Absolventi vysokých škol, kteří si změní pohlaví, obdrží zdarma nový diplom s novými údaji. Novela vysokoškolského zákona zavádí afirmativní akci za účelem zajištění rovnosti uchazečů, studentů i absolventů. Inkluzí vysoké školy podpoří studenty s fyzickým, duševním, mentálním či smyslovým postižením. Vysoké školy povinně zřídí nezávislá pracoviště pro vyrovnávání příležitostí, poradce pro sociální bezpečí a místa pro důvěrné oznamování každého nežádoucího jednání ve škole.
Vyplývá to z novely zákona o vysokých školách. Zákon už byl předložen Poslanecké sněmovně.
Klíčem k této rozsáhlé části novelizace vysokoškolského zákona je zavedení rovnosti, vyrovnání příležitosti studovat vysokou školu pro všechny včetně fyzicky a mentálně postižených a neztěžovat postavení absolventů na trhu. Podle důvodové zprávy k návrhu to tak vyžaduje moderní společnost.
„K podpoře rovnosti přispívá také úprava požadovaná ze strany organizací hájících práva transgender osob, která upravuje možnost vydávání nového diplomu pro osobu, které bylo na základě žádosti změněno jméno, příjmení nebo rodné číslo,“ vysvětluje důvodová zpráva, která má spolu se změnami zákona 169 stran.
Doposud žádosti o vydání nových diplomů osobám, které mění pohlaví, doprovázely problémy. Zákon takový postup neobsahoval a školy se zdráhaly diplomy s aktuálním pohlavím osoby vydat.
Česká justice už dříve informovala o případu muže, který vystudoval Univerzitu Palackého jako žena a opakovaně se domáhal vydání diplomu s aktuálním pohlavím. Případ skončil až u Nejvyššího správního soudu.
Zabránit nechtěnému coming outu na trhu práce
Jenže pro všechny osoby, které mění pohlaví, je nový diplom s novým jménem a pohlavím zásadní pro jejich profesní dráhu: „V případě, že by taková osoba byla nucena nadále se prokazovat původním diplomem, docházelo by např. při přijímacích řízeních k okamžitému, a ne vždy žádoucímu coming outu, který může takové osobě významným způsobem ztížit postavení na trhu práce,“ uvádí důvodová zpráva.
Novelou se dále stanovují podmínky, za nichž budou vydávány stejnopis nebo druhopisy bez ohledu na ne/změnu pohlaví. Nově všichni žadatelé za tento úkon zaplatí tisíc korun při změně jména a čtyři tisíce korun při ztrátě, zničení nebo odcizení diplomu.
Pouze vydání diplomu při změnách pohlaví nebude zpoplatněno: „Vyhotovení nového dokladu při změně pohlaví poplatku podléhat nebude,“ uvádí důvodová zpráva.
Úprava tím reaguje na ztíženou situaci osob po změně pohlaví při prokazování získaného vzdělání. „Vysokým školám explicitně stanovuje povinnost vydávat na žádost dotčené osoby nový diplom obsahující aktuální údaje o této osobě, čímž dojde k minimalizaci nežádoucích efektů či diskriminaci při prokazování se původními doklady o vzdělání,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Vynutitelné právo pro mentálně a fyzicky postižené studenty
Další část novely naplňuje vyrovnávání příležitostí a upravuje podmínky studentů a uchazečů se „specifickými potřebami“. Podle důvodové zprávy jde o osoby se zrakovým, sluchovým a pohybovým postižením, specifickými poruchami učení, poruchou autistického spektra nebo jinými obtížemi danými zdravotním postižením nebo zdravotním stavem“.
Pokud není v oblasti vysokého školství dostatečně upravena otázka rovnosti, je nezbytné takovou úpravu provést, stojí doslova v důvodové zprávě. „Tím dojde k lepší vynutitelnosti a zvýšení právní jistoty uchazečů a studentů vysokých škol, na straně vysokých škol se tak zvýší priorita podpory uchazečů o studium a studentů se zdravotním postižením tak, aby jejich studijní podmínky byly srovnatelné s podmínkami ostatních studentů a uchazečů o studium,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Dosavadní úprava se proto nahrazuje úpravou v § 21 „o zajištění přiměřených podpůrných opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu“.
