiku a bydlení.

Jak připomněl ve svém článku zpravodajský web Politico.eu, sociální demokrat Jørgensen působil v letech 2019 až 2022 jako ministr pro klima a energetiku. Poté přešel na pozici ministra pro rozvojovou pomoc a globální opatření v oblasti klimatu. V této roli se Jørgensen stal prominentním vyjednavačem dohod na každoročních klimatických summitech, pořádaných Organizací spojených národů (OSN).

Co od Jørgensena očekává šéfka Evropské komise? „Jeho práce pomůže snížit ceny energií, investovat do čisté energie a zajistí, že snížíme naši závislost. Bude vůbec prvním komisařem pro bydlení, který se zaměří na všechny aspekty od energetické účinnosti po investice a výstavbu,“ dodala von der Leyenová.

Jørgensen dostal za úkol vypracovat akční plán pro dostupné ceny energie, strategii elektrifikace ekonomiky a čistý investiční pakt. Od dánského politika se také očekává, že pomůže zefektivnit pravidla státní podpory pro oblast ekologických a bezemisních technologií. Lehce pikantní je to, že von der Leyenová zaúkolovala exministra z nejaderného a protijaderného Dánska, aby pomohl rozjet vývoj a stavbu menších modulárních jaderných reaktorů v zemích EU.

Mohlo by vás zajímat

Konec těžby v Severním moři

Dánská vláda nevěří jádru, skeptická je i k fosilním palivům. Během Jørgensenova působení ve funkci ministra pro klima a energetiku schválilo Dánsko v prosinci 2020 zákaz dalšího průzkumu ložisek ropy a plynu v příslušné části Severního moře a také ukončení těžby uhlovodíků do roku 2050. Jørgensen navíc prosadil založení organizace Beyond Oil and Gas Alliance, což je jakýsi OPEC naruby; jedná se o sdružení zemí, které se zavázaly ukončit těžbu fosilních paliv.

Pro vysvětlení: Dánsko začalo těžit v Severním moři v roce 1972. Objem těžby ropy dosáhl podle statistické ročenky koncernu BP vrcholu v roce 2004 (19 milionů tun) a těžba plynu o rok později (10,9 miliardy m3). Od té doby už je produkce na sestupu kvůli vyčerpanosti ložisek a dnes už má omezený význam. Například loni Dánsko vyprodukovalo 2,9 milionu tun ropy a 1,4 miliardy m3 zemního plynu, což nestačilo ani na pokrytí domácí spotřeby. Ukončení této „zbytkové“ těžby, navíc v dlouhém horizontu do roku 2050, tedy nevypadá jako velká rána pro dánskou ekonomiku či energetickou bezpečnost Evropy.

Ale teď zpátky k osobě Dana Jørgensena. Web The Brussels Times připomíná, že funkce komisaře pro energetiku není ani zdaleka tak vlivná, jak se obecně předpokládá. Značný vliv na to, kam se bude energetika dál vyvíjet, totiž drží komisař pro klima a čistou ekonomiku, a tím se má stát nizozemský politik Wopke Hoekstra. Další osobou, která bude nejspíš do oboru energetiky zasahovat, je navržená první viceprezidentka Evropské komise Tereza Riberová, která má mít na starosti oblast energetické a ekonomické tranzice.

Proč dostal Jørgensen přednost před Síkelou?

The Brussels Times připomíná, že končící eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová byla během pěti let ve funkci málo viditelná. Hlavní rozhodnutí a strategie přijímal bývalý místopředseda Komise Frans Timmermans, který se „proslavil“ razantním prosazováním agendy Green Dealu – k nelibosti řady (nejen) českých politiků a energetiků.

Zmíněné médium k tomu dodává, že nominace českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely do pozice komisaře pro oblast energetiky narazila na zájmové skupiny, pro které byl Síkela moc projaderný. Spuštění renesance atomové energie v Evropě je to poslední, co si tyto zájmové skupiny přejí. Přednost tak dostal Jørgensen, který v Dánsku vzorně prosazoval obnovitelné zdroje a greedealovou agendu. To jasně ukazuje, jaký je poměr sil v zákulisí unijní politiky.

Všechny kandidáty na eurokomisaře nyní čeká slyšení v Evropském parlamentu, kterému se pro jeho často vypjatý průběh říká „grilování“. Odehrát se má během listopadu.

David Tramba