Ministerstvo dopravy chystá aktualizaci návrhu novely zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Normu, která čeká na své první projednání v Poslanecké sněmovně od konce ledna loňského roku, chce resort dopravy upravit tak, aby bylo z fondu možné financovat například infrastrukturu pro elektromobilitu a jiná alternativní paliva. Zároveň se dají očekávat také debaty o podobě rozpočtu fondu. S čím nový návrh nepočítá, je například možnost vydání vlastních dluhopisů.
Původní návrh novely zákona o SFDI předložila Poslanecké sněmovně skupina poslanců, jde o Ivana Adamce (ODS), Ondřeje Lochmana (ODS), Antonína Tesaříka (KDU-ČSL), Jiřího Slavíka (TOP-09), Jakuba Michálka (Piráti) a ministra dopravy Martina Kupku (ODS).
„V tuto chvíli chceme návrh novely oproti původnímu znění zaktualizovat. Soustředíme se zejména na rozšíření účelu SFDI,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Norma by se měla podle Jemelky rozšířit o varianty zajištění financování nízkoemisní a bezemisní mobility v podobě možnosti financování rozvoje infrastruktury pro elektromobilitu a jiná alternativní paliva, o zajištění financování implementace opatření vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii a o zajištění možnosti financování místních drah a vleček ve vlastnictví státu, případně zajištění obnovy parku drážních vozidel.
Podle mluvčího ministerstva dopravy se naopak upouští od možnosti emitovat dluhopisy SFDI. Spolu s rozsáhlými plány ministerstva dopravy a státu, které počítají s tím, že má být do roku 2033 dostavěná páteřní síť dálnic včetně pražského okruhu a rozestavěné mají být první úseky vysokorychlostních železničních tratí se tak nabízí otázka, z čeho se vše bude financovat.
V letošním roce SFDI hospodaří s částkou 150,1 miliardy korun, meziročně jde o 0,8 miliardy korun méně. Z toho by měla být částka ve výši 28,5 miliardy korun zajištěna z dluhového financování prostřednictvím úvěrů od ministerstva financí.
Evropská investiční banka i PPP projekty
K podrobnějšímu financování SFDI pro nadcházející rok ze strany státu ministerstvo financí sdělilo, že informace zveřejní až po předložení státního rozpočtu k projednání vládou. „Příprava státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů na rok 2025 a výhledu let 2026–2027 aktuálně probíhá. Finální návrh rozpočtu na rok 2025 ministerstvo financí odešle vládě v zákonném termínu do konce srpna. Ministerstvo v této technické fázi žádná čísla nekomentuje,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.
Upřesnila, že co se týče dluhového financování rozpočtu SFDI, pro rok 2023 bylo schváleno až do výše 30,7 miliardy korun a pro rok 2024 až do výše 18 miliard korun. Úvěr v celkové výši 30,7 miliardy korun začne SFDI splácet ministerstvu financí postupně v ročních splátkách počínaje rokem 2026 a je splatný k datu 15. září 2033 a druhý úvěr v celkové výši 18 miliard korun bude SFDI splácet ministerstvu financí postupně v ročních splátkách počínaje rokem 2027 a je splatný k datu 15. září 2034.
„Splácení úvěru ze strany SFDI je předpokládáno od roku 2026. Podmínky splácení jsou navrženy tak, aby byly co nejefektivnější a minimalizovaly finanční zátěž pro SFDI. Nesplacené výše úvěrů jsou úročeny roční úrokovou sazbou ve výši odpovídající výši úrokové sazby, za kterou ministerstvo financí peněžní prostředky poskytnuté SFDI získalo buď formou úvěru od Evropské investiční banky nebo jiným způsobem,“ sdělila mluvčí ministerstva financí.
Doplnila, že úvěr od Evropské investiční banky (EIB) je využíván pouze za předpokladu prokazatelné výhodnosti ve srovnání s ostatními formami financování. Podmínky splácení upravuje smlouva o úvěru mezi ministerstvem financí a SFDI.
Na financování se mají zároveň podílet častěji například i PPP projekty, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. „Abychom splatili mnohaletý dluh na naší dopravní infrastruktuře, je nutné využít všechny potenciální finanční zdroje, samozřejmě se zohledněním finančního zatížení v delším horizontu. Při pohledu na státní rozpočet jsou nároky dopravy opravdu významné, proto je na místě řešit formu poskytnutí potřebných prostředků spolu s diverzifikací zdrojů,“ uvedl k tomu poslanec a předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Lochman (STAN).
