Klasické uhelné teplárny a elektrárny ztrácejí pozice na trhu služeb výkonové rovnováhy (SVR). Státem vlastněný provozovatel elektrizační soustavy ČEPS stále více nakupuje tyto služby od moderních zdrojů typu plynových turbín s rychlým startem nebo agregačních bloků zahrnujících soustavu menších energetických zdrojů. Samotný ČEPS k tomu dodává, že je technologicky neutrální a že rozhodující je nabídnutá cena.
Společnost ČEPS již nakoupila zhruba 40 procent celkového objemu SVR pro rok 2025. Poměrně velký podíl zde má třeba Nano Energies CZ, a to již 13 procent. Pro srovnání: ČEZ, který dříve trhu SVR dominoval, má jen něco přes 19 procent. Zmíněná firma Nano Energies CZ přitom nevlastní ani jednu elektrárnu. Funguje jako agregátor sdružující menší výrobce elektřiny a velké spotřebitele, kteří dokážou „na povel“ rychle snížit nebo zvýšit výrobu či spotřebu energie.
Mezi tato flexibilní zařízení patří bioplynové stanice, elektrárny na biomasu, kogenerační jednotky, baterie či záložní generátory. Mezi zdroje zapojené do takzvané virtuální elektrárny koordinované Nano Energies CZ nově patří i jeden poměrně velký energetický zdroj. A sice nedávno dokončený Energy nest na Mělnicku. Tento energetický zdroj tvoří plynové turbíny s rychlým startem o výkonu 32,4 MW a zatím největší české bateriové úložiště s výkonem s výkonem 20 MW a kapacitou 22 MWh.
Významný podíl mezi poskytovateli SVR v posledních letech získala také skupina UCED, náležící do firemní skupiny miliardáře Pavla Hubáčka. Ta v poslední soutěži získala podíl na trhu ve výši 6,7 procenta. Pod UCED patří soustava kogeneračních jednotek a další menší zdroje, ale také 58megawattová plynová elektrárna s rychlým startem v Prostějově. Jak UCED uvádí na svém webu, do poskytování SVR zapojil také 25MW elektrokotel umístěný v areálu teplárny v Kutné Hoře.
Do třetice lze zmínit společnost C-energy, která v Plané nad Lužnicí provozuje jednu z nejmodernějších tepláren v Česku. Ta vedle běžných teplárenských zdrojů zahrnuje plynové turbíny s rychlým startem a bateriové úložiště o výkonu 4 MW a kapacitě 2,5 MWh. Jak Ekonomický deník napsal v červenci, C-energy patří mezi nejziskovější teplárny na českém trhu. V loňském roce navýšil čistý zisk o 120 procent na 796 milionů korun.
Podle vyjádření společnosti ČEPS bylo zatím vysoutěženo jen zmíněných 40 procent objemu SVR a výsledné podíly dodavatelů se tak mohou ještě změnit. „Zbývajících 60 procent bude dokupováno na denním trhu počínaje 1. lednem 2025. Výsledky výběrového řízení tedy bude možné hodnotit až po skončení nákupu na konci příštího roku,“ uvedla mluvčí ČEPS Hana Klímová.
Mluvčí ČEPS dále uvedla, že do výběrového řízení se může přihlásit jakákoliv technologie, která splňuje parametry dané služby a má patřičný certifikát. „ČEPS jednotlivé poskytovatele nevybírá ani nehodnotí podle konkrétní technologie, jediným kritériem je splnění certifikace a nabídnutá cena služby. Růst počtu poskytovatelů služeb společnost vnímá jako jeden z faktorů s možným pozitivním dopadem na ceny služeb,“ doplnila Klímová.
Trend, kdy moderní zdroje posilují na trhu SVR, lze sledovat také v dlouhodobějším horizontu (příslušná novela energetického zákona upravující oblast flexibility a agregace přitom ještě neprošla v parlamentu). Například v roce 2020 na tomto trhu dominovali vlastníci velkých uhelných elektráren či tepláren – tedy ČEZ, Sev.en a Sokolovská uhelná. Jejich podíl klesl nejvýrazněji. Naopak stabilní podíl na trhu SVR si udržují Plzeňská teplárenská a Teplárny Brno, které disponují flexibilními zdroji na zemní plyn.
Podle poslední výroční zprávy ČEPS v loňském roce nakoupil podpůrné služby v hodnotě téměř 14,7 miliardy korun. Náklady skokově vzrostly během energetické krize s vrcholem v roce 2022. Do budoucna objem nakupovaných SVR téměř jistě poroste s ohledem na zvyšující se podíl výroby z výkonově nestabilních solárních a větrných elektráren. O to více budou zapotřebí flexibilní zdroje, které lze na pokyn provozovatele elektrizační soustavy rychle zapnout či vypnout.
David Tramba
