INZERCE

Autobus Solaris Urbino Hydroge. Zdroj: Krajský úřad Středočeského kraje

Středočeský kraj pošle do kopců u Mníšku pod Brdy flotilu poháněnou vodíkem

Kopcovitý terén okolo středočeského Mníšku pod Brdy by mělo na konci roku 2025 začít brázdit deset vodíkových autobusů. Vítězem výběrového řízení na dodávku vozidel se stala za více než 154 milionů korun firma Solaris Czech. Provoz autobusů bude zajišťovat v systému Integrované dopravy Středočeského kraje a hlavního města Prahy společnost Martin Uher Bus.

Autobusy s vodíkovým pohonem by měly ročně přepravit několik tisíc pasažérů a ujet zhruba 550 tisíc kilometrů. Většinu pořizovacích nákladů na vozy, které by měly jezdit na linkách 446, 517 a 688, pokryje podle informací Středočeského kraje dvojice evropských dotačních titulů – Integrovaný regionální operační program (IROP) a program ITI pro rozvoj metropolitní oblasti.

„Jsme nejlidnatější region České republiky a bedlivě sledujeme inovace v dopravě i v dalších odvětvích. Jako první kraj v republice jsme se tak rozhodli spustit velký vodíkový projekt v dopravě. V budoucnu má být celá doprava bezemisní, a my si tak potřebujeme otestovat nejnovější technologie v praxi,“ uvedla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).

Doplnila, že na linkách v Kutné Hoře, Kladně nebo na Benešovsku už jezdí elektrobusy a teď si Středočeský kraj vyzkouší i vodík. „Věříme, že se nové autobusy poháněné vodíkem osvědčí i v náročném členitém terénu v okolí Mníšku pod Brdy,“ konstatovala hejtmanka.

Krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN) vyčíslil také, jak nákladný provoz vodíkových autobusů bude. Radní uvedl, že provoz dieselových autobusů v současnosti vychází podle dopravce, kapacity autobusu a trasy na přibližně 45 až 60 korun za kilometr, u elektrobusů je to zhruba 70 až 80 korun za kilometr a u vodíkových busů je to 100 až 150 korun za kilometr. „U autobusů s vodíkovým pohonem je rozpětí největší, neboť v Česku nemáme kde sbírat provozní zkušenosti. Jde tedy o předběžný odhad,“ konstatoval.

Dodal, že ale srovnání není tak jednoduché, protože elektrobusy jsou limitované dojezdem a zatížením, takže je v meziměstské dopravě pro obstarání stejného rozsahu výkonů potřeba přibližně 1,5 až 2 elektrická vozidla na odježdění stejného výkonu jako dieselových autobusů. „ Zatímco u vodíku je to 1:1. Pak ta ekonomika mezi vodíkovým autobusem a elektrobusem není tak rozdílná,“ zmínil radní.

Vozidla budou vyžívat zelený vodík

Autobusy, které mají mít dojezd až 320 kilometrů, má pohánět takzvaný zelený vodík, kterého celá flotila spotřebuje podle Středočeského kraje během ročního provozu až 45 tun. Vodíkovou čerpací stanici a zásobníky o celkovém objemu 500 kilogramů metrů krychlových dodá firma ČEZ Esco a elektřinu k jeho bezemisní výrobě poskytne vodní elektrárna ČEZ ve Vraném nad Vltavou.

„Jsem přesvědčen, že tento provozní koncept bude úspěšný, a že se nadále přibližuje doba, kdy jej budeme moci rozšířit i do dalších oblastí kraje,“ poznamenal k projektu vodíkových autobusů ředitel Integrované dopravy Středočeského kraje Zdeněk Šponar. Velkou výhodou autobusů poháněných vodíkem je podle jednatele dopravní společnosti Martin Uher Bus Martina Uhera, to že neprodukují žádné emise a nevyžadují dlouhé nabíjení baterií.

Vodíkové autobusy. Ilustrační snímek. Zdroj: Dopravní podnik města Ústí nad Labem

Autobusy s vodíkovým pohonem chce do provozu poslat například také Ústí nad Labem. Město plánuje současné vozy s naftovým pohonem nahradit dvacítka vodíkových autobusů, počítá se s výstavbou čerpací stanice i rekonstrukcí servisního zázemí.

Dopravní podnik města Ústí nad Labem (DPMÚL) si pro provoz autobusů také zároveň zajistil přísun vodíku. Ten vzniká v tamní Spolchemii jako vedlejší produkt při výrobě hydroxidu sodného a hydroxidu draselného v provozu Membránová elektrolýza.

Česká republika nedávno aktualizovala svou Vodíkovou strategii. Odhaduje se v ní, že spotřeba vodíku v roce 2050 se bude pohybovat v nízkém scénáři okolo 1,1 milionu tun a ve vysokém scénáři více než 1,8 milionu tun. Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu bude využití vodíku v energetice, dopravě a průmyslu probíhat ve třech etapách, které se liší svými cíli a ambicemi.

Kromě výroby zeleného vodíku a jeho využití v průmyslu či energetice předpokládá Vodíková strategie také plnění cílů právě v dopravě. Národní akční plán čisté mobility z roku 2024 počítá s výstavbu až 50 plnicích stanic pro vodík, a to zejména pro nákladní, lehkou užitkovou či lokální autobusovou dopravu. Kromě toho plánuje, že na českých silnicích v roce 2030 bude jezdit až 380 nákladních vozidel a 200 městských či příměstských autobusů s pohonem na vodík.

(teč)