Občanská iniciativa Nebourat podá u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 podnět k výkonu dozoru státního zástupce ve věci pražského Vyšehradského železničního mostu. Most, o který byla po několik desítek let povinna pečovat Správa železnic, je podle iniciativy v kritickém stavu, protože nebyl patřičně udržován. Vznikla tak miliardová škoda a spolek Nebourat z.s. před několika měsíci podal trestní oznámení.
Policie nicméně rozhodla, že žádný trestný čin nebyl spáchán. To je podle Spolku zcela bezprecedentní selhání její povinnosti pečovat o dodržování zákonů, respektive stíhat jejich porušování.
K faktu, že Vyšehradský most byl desítky let nejen neudržován, ale že příslušné odpovědné osoby a organizace zcela ignorovaly výsledky oficiálních kontrol, které údržby doporučovaly, existuje jednoznačná dokumentace. Tuto dokumentaci má iniciativa Nebourat k dispozici a její závěry zveřejnila na sociálních sítích 9.dubna tohoto roku.
„Je naprosto neuvěřitelné, že máte na papíře na jedné straně protokoly z kontrol, které jasně říkají, že je třeba most ošetřit, na druhé straně jasné důkazy, že odpovědní lidé tyto protokoly ignorovali a na most se desítky let doslova ani nesáhlo, a Policie ČR řekne, že to je v pořádku,“ komentuje situaci Pavel Štorch, spoluzakladatel spolu Nebourat.
„Správa železnic je povinna svěřený majetek řádně spravovat. Namísto toho most nechala zchátrat a nyní je proto nutný zásah, který bude stát částku v miliardové hodnotě. To je jasná škoda, která vznikla, a za ní je jasná odpovědnost konkrétních lidí či přímo Správy železnic jako právnické osoby. Policie ČR na jedné straně stíhá naprosto bagatelní přestupky a trestné činy, a na straně druhé se neumí vypořádat s miliardovými škodami, které vznikají vinou vlivných a mocných,,“ dodává k tomu mluvčí iniciativy Ina Koldová.
Občanská iniciativa Nebourat z.s. se nevzdá, protože je přesvědčena, že v této kauze proběhl záměrný kriminální čin. Ten zcela evidentně pokračuje i v současnosti, protože povinnost most udržovat v dobrém stavu pro SŽ stále ze zákona platí. Proto iniciativa Nebourat využije všechny dostupné prostředky, aby dosáhla spravedlnosti. Závěrem doporučuje prostudovat si zkrácenou historii toho, jak most chátral a nikdo jej neopravoval, kterou najdete níže.
Železniční most pod Vyšehradem je od roku 2004 zákonem chráněnou kulturní památkou. Podle Památkového zákona platí, že vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklady pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením a znehodnocením. Tyto povinnosti podle objektivních faktů vlastník mostu – Správa železnic – už delší dobu porušuje.
Spolek Nebourat podezření na zanedbávání údržby mostu mimo jiné odvozuje od sdělení Magistrátu hlavního města Prahy, konkrétně odboru památkové péče. Ten dne 19. 7. 2023 konstatoval, že dřívější podnět spolku ohledně neúdržby mostu shledává důvodným.
„Pracovníci Správy železnic si nepochybně jsou vědomi toho, že most se nachází ve špatném stavu. V takovém případě jsou po celou dobu coby správce památkově chráněného objektu povinni udělat vše pro nápravu stavu. Namísto toho jej nechávají dále chátrat a naopak se již dvakrát pokusili o sejmutí památkové ochrany. Že bude nutné provádět údržbu a opravy, aby se most nedostal do havarijního stavu, bylo známo pracovníkům Správy železnic již dávno před prohlášením mostu za kulturní památku v roce 2004. O špatném stavu mostu a potřebě tento stav řešit informují Správa železnic i její vlastní či pro ni zpracované dokumenty opakovaně. Přesto se v průběhu posledních desítek let na mostě neodehrály výraznější ochranné zásahy,“ tvrdí spolek.
Těžko tak podle spolek lze při odborném vzdělání personálu Správy železnic uvažovat o tom, že by se mohlo jednat o nedbalost. Počínání Správy železnic bohužel naopak budí podezření, že je zde cílená snaha památkově chráněný most nechat postupně zcela zchátrat, aby jej bylo možné zbourat. Tím vzniká jasná škoda – namísto částek v řádu desítek či maximálně nízkých stovek milionů za údržbu je nyní před námi miliardová investice.
„Lhostejnost vůči hodnotě mostu projevila nedávno Správa železnic i tím, že přímo do kamenného, též památkově chráněného těla mostu navrtala šrouby s reklamou na projekt nového mostu. V současné době, kdy je most stále památkově chráněn, vede Správa železnic lživou kampaň, která se tváří jakoby zbourání mostu byla ´hotová věc´ a používá v kampani vyložené nepravdy – jako třeba to, že most nelze rekonstruovat. To je lež a řešení pro rekonstrukci jsou k dispozici. Na to, že Správa železnic ignoruje první možnost, která se má vždy u kulturní památky řešit, tedy možnost její opravy a zachování, upozornil i mezinárodní komitét ICOMOS, který v ČR zastupuje UNESCO. Ve svém dopise Ministerstvu životního prostředí z tohoto týdne, který reaguje na snahu Správy železnic zahájit proces EIA jednoznačně popisuje zcela špatný a komunikačně zavádějící postup SŽ a staví se proti jakýmkoli snahám most bourat, dokud nebude řádně prozkoumána možnost jej opravit a třetí kolej případně dostavět vedle něj,“ dodává spolek.
Správa železnic kontinuálně pokračuje v přípravách nové podoby železničního mostu mezi pražskou Výtoní a Smíchovem. Chystaný návrh z rukou společnosti 2T engineering v letošním roce projde dvěma analýzami, které posoudí jak vliv chystané výstavby na životní prostředí, tak také dopad na kulturní dědictví.
„Tyto procesy budeme v letošním roce realizovat i za účasti veřejnosti. Kromě toho bychom také rádi pokračovali v projektové dokumentaci mostu, abychom od roku 2026 mohli zahájit realizaci,“ uvedl ředitel odboru modernizace staveb Správy železnic Pavel Paidar.
Podle všeho se tak letos rozhodne o budoucnosti projektu, který se začal chystat už v roce 2010. Správa železnic potřebuje získat souhlas památkářů. Výtoňský železniční most byl totiž roku 2004 prohlášen kulturní památkou, která je součástí Pražské památkové rezervace zařazené na seznam světového dědictví UNESCO.
Od roku 2010 se dvakrát Správa železnic neúspěšně pokusila památkovou ochranu zrušit.
„Pro tato jednání bude klíčová právě analýza dopadů návrhu na kulturní dědictví. Chceme ukázat, že stávající mostní konstrukce už se pro železniční dopravu v té podobě, v jaké je, nedá zachránit a musela by projít výraznou obměnou,“ vysvětlil Pavel Paidar s tím, že taková rekonstrukce by v praxi znamenala výměnu zhruba sedmdesáti procent prvků stávající konstrukce.
Právě fakt, že most byl prohlášen za památku, vzbudil pozornost i části veřejnosti, která se proti plánům Správy železnic postavila peticí. Dvacet jedna tisíc signatářů bojovalo za to, aby památka zůstala v původní podobě.
Důvodem pro nahrazení původní konstrukce mostu z roku 1901 je podle Správy železnic fakt, že most je za hranicí své životnosti. Kapacitně navíc nestačí narůstajícím požadavkům železniční dopravy. V současnosti přes most denně totiž přejede zhruba tři sta spojení. V budoucnu to má být ale až pět set.
Vedle ztráty historické hodnoty se odpůrci plánů nové výstavby obávají také o uvedení nového mostu do praxe. Navrhovaný zvýšený počet vlaků může být totiž podle spolku Nebourat velmi problematický v jiných místech – na novém nádraží Smíchov a na Hlavním nádraží. Ani s trojkolejným mostem by navíc nemuselo být vyřešeno křížení vlaků odbočujících do Vršovic.
(nik)