Na dopravní infrastrukturu tak podle něj přispěla EIB, připravují se PPP projekty a pole je připraveno také pro dluhopisy. „Vše ovšem záleží na výhodnosti dané formy pro stát v delším horizontu. Počítám, že debaty ohledně formy financování dopravních staveb budou i nadále pokračovat, nicméně zásadní je i nadále držet tempo výstavby,“ konstatoval.
Debaty ohledně financování dopravní infrastruktury a konkrétně i financování SFDI zmiňuje také poslanec a předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). „Jakákoliv půjčka, úvěr nebo možnost například dluhopisy se nám zapisují do dluhové služby státu, to znamená, že se nám zvyšuje deficit státního rozpočtu. Podle mě by měla nastat debata, zda je tento stát ochoten zvýšit svou dluhovou službu v souvislosti s investicemi do páteřní infrastruktury,“ uvedl Adamec.
Dluhové finanční instrumenty
Podle členky poradního týmu předsedy vlády a hlavní ekonomky a členky dozorčí rady Raiffeisenbank Heleny Horské by mohl SFDI jít i jinou cestou, než například vydáním vlastních dluhopisů. „Stát jako suverénní a nejméně rizikový dlužník si na finančních trzích půjčuje za nejnižší dostupné úrokové náklady. Kdykoliv jiný, včetně institucí zřízených státem si nikdy nedosáhnou na levnější peníze. Kdyby SFDI vydal vlastní dluhopisy, náklady takové spíše malé emise a požadovaný výnos od investorů by byl téměř na sto procent vyšší než v případě vydání dluhopisu přímo státem,“ sdělila Ekonomickému deníku.
Dodala, že to však neznamená, že by SFDI po vzoru například rakouského protějšku, nemohl sám vydávat dluhové finanční instrumenty v rámci konkrétních investičních projektů včetně PPP a přímo umožnit investorům vstup – investici – do konkrétního projektu. „To je cesta, která nabízí obrovský nevyužitý potenciál, a to nejen v České republice ale i v celé Evropě,“ upozornila Horská.
Předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter uvedl, že obecně lze rozšíření palety nástrojů pro financování dopravní infrastruktury uvítat. ČR dlouhá léta z různých důvodů v dopravní infrastruktuře na rozdíl od jiných zemí EU tento nástroj nevyužívala.
EIB je podle něj již léta partnerem modernizace vozového parku Českých drah a hlavní město Praha počítá s úvěrem EIB při financování značné část výstavby linie D pražského metra. Je podle něj ale škoda, že úvěr slouží na „podivně nejasné dokrytí potřeb rozpočtu SFDI“. „ Česká republika tím signalizuje, že nemáme svůj vlastní robustní program dopravních investic, které by podléhaly střednědobé prioritizaci a politické shodě. Dopravci po něm volají dlouhá léta,“ upozornil Sechter. Úvěr od EIB by měl podle něj jako každý úvěrový nástroj podléhat kritickému srovnání s jinými produkty. „Ministerstvo financí v květnu konstatovalo, že úvěr od EIB se jeví výhodněji dle indikativního přehledu sazeb korunového úvěru od EIB ve srovnání s výnosy státních dluhopisů. Jiná srovnání v delší časové řadě asi nikdo neprovedl,“ podotkl.
A jaké jsou výhody a nevýhody takového úvěru pro státní rozpočet? Mluvčí Národní rozpočtové rady Tereza Sura uvedla, že přesouvání části deficitu centrální vlády do mimorozpočtových fondů Národní rozpočtová rada v minulosti opakovaně kritizovala a nepovažuje to za vhodnou cestu. „Dochází ke snížení transparentnosti veřejných financí a k omezení možnosti meziročně srovnávat údaje o saldech státního rozpočtu, na což se v České republice často ne zcela racionálně koncentruje veřejná debata. Domníváme se, že celý deficit centrální vlády by měl být alokován do státního rozpočtu,“ poznamenala.
Zároveň je ale podle ní nutné upozornit, že je z hlediska hodnocení plnění fiskálních pravidel a mezinárodního srovnání tato operace zcela irelevantní, protože se sleduje saldo hospodaření všech jednotek vládního sektoru.
„Dále je ještě nutné uvést, že v dubnu 2024 byla schválena Rozpočtová strategie, která stanovuje maximální hodnotu deficitu státního rozpočtu a státních fondů dohromady a součet deficitu státního rozpočtu a státních fondů na rok 2025 tak tuto hodnotu nesmí překročit,“ upozornila mluvčí Národní rozpočtové rady.
Tereza Čapková
