Rekordních 457 milionů korun loni stát vyplatil lidem, kteří se cítí být poškozeni chybným postupem justice. Celých 100 milionů korun ministerstvo spravedlnosti lidem přiznalo za příliš dlouhá soudní řízení. Více než dvojnásobek pak dělají odškodnění za nezákonná trestní stíhání. Částka minulý týden zarazila i poslance v právním výboru sněmovny. „Výrazný nárůst státem proplaceného odškodnění téměř přesně kopíruje dva mimořádně složité a rozsáhlé případy, které byly v rozhodném období uzavřeny,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Exministryně obrany Vlasta Parkanová například za nezákonné stíhání v kauze CASA zatím vysoudila 1,6 milionů korun.
V dubnu 2022 zase odvolací soud rozhodl, že zdravotní sestra Věra Marešová dostane od státu celkové odškodné 2,27 milionu korun plus úroky za trestní stíhání, ve kterém čelila obvinění z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici.
Lobbista a podnikatel Roman Janoušek pak chce od státu omluvu a odškodnění přes 155 milionů korun kvůli kauze kolem laboratoře Chambon, ve které byl pravomocně zproštěn obžaloby.
Podle statistik ministerstva žádá o odškodnění za nezákonné stíhání ročně stabilně kolem tří tisíc lidí. Minimálně zčásti v poslední době resort vyhoví v cca polovině případů.
Stejně jako v dřívějších letech platí, že nejčastějšími důvody, v souvislosti s nimiž je náhrada škody po ministerstvu spravedlnosti žádána, zůstává trestní stíhání osob, které nebyly shledány vinnými a trestní stíhání tak nemělo být ani zahajováno a nepřiměřená délka soudního řízení v občanskoprávních věcech.
„Obě tyto převažující škodní události jsou ve zpracovávané agendě zastoupeny stejnou měrou, jedinými dalšími statisticky výrazněji zastoupenými škodními událostmi jsou nesprávný úřední postup soudu,“ vysvětlil Vladimír Řepka.
Dále jde třeba o nezákonné vazby nebo třeba za chyby exekutorů. Milionová odškodnění za způsobenou škodu podle zákona o odpovědnosti státu jsou sice spíše výjimkou, dohromady ale za chyby justice daňoví poplatníci platí stamilionové částky.
A zatímco v roce 2007 šlo o 50 milionů korun, za rok 2022 to bylo 153 milionů korun a za rok 2023 už částka atakuje hranici půl miliardy.
Částka 457 milionů korun zarazila minulý týden i členy ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny.
Z této částky 100 milionů stát zaplatil za průtahy v řízení, zhruba 219 milionů pak byly náklady v souvislosti s nezákonným trestním stíháním.
Pirátský poslanec Jakub Michálek proto navrhl doprovodné usnesení, v němž zavázal ministerstvo, aby důsledněji postupovalo při vyvozování kárné odpovědnosti vůči státním zástupcům a soudcům, kteří se dopustili pochybení a také s tím související vymáhání regresivní náhrady.
Problémem odškodňování také je, že poškození se náhrady domáhají většinou velmi dlouho. Pokud žadatel u ministerstva neuspěje nebo se úřad k žádosti v zákonné lhůtě 6 měsíců nevyjádří, může se obrátit na soud.
Výše zmiňovaná Vlasta Parkanová se například s výší odškodnění přiznaném ministerstvem nespokojila a dalších 8,5 milionu vymáhá zatím neúspěšně soudní cestou.
Desítky milionů korun stát vyplácí například za nezákonně vedené exekuce. Jednu z nejvyšších částek, za nezákonné trestní stíhání ve výši 5,95 milionu korun získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění.
Eva Paseková
