Podobně jako se po otravě řeky Bečvy začaly měnit zákony na ochranu vodních toků, následují legislativní úpravy i po nejrozsáhlejším lesním požáru v novodobé historii, tedy toho z roku 2022 v Českém Švýcarsku. Návrh ministerstva vnitra počítá například s tím, že každý les by měl mít jednotnou protipožární dokumentaci, kde by zanesené veškeré informace o porostu, o lesních cestách nebo o vodních plochách, které by mohly být záchranářům k dispozici. Úředníci resortu vedeného šéfem STAN Vítem Rakušanem také poprvé definují, jak mají vypadat lesní cesty určené pro vjezd požární techniky, ale stanovuje i jasná pravidla pro jejich údržbu.
Dokument, který vnitro poslalo v květnu do meziresortního připomínkového řízení, obsahuje také nové možnosti úřadů pro vyhlašování mimořádných opatření, ale zároveň například ruší dnes už přežité ohlašovny požárů v obcích.
V uplynulých dnech pak ministerstvo obdrželo stanoviska dalších úřadů, institucí nebo profesních sdružení a z nich vyplývá, že prosazení komplexní změny zákona o požární ochraně na vládě a posléze ve sněmovně nemusí být pro resort vnitra vůbec snadné.
Kromě největších krajů se totiž proti postavila například i vlivná Agrární komora a zejména pak ministerstvo životního prostředí, do jehož gesce návrh částečně zasahuje.
Resort řízený místopředsedou KDU-ČSL Petrem Hladíkem přitom napadá už samou podstatu návrhu, tedy tedy jeho zpracování ve variantách. Vnitro totiž v dokumentu nabízí úspornější řešení a zároveň nákladnější možnost, ale připouští i nulovou variantu, tedy že se nebude měnit nic. A zatímco u obou „změnových” řešení přiznává zvýšené náklady, u nulové varianty pak počítá i s nulovými náklady. Právě to ale resort životního prostředí nenechalo v klidu.
„Není pravda, že náklady nulové varianty jsou nulové. V této variantě by měly být uvedeny současné škody a náklady na likvidaci lesních požárů, a dále náklady na ohlašovny požárů u obcí. Ve variantě 1 jsou identifikovány náklady související se zlepšením bezpečnosti, čímž dojde ke snížení škod způsobených požáry, které ale předkladatel neuvádí. Pokud jsou náklady a přínosy nulové varianty nulové, pak by bylo z logiky věci nejvhodnějším řešením přijetí varianty 0, a to ponechání současného stavu,” argumentují zástupci Hladíkova resortu.
Hned v úvodu svých připomínek také poukazují na to, že ministerstvo vnitra s nimi při přípravě návrhu vůbec nespolupracovalo. „Vzhledem k závažnosti a množství připomínek žádáme stažení materiálu jako celku,” uvádí ministerstvo životního prostředí.
Úřad mimo jiné upozorňuje, že některé z navržených novinek jsou „zcela v rozporu s ústavními postuláty”. Podle ministerstva totiž zasahují do vlastnického práva a v jejich důsledku by „došlo k jeho přímému omezení, respektive vyvlastnění”.
Resort tím naráží mimo jiné na navrhovanou povinnost vlastníků lesů zřídit takzvané požární předěly, které by zabraňovaly šíření lesních požárů. Tvořily by je nejméně třímetrové terénní brázdy, cesty nebo vodní toky.
Nikdo s námi nemluvil, stěžuje si Hladíkův resort
„Absentuje rovněž vyhodnocení souladu s Listinou základních práv a svobod. Návrhy nejsou odůvodněny ani po věcné stránce, resp. důvody pro jejich přijetí jsou v důvodové zprávě a RIA popsány zcela zavádějícím způsobem. Závěrečná zpráva RIA neobsahuje reálné vyčíslení dopadů navrhovaných opatření, a to jak na veřejné rozpočty, tak i na soukromé subjekty,” konstatují Hladíkovi podřízení.
Kromě jiného pak upozorňují, že vnitro se ani nesnažilo s ministerstvem životního prostředí hledat jakékoliv řešení preventivních protipožárních opatření ve zvláště chráněných územích, tedy zejména v národních parcích, které by vyhovovalo oběma resortům.