„Podpůrná opatření se vztahují na všechny studující, kteří mají dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními,“ uvádí důvodová zpráva.
Předpis na podpůrná opatření při přijímačkách i studiu
Veřejná vysoká škola bude muset „zajišťovat přiměřená podpůrná opatření pro uchazeče a studenty se specifickými potřebami, např. pro uchazeče a studenty se zrakovým, sluchovým nebo pohybovým postižením, se specifickými poruchami učení, s poruchou autistického spektra nebo s jinými obtížemi danými zdravotním postižením nebo zdravotním stavem, které mají dopad na průběh přijímacího řízení nebo na plnění studijních povinností“.
Školy budou například muset zajistit bezbariérové přístupy, jak vyplývá z rozsudku ESLP připojeném k důvodové zprávě. Jde o případ studenta v Turecku, kde škola neřešila přístup do budovy pro osobu na vozíku, protože na to neměla dost peněz.
„Ustanovení se snaží o vyrovnávání příležitostí studovat na vysoké škole všem uchazečům a studentům, ať jsou jakkoliv znevýhodněni, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu,“ uvádí dále důvodová zpráva. „Pravidla poskytování podpůrných opatření stanoví vnitřní předpis vysoké školy,“ stojí ve zprávě.
Jak dále vyplývá z důvodové zprávy, opatření by neměla snižovat studijní úroveň školy. Vysoká škola zajistí „poučený a lidskou důstojnost respektující přístup všech svých zaměstnanců ke studentům a uchazečům se specifickými potřebami“. Dále „zajišťuje, aby poskytované služby a úpravy realizované s cílem dosáhnout přístupnosti akademického života pro studenty se specifickými potřebami nevedly ke snižování studijních nároků.“.
Vzniknou nezávislá pracoviště pro rovnost a bezpečí
Kvůli správnému provedení nových opatření budou muset vysoké školy povinně zřídit „pracoviště určené pro poskytování informací o opatřeních zajišťovaných pro vyrovnání příležitosti studovat na vysoké škole a pro předcházení a řešení případů diskriminace a zajišťování rovného zacházení a bezpečného prostředí“. Údaj o tomto místu bude zveřejněn na internetu.
Tato místa nebudou pouze informovat, budou zajišťovat podporu studujících „dle jejich potřeb“. Model, jak to činit, si může škola zvolit sama. Důvodová zpráva však dává doporučení.
„Pracoviště a pracovníci zajištující kontaktní místo by měli mít nezávislé postavení v rámci organizace vysoké školy a mít k dispozici potřebné materiální a další vybavení. Předcházení a řešení případů diskriminace a zajišťování rovného zacházení a bezpečného prostředí se týká dalších diskriminačních důvodů (zejména pohlaví a pohlavní identifikace, věku, rasy, etnického původu, národnosti, sexuální orientace a náboženského vyznání), které mohou být zdrojem různých forem diskriminace.“
Oznámit bude možné jakékoli nežádoucí jednání
Na kontaktní místo by se měli mít právo obrátit všichni studující a „v důvěrném prostředí oznámit jednání, které podle nich porušuje zákaz diskriminace či narušuje bezpečí na škole.“
„Bezpečí na vysoké škole lze definovat jako ideální stav prostředí, ve kterém je chování a jednání všech přítomných přirozeně vedeno principy kolegiality, integrity, rovnosti, respektu, otevřenosti a pozornosti k ostatním a kde jakákoliv forma nežádoucího chování, zastrašování, agrese, šikany nebo diskriminace je považována za nepřijatelnou,“ uvádí doslova důvodová zpráva.
Působnost a pravomoci takového pracoviště a vymezení vztahu k ostatním orgánům vysoké školy může být upravena vnitřním předpisem.
„Vysoké školy mohou zároveň využít některý z osvědčených modelů, které na vysokých školách v České republice a v zahraničí již existují: např. pozice ochránců práv (tzv. ombudsosob), koordinátorů či poradců pro sociální bezpečí či osob v obdobném postavení,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Irena Válová
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
