Od masového vraždění studenta Davida Kozáka loni v prosinci na pražské Filosofické fakultě uběhl tři čtvrtě rok a veřejnost vnímá v postupu policie i následném vyšetřování tohoto hrůzného činu, jemuž předcházela vražda otce s miminkem v pražských Klánovicích, řadu bílých míst. Ekonomický deník se proto po uveřejnění odložení této kauzy rozhodl zveřejnit další dokument, který popisuje uvažování, činy i osobnost vraha z Hostouně.
Jeho popis zastřelení otce s miminkem ukazuje chladný kalkul a naprostou bezcitnost mladého muže. Kozák v dokumentu tvrdí, že by v Klánovicích rozstřílel kohokoliv, kdo by se mu připletl do cesty a vyslovil přání nebýt pohřben v rodinné hrobce, ale aby byly jeho zpopelněné ostatky rozsypány na neznámém místě. „Tudíž bych mohl v klidu zmizet z povrchu zemského a nenechat po době vůbec nic,“ napsal David Kozák.
Masový vrah David Kozák (†24) v budově na Palachově náměstí 21. prosince zastřelil 13 lidí – studentů a vyučujících, jedna dívka zemřela po pádu při útěku před střelbou.
Kozákovu činu předcházela ten den dopoledne vražda vlastního otce v obci Hostouň u Prahy.
A ještě předtím další bezskrupulózní krvavý akt. Patnáctého prosince v rámci osobnostního testu, zda dokáže usmrtit živou bytost, zavraždil v pražských Klánovicích otce s miminkem v kočárku.
Otce zasáhl šesti ranami do hlavy, hrudníku a končetin, bezbranného kojence v kočárku Kozák střelil do hlavy.
K rozhodnutí vydat další dokument Ekonomický deník vedlo měsíce trvající informační vakuum, přestože jde o historicky nejzávažnější trestný čin v historii této země. Ale nejen to. Především postup orgánů činných v trestním řízení, které dospěly po půlročním vyhodnocování práce na aktivitách masového vraha Kozáka bohužel předpokládaně k tomu, že se před, a ani při zásahu, nestala žádná fatální chyba.
Ekonomický deník s ohledem na pozůstalé neotiskuje veškeré detaily z přiznání Davida Kozáka k tomu, čeho se dopustil v Klánovicích.
Ekonomický deník upozorňuje, že jde o explicitní dokument, tudíž by se s ním neměly seznamovat citlivé osoby, děti a nezletilí.
Jan Hrbáček