„Ministerstvo životního prostředí je přitom ochotno o konkrétních parametrech jednotlivých opatření diskutovat a metodicky je upravit. Odmítáme paušální stanovení protipožárních požadavků pro všechna zvláště chráněná území – pro tato území, zejména pak národní parky, je s ohledem na jejich charakter a předměty ochrany nezbytné aplikovat diferencovaný přístup,” uvádí ekologický resort.
Nutnost zvýšené požární ochrany lesních porostů přitom úřad nijak nezpochybňuje, navržená právní úprava podle něj ale vychází ze zcela nevhodných a paušálních parametrů, které vůbec nezohledňují specifika zvlášť chráněných území a jednotlivých druhů biotopů. Zároveň prý ale neřeší ani s tím spojenou míru rizika vzniku požáru. „Takto navržená úprava tedy nepovede k zamýšlenému cíli,” je přesvědčené ministerstvo.
Vládním kolegům pak vyčítá i to, že majitelům lesům dává naprosto nedostatečné lhůty na zpracování nebo doplnění zmíněných dokumentací. Vnitro počítá s tím, že novou povinnost by majitelé museli splnit do šesti měsíců od nabytí účinnosti zákona, která je stanovená na 1. ledna 2025. „Lhůty lze stanovit až po dohodě nad obsahem a rozsahem nových povinností pro vlastníky lesa,” ohradil se ale resort životního prostředí.
Nekompetentní úředníci
Ten je nezvykle tvrdý na partnerské ministerstvo i v dalších bodech. Úředníky bezpečnostního resortu mimo jiné obvinil z nedostatečné kompetence: „Obecně důvodová zpráva i závěrečná zpráva RIA ve zdůvodnění působí dojmem, že zpracovatel se v problematice zákona o lesích, ani zákona o ochraně přírody a krajiny zcela neorientuje”.
Ministerstvo se podivuje mimo jiné i nad tím, že vnitro chce v zákoně ukládat odlišné povinnosti správcům „běžných” lesů od těch v Národních parcích, v Chráněných krajinných oblastech a Národních přírodních rezervacích. „Opomíjí i skutečnosti, že v CHKO se jedná z velké části o velkoplošné oblasti s řadou vlastníků a s lesy hospodářskými. Není uveden jediný odkaz na statistiku, která by dokládala vyšší rizikovost lesních požárů v územích, které tvoří zájmovou oblast novely zákona o požární ochraně. Chybí jakékoliv vyhodnocení příčiny požárů, jejich rozdělení podle kategorií lesa, podle vlastnictví. Jedinou příčinou je drakonické vyhodnocení požáru v Národním parku České Švýcarsko,” poukazuje pak na zmíněný případ zatím nejrozsáhlejšího tuzemského lesního požáru.
Resort životního prostředí je pak podle svých připomínek přesvědčený také o tom, že návrh ministerstva vnitra je mimo jiné v rozporu i s evropskou legislativou a s cíli Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, a to zejména v oblasti územních cílů a zajišťování dostatečné rozlohy území s takzvanou. přísnou ochranou.
Stamilionové náklady nikdo neřeší?
V neposlední řadě se „životní prostředí” opřelo také o finanční aspekt celého návrhu, a to především s poukazem na to, že s návrhem není spojena jakákoliv žádost o navýšení prostředků ze státního rozpočtu. Navrhované změny přitom podle úřadu bezesporu vyžadují velmi vysoké náklady a bez jejich předchozího zajištění by neměl být návrh schválen. Jenže příslušná pasáž důvodové zprávy podle ministerstva kalkulaci dopadů na rozpočet ani rámcově neuvádí. Navrhované novinky by si přitom podle něj vyžádaly náklady ve stamilionech.
„Jako predikovatelný uvádí pouze zpracování dokumentace zdolávání požárů. Toto ale představuje pouze marginální podíl finančních nákladů. Výrazně vyšší, v řádech stovek milionů korun, by byla tvorba navržených protipožárních pásů a jejich každoroční údržba. K tomu je třeba připočíst i zcela jistě v budoucnu požadované náhrady škody nebo újmy ze strany vlastníků a nevyčíslitelnou škodu neobjektivní a neopodstatněnou likvidací přírodního prostředí,” upozorňuje Hladíkův resort s tím, že hodnocení dopadů je nezbytné do návrhu doplnit ještě před jeho projednáním – neřku-li schválením – na vládě.
