INZERCE

Klíčové je, aby nová Evropská komise udržela základní směřování EU v podpoře Ukrajiny a zelená transformaci, uvádí čerstvě zvolená europoslankyně Markéta Gregorová. Foto: Radek Čepelák

Proti putinovským narativům bude potřeba se obrnit, říká europoslankyně Gregorová

Debata o válce na Ukrajině se začíná stáčet vinou ruské propagandy nebezpečným směrem, nový Evropský parlament a Komise se také budou muset vypořádat se stále užším propojením mezi putinovskými narativy a evropskou krajní pravicí, myslí si to europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), které opět uspěla v evropských volbách.

Co budou znamenat výsledky voleb do Evropského parlamentu pro prioritní agendu ustavující se Evropské komise? Měla by nějak zareagovat na nárůst radikálních a protievropských stran? Pokud ano, čím konkrétně? Měla by některá svá témata opustit a některá přidat?

Za klíčové považuji, aby nová Evropská komise udržela základní směřování Evropské unie v zásadních výzvách současnosti, a to je podpora Ukrajiny a zelená transformace, samozřejmě s přihlédnutím k vývoji ve světě. Musíme se adaptovat. Ursula von der Leyen již avizovala zájem o pokračování ve vedení Evropské unie spolu s demokratickou koalicí EPP, S&D a Renew.

Je nárůst radikálních a protievropských stran v Evropském parlamentu spíše důsledkem činnosti evropských institucí v minulém volebním období nebo více vysvědčením vlád členských zemí Evropské unie a vnitrostátní politiky jednotlivých zemí?

To je složitá otázka, na kterou nelze dát úplně jasnou odpověď. Nárůst krajní pravice je bezpochyby trend napříč Evropou, jehož kořeny lze, i historicky, hledat vždy v sociálních podmínkách po ekonomické krizi, ale také výrazných dezinformačních a hybridních kampaních vnějších stran, kterým vyhovuje destabilizace evropských demokracií i institucí.

Stále užší propojení mezi například putinovskými narativy a evropskou krajní pravicí je toho důkazem. Proti tomu je třeba se obrnit a nová Komise i nový Parlament to musí důrazně adresovat. Po covidové pandemii a válce na Ukrajině jsme se také poprvé po 35 letech ocitli v situaci, kdy se nedá říci, že budoucnost bude lepší. Lidé mají pochopitelný strach, a mění své voličské návyky.

Měla by být obnovena současná většinová vládnoucí koalice stran Evropské unie EPP, Socialistů a Renew, nebo by měla být do většiny přibraná nějaká další politická frakce?

Z mého pohledu je obnova této de facto vládnoucí koalice poměrně rozumná, jelikož alternativou současné koalice je propojení Evropských lidovců s Evropskými konzervativci a ultrapravicí. To vnímám jako velké nebezpečí nejen pro další sjednocenost Evropy, ale také vůči bezpečnostním výzvám jako je například neustávající agresivní válka na Ukrajině.

Další demokratická frakce Greens/EFA, které jsme jako Pirátská delegace byly dosud členy, byla také součástí většiny hlasování této vládnoucí koalice. Na úrovni vyššího vedení frakce již probíhala i jednání s Ursulou von der Leyen. I vzhledem k tomu, že frakce liberálů ztratila mnoho hlasů se domnívám, že je nějaká forma začlenění Zelených do vládní koalice realistická.

Poslankyně Evropského parlamentu Markéta Gregorová z České pirátské strany. Foto: Radek Čepelák
Jaké budou priority vaší politické strany či frakce v reakci na výsledky voleb do Evropského parlamentu?

Moje priority nikoho nepřekvapí, chci totiž navázat na práci v oblastech, na které jsem se v uplynulém mandátu zaměřovala nejvíce. Jedná se především o naši vnější bezpečnost, dezinformace a lidská práva. Pokračovat v práci na těchto tématech byl jeden z mých motivů, proč mandát jako takový obhajovat a proč mi strana i voliči a voličky dali důvěru. Mířím tedy do výboru pro mezinárodní obchod, kde jsem již byla, a mám zájem i o výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Vzhledem k tomu, že Evropa v současnosti čelí útokům zvenčí v čele s ruskou agresí na Ukrajině, velkým tématem pro mě samozřejmě zůstává pomoc Ukrajině. Debata o tomto konfliktu se začíná stáčet nebezpečným směrem, a to vinou ruské propagandy i některých politiků. Já naopak v boji za podporu Ukrajiny hodlám pokračovat.

Jak jste spokojena s výsledky vaší politické strany v České republice?

V osobní rovině si velmi vážím preferenčních hlasů a děkuji za ně voličům a voličkám. Nicméně pro Piráty je výsledek bohužel obrovským zklamáním a budeme ho muset reflektovat. Důvody neúspěchu budeme teprve analyzovat, vše je již v procesu. Je vidět, že kampaň občany nepřesvědčila, podle dat ze Seznam Zpráv ani nezvedla.

Plyne z toho pro nás zatím určitě poučení, že budeme muset začít lépe komunikovat určitá témata, která mohla být pro některé lidi rozdělující nebo kontroverzní. Je to například Green Deal, jenž je velkou výzvou. Bohužel ale zjevně vyhrávají hlasy, které říkají, že to je hrozba. A já se domnívám, že se budeme muset naučit lépe voličům naslouchat a vysvětlovat, proč se domníváme, že to naše řešení této výzvy jim zajistí lepší budoucnost než nerealistické přísliby ostatních stran.

Co ukázaly volby do Evropského parlamentu o rozložení politických sil v České republice? Jaké budou mít dopady na českou politiku? Rozkolísají vládu?

Vládní strany ve volbách oslabily, což je poměrně přirozený trend. Na analýzu je ještě stále brzo, i my v Pirátech budeme s dostupnými daty pracovat a snažit se z nich najít cestu, jak ten trend zvrátit. Vzhledem k tomu, že vládní subjekty vůči sobě nevedly žádnou očerňovací kampaň, nevidím v tomto ohledu důvod, proč by to mělo vládu rozkolísat. To ale neznamená, že je ta situace růžová, všechny vládní subjekty nyní budou muset vyhodnotit, jak jejich angažmá v té vládě vnímají jejich voliči.

(rov)