Od ledna 2025 na hladině vysokého a velmi vysokého napětí, od roku 2028 také v případě maloodběratelů elektřiny. Takové načasování tarifní reformy, která by měla zavést spravedlivější dělení nákladů na provoz rozvodných sítí mezi jednotlivé zákazníky, navrhuje Energetický regulační úřad. Ministerstvo průmyslu a obchodu je však k záměru kritické a požaduje odklad startu reformy o rok.
S návrhem Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na úpravu tarifního systému v elektroenergetice se ve středu seznámí vláda. Ekonomickému deníku se podařilo tento zatím neveřejný materiál získat. Obsahuje například příslib budoucích úspor v nákladech na sítě. V případě velkoodběratelů je hlavní navrhovanou změnou zrušení ceny za rezervovanou kapacitu a ceny za překročení rezervované kapacity a jejich nahrazení cenou za rezervovaný příkon a cenou za maximální odebraný výkon.
„V důsledku navržených změn očekáváme snížení celkového rezervovaného příkonu účastníků trhu o přibližně 3000 MW, což je snížení celkového rezervovaného příkonu v elektrizační soustavě o přibližně 16 procent. Tato uvolněná kapacita bude umožňovat připojení nových zákazníků bez nutnosti nových investic. Investice do nové kapacity této velikosti by představovaly v současných cenách přibližně 3 mld. Kč,“ uvedl ERÚ ve zprávě pro vládu.
Jenže ne všichni ušetří. ERÚ v dopadové studii vypočítal, že výrobci elektřiny za distribuci zaplatí o 430 milionů korun více (nárůst o 21,6 %) než letos – hlavně kvůli osekání různých výjimek a úlev. Provozovatelé lokálních distribučních soustav mají zaplatit o 184 milionů korun více (+5,7 %). Jistou úsporu naopak zaznamenají velkoodběratelé elektřiny, ti v součtu za distribuční služby po reformě zaplatí o 458 milionů korun méně (-3 %).
Síkelovo ministerstvo navrhuje nespěchat
Připomínkové řízení k návrhu proběhlo již v létě loňského roku. ERÚ chtěl původně reformu tarifů pro velkoodběratele zavést již od letošního ledna, narazil však na kritiku účastníků trhu, že je to moc narychlo. Start změn proto o rok odložil. S upravenými podmínkami souhlasily všechny hlavní zájmové skupiny v energetice s výjimkou provozovatelů lokálních distribučních soustav, kterým vadí výše zmíněný nárůst plateb za sítě.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Jozefem Síkelou připojilo k návrhu své kritické stanovisko. Požaduje v ní odložení reformy až na nové regulačního období v elektroenergetice, které začíná v lednu roku 2026. Požaduje také zpracování podrobnější dopadové studie, která by vyhodnotila dopad na jednotlivé skupiny zákazníků.
„Na základě výše uvedeného navrhujeme posun nové tarifní struktury. Tento čas by se využil na dopracování dopadů na konkrétní skupiny odběratelů, diskusi s provozovateli lokálních distribučních soustav a výrobci, kteří jsou novou tarifní strukturou poměrně významně zasaženi a přípravu komunikační strategie vůči účastníkům trhu,“ uvedlo dále ministerstvo.
Dobře informovaný zdroj z prostředí energetiky upozornil, že ERÚ mělo materiál k tarifní reformě hotový už na konci loňského roku. Poté jej odeslalo na ministerstvo průmyslu, která s jeho předložením na jednání vlády váhalo půl roku. Zřejmě z obav, že ne každému se změny budou líbit.
Materiál přitom jen okrajově zmiňuje politicky nejcitlivější téma – reformu tarifů pro domácností a další maloodběratele. První pilotní projekty chce ERÚ spustit v roce 2026, spojeny budou s instalací moderních „chytrých“ elektroměrů. S plošným uplatněním nových tarifů počítá ERÚ až od roku 2028.
Politicky citlivé téma
Po reformě plateb za sítě dlouhodobě volají distribuční společnosti, které upozorňují na nelogičnost současného systému. Domácnosti a malé firmy platí za distribuci hlavně podle množství spotřebované elektřiny, zatímco až 90 procent nákladů distributorů se vztahuje k samotnému připojení a velikosti jističů. Současná podoba plateb až příliš motivuje odběratele k pořízení střešních solárních panelů a omezení odběru proudu ze sítě.
Jenže prosadit změnu nebude snadné. ERÚ za éry předsedkyně Aleny Vitáskové navrhl nový tarifní systém na podzim roku 2015 – a neuspěl. Brzy se ukázalo, že domácnosti s nízkou spotřebou by za připojení k síti měly platit o desítky procent víc, chataři a chalupáři až o stovky procent. Kritici záměru spustili srdceryvnou kampaň o lidech, kteří si na chatě nebudou moci nastartovat elektrickou sekačku nebo cirkulárku. Vitásková se tlaku veřejnosti zalekla a reformu tarifního systému odložila – nejprve o rok a poté na neurčito.
David Tramba