Ministerstvo životního prostředí se pozastavilo i nad tím, že vnitro při přípravě návrhu a konkrétních opatření vycházelo pouze z neveřejného vyhodnocení požáru v Českém Švýcarsku od Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru, ale zcela opomíjí například další více než stostránkovou zprávu kolektivu významných mezinárodně uznávaných odborníků s názvem „Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko?“, která je veřejně přístupná na internetových stránkách ministerstva životního prostředí. Ta přitom mimo jiné poukazuje na specifika předloňského požáru, které podle expertů nelze paušalizovat.
Úředníci ze životního prostředí ve svých připomínkách zmiňují i množství konkrétních sporných bodů technické rázu, mimo jiné i požadovanou rychlou detekci lesních požárů ve zvláště chráněných územích. Návrh totiž požaduje, aby v nich byla jakákoliv podobná událost technicky zjištěna maximálně do 10 minut od jejího vzniku.
„V důvodové zprávě není nikde zdůvodněno, proč právě 10 minut. Je nám známo, že jsou na trhu zařízení pro automatickou detekci s uvedeným časovým limitem. Uvedený požadavek tedy vypadá jako zájem zavést konkrétní prvek automatického hlášení požárů bez vyhodnocení finanční a praktické náročnosti a efektivnosti vynaložených prostředků,” připomíná ministerstvo s tím, že toto ustanovení tak může být podobně jako některé další body v rozporu s nedovolenou veřejnou podporou.
„Ministerstvo životního prostředí upřednostňuje centrální řešení monitoringu pro celou Českou republiku, zahrnující i veškeré hospodářské lesy. Takto navržené řešení nepřetržitého monitoringu lesního porostu pouze ve vybraných zvláště chráněných územích je neefektivní, nejednotné a mimořádně ekonomicky nákladné,” uzavírá resort.
V jaké podobě a zda vůbec návrh ministerstvo vnitra do kabinetu pošle, bude záviset na zpracování veškerých připomínek nejen od ministerstva životního prostředí, ale i dalších úřadů a organizací.
Agrární komora: Budou z lesů šachovnice?
Například zmíněná Agrární komora se mimo jiné podobně jako ministerstvo životního prostředí vymezila proti míře nových povinností kladených na bedra vlastníkům lesů. Zástupci komory ji označili na nepřiměřenou. A stejně jako Hladíkův resort pak poukazují i na to, že nové povinnosti nejsou v návrhu nijak kompenzované, což je i podle komory v rozporu s Listinou základních práv a svobod. „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu,” cituje v této souvislosti Agrární komora jednu z klíčových pasáží Listiny.
Samotné zasahování do lesních porostů navrženými opatřeními pak agrárníci označili za odborně neadekvátní a v rozporu s požadavky přírodě blízkého hospodaření.
A také komora se pozastavuje i nad zobecňováním závěrů k rozsáhlému požáru v Národním parku České Švýcarsko. „Je skutečně důvodné rozšíření návrhu na všechna velkoplošná chráněná území v České republice? Je adekvátní, že i pro území CHKO je navržen pro celé toto území nikoliv jen pro 1.zóny, kde to lze považovat za adekvátní? Ve třetích zónách CHKO převažuje běžné lesní hospodaření a dosah ministerstva životního prostředí zajistit navržená opatření považujeme za nepřiměřený,” uvádí například komora.
Ta se dotkla mimo jiné i nové povinnosti budovat předěly s tím, že takto oddělené úseky nesmějí být v Chráněných krajinných oblastech nebo Národních přírodních rezervacích větší než 50 hektarů. „Bude jakýkoliv lesní komplex rozkostičkován po 50 hektarech? Jak? Pravidelnou sítí (šachovnice) nebo s logikou stanovištních podmínek?,” podivují se mimo jiné zástupci komory s tím, že by se toto opatření mělo lépe specifikovat a hlavně že by se mělo týkat jen 1. zón.
Tomáš Svoboda
