Čínská společnost BYD uzavřela začátkem týdne dohodu s tureckou vládou na vybudování výrobního závodu v Turecku v hodnotě jedné miliardy dolarů, v přepočtu přes 23 miliard korun. Roční kapacita továrny by měla být 150 tisíc vozidel, informovala o tom agentura Reuters. „Budeme i nadále nepřetržitě pracovat na tom, aby se Turecko stalo základnou špičkových technologií,“ oznámil na sociální síti X turecký ministr průmyslu a technologií Mehmet Fatih Kacir.
Zahájení výroby je naplánováno na rok 2026. V továrně by mělo pracovat až pět tisíc lidí. Oznámení dohody přichází jen chvíli poté, co začátkem července zavedla Evropská unie na dovoz čínských elektromobilů prozatímní clo až ve výši 37,6 procenta. Na společnost BYD se vztahuje dodatečné clo ve výši 17,4 procenta. Firmy, které s Evropskou unií při jednání spolupracovaly, totiž platí méně.
Kacir podle Reuters uvedl, že by dohoda mohla usnadnit přístup investorů, včetně společnosti BYD, na evropské trhy vzhledem k celní unii Turecka s Evropskou unií. O spolupráci s Čínou Turecko jednalo od prosince 2023.
Podle odborníka mezinárodní poradenské společnosti EY pro automobilový sektor Petra Knapa je pro BYD Turecko jediná schůdná cesta, jak se dostat na dobře chráněný domácí trh s automobily. „V některých budoucích nastaveních vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem pak může jít o další cestu vstupu na trh EU. Kromě toho je Turecko poměrně tradiční a konkurenceschopná výrobní základna pro automobilové výrobce a také může geograficky zásobovat řadu blízkovýchodních trhů,“ uvedl Knap.
Dodal, že společnost BYD podle všeho uvažuje o globální síti továren mimo domovskou Čínu. Ty, kromě Turecka, plánuje také v Maďarsku, Brazílii nebo v Mexiku. Společnost BYD zároveň v minulém týdnu otevřela svou první továrnu v jihovýchodní Asii. Thajský závod v hodnotě 490 milionů dolarů, přes 11 miliard korun, bude stejně jako plánovaný turecký vyrábět až 150 tisíc vozů ročně.
Kromě BYD mají zájem o vybudování továren v Turecku podle Knapa také další čínští výrobci, jde o Chery, SAIC, Dongfeng nebo Great Wall Motors. „Ti všichni uvažují o továrnách, typicky s domácím tureckým partnerem. Nejdále je zřejmě v diskuzích SAIC (MG),“ sdělil Ekonomickému deníku Knap.
Další jednání o spolupráci zmiňuje také agentura Reuters, v minulém týdnu místopředseda turecké vládnoucí strany AKP uvedl, že čínská automobilka Guangzhou Automobile Group jednala s tureckým výrobcem EV TOGG o možném společném výrobním podniku.
Evropské hlasování o clu
Mezi Evropskou unií, Čínou i tamními výrobci elektromobilů ohledně uvalení cla i nadále pokračují jednání. Jednotlivé členské státy o prozatímním clu také v uplynulých dnech písemně hlasovaly. Hlasování má ale pouze informativní charakter. Ekonomický deník oslovil ministerstvo průmyslu a obchodu s dotazem na české stanovisko. To ale resort nechtěl sdělit s tím, že je hlasování členských států neveřejné a na prozatímní uvalení cla, ke kterému přistoupila Evropská komise, nemá vliv.
„V současné době probíhá podrobná analýza závěrů šetření Komise a konzultace se zástupci průmyslu o možných dopadech protisubvenčních opatření,“ sdělila Petra Milcová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.
O konečných clech pak budou státy hlasovat v říjnu. Jejich zavedení by mohlo být zablokováno jen v případě, že by proti nim hlasovala takzvaná kvalifikovaná většina, tedy nejméně 15 zemí, které představují 65 procent obyvatel Evropské unie. Francie, Itálie a Španělsko, tedy země, ve kterých žije celkem 40 procent obyvatel EU, se již dříve nechaly slyšet, že by cla podpořily. Česko zatím o této otázce jedná.
Tereza Čapková