Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí schválili 5. aktualizaci Zásad územního rozvoje, která vymezuje koridor pro vysokorychlostní trať Praha – Ústí nad Labem – Drážďany. Proti vybrané trase vystoupily desítky občanů a starostů zejména z Litoměřicka. Chlumec na Ústecku už avizoval, že podá proti rozhodnutí žalobu na soud.
Trať má vést podle schváleného návrhu Správy železnic z Prahy do Roudnice nad Labem podél dálnice D8, následně překlene Labe, v okolí Křešic na Litoměřicku vstoupí do Středohorského tunelu, který skončí v Ústí nad Labem v části Střekov. Řeku znovu překoná díky mostu, v lokalitě stávajícího nádraží Ústí nad Labem západ by měl být umístěn terminál a následně bude trať pokračovat směrem do Německa v okolí Chabařovic, poblíž Chlumce by pak měla vstoupit do tunelu přes Krušné hory.
K předložené trase dostal krajský úřad přes 600 připomínek. Občané, starostové a místní politici vytýkali Správě železnic, že neprobrala s obcemi všechny možnosti, do debaty nepřizvala zástupce regionu, navržená trasa povede podle nich záplavovým či zemědělsky hodnotným územím, a také v blízkosti obydlí.
Ústecký kraj se ale brání. „Z posouzení jednotlivých variant nakonec vzešla jako případně vhodná pouze jedna. U každé další se narazilo na nějaký zásadní problém, pro který o ní nebylo možné uvažovat,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Podle hejtmana Jana Schillera (ANO) je vysokorychlostní železnice pro kraj velký přínos. „Teď začíná rozvoj našeho Ústeckého kraje. A zhruba 800 tisíc lidí čeká na infrastrukturu, která pomůže v tom, abychom se mohli rozvíjet po straně průmyslu, cestování a cestování za prací,“ uvedl po hlasování.
Mohlo by vás zajímat
Dodal, že jakákoliv varianta by nějakou obec zasáhla. Opoziční zastupitelé navrhovali rozhodnutí odložit, na to ale nebyl podle hejtmana prostor. „V tuto chvíli přetrasování nepřichází v úvahu, proces se schválením či neschválením koridoru uzavře,“ uvedla ještě před hlasováním mluvčí Fraňková.
Zastupitel Křešic Ondřej Štědrý například kritizoval, že Středohorský tunel sice pojme 50 nákladních vlaků, ale zbytek trasy povede dál přes obce na Litoměřicku, které se už dnes potýkají s nadměrným hlukem. Bez dohody s obcemi by se taková věc podle něj neměla realizovat.
Obce už se také chystají na soudní spory. „Schválili jsme si na zastupitelstvu vyčlenění finančních prostředků na boj proti předložené variantě. Hodnocení vlivu na životní prostředí je uděláno povrchně, podklady jsou zkreslující, zavádějící,“ uvedla starostka obce Hrobce Kateřina Hlaváčová (Pro lepší budoucnost). Peníze na boj u soudu schválila také obec Židovice. Pokud starostové obcí žalobu podají, soud by musel rozhodnout, zda bude mít odkladný účinek.
Správa železnic předpokládá, že se na Podřipsku bude v terénu pracovat od roku 2028 a stejně tak u Krušnohorského tunelu. Se zprovozněním tunelu se počítá v roce 2039, po celé trati vlaky pojedou podle dřívějších informací Správy železnic v roce 2045.
Celá trasa z Prahy do Drážďan měří 137 kilometrů. Má zrychlit cestování do Německa a zároveň zlepšit dopravní dostupnost do severních Čech. Předpokládaná doba jízdy z Prahy do Drážďan se po dokončení vysokorychlostní tratě sníží podle Správy železnic na necelou hodinu. Rychlejší spojení do dalších částí regionu má zajistit odbočná větev do Loun a Mostu, která je připravovaná v další fázi výstavby sítě vysokorychlostních železničních tratí.
(čtk, teč)
